Brestská pevnost

Úvod je jak od Honzy Svěráka (a to nemyslím nijak pejorativně), idylka je rázně ukončena scénou bombardování, která se právem může okamžitě zařadit do zlatého fondu těch vůbec nejlepších a nejpůsobivějších válečných scén... A poté již následuje "klasický" ruský přístup k látce z druhé světové; tedy ultra zlí a podlí Němci v roli bezejmenného cannon fodderu (ne, že bych od Rusů čekal něco jiného, ale překvapili by) a pro Rusko typická značná míra "gerojismu" a patosu. Oboje ovšem film celkem v pohodě ustojí a úspěšně balancuje na hraně ještě snesitelného a nesměšného; a že desítky a desítky scén ve stylu bosý neozbrojený rudoarmějec běží zpomaleně vstříc Wehrmachtu pouze s okenním rámem apod. není zrovna lehké režijně ustát se ctí. Problém je, že se tento styl po hodině přejí a spíše až otupí a to v té zbývající hodině je to stejné, akorát v ještě hojnější míře. Být navíc pokrácena i linie mladšího Akimova, která se neúspěšně snaží být něčím ve stylu Jdi a dívej se, jen na nezbytné minimum, tak je to o třídu lepší. I tak jde ovšem o dobrý film, kdyby to však bylo méně pro ruského člověka a více i pro zbytek světa ocenil bych to více. (05.06.2011)

Proč, ptám se. PROČ musí být skoro každý zprvu solidně vypadající válečný film, který mám poslední dobou možnost vidět, ve finále zprasen v tak nehorázně patetickou sračku?? Mno... první hodina oukej, úvod, to se nám ale krásné ráno Leonide Iljiči, no to víš Nikito Sergejeviči, blábláblá, přichází Skopy, hmmmm, malej klučina - archetyp udatného sovětského vojáka, co tak krásně kličkuje mezi dávkami z emgéčtyřiatřicítky... a no tak vlastně proč ne, že jo. A pak noční šturm podle plánu Arnolda Jidáše (jen to minové pole tam chybí), takže Ivánku, kamaráde, mluvit moc nebudeš, ale zase tak krásně chcípneš se vz(d)orným "Urááááá!!" na rtech. Pak ještě někoho in memoriam vyznamenáme, stařík smočí slzou kus betonu, mrtvolky se nám zasmějí do kamery a kaněc filma. Ale zase objektivně musím uznat, že se to dalo vydržet bez dávení. Amíci by podobnému tématu dali na prdel podstatně víc. (30.11.2013)

Ještě teď mi běhá mráz po zádech. "Ja Krepost. Ja Krepost." Počátek války, jednoho z největších hnusů v moderních dějinách Made by Germany. Surovost války podávána ve vší brutalitě s emocionálním propojením s lidmi v Bretské pevnosti, ale bez jakéhokoli citového vydírání. Prostě jen život v tehdejší době, do kterého vpadla válka. (20.11.2020)

Film lehce nadhodnocuji, protoze i kdyz jej natocil rus, tak beloruskeho filmu se moc nevidi... Videl jsem desitky sovetskych valecnych filmu, ale o brestske pevnosti jsem jeste nikdy zadny film nezaznamenal a to se taky ceni. Kamera se povedla, misty me ale jeji zpomalene zabery vadily. Jinak ma film solidni vypovidajici hodnotu o jedne z prvnich nemeckych akci operace Barbarossa. Herecke vykony velmi dobre, film ma tempo a vyhyba se i prehnanemu patosu ( na nej ale maji postsovetske narody pravo ). U nas natocit takovy film je podle me momentalne nemozne. (23.10.2011)

Parádní režisérská práce (bombardéry na vodní hladině!) vynikající jak v akčních pasážích, tak ve vykreslení tísnivé, surové a beznadějné atmosféry se skvělou hudbou, jež toto vše ještě více podporuje. A těch pár klasických gerojských momentů, kdy se například četa rudochů se slavným pokřikem "Huráááááá!" rozběhne s lopatou v ruce vstříc kulometné palbě, jsem schopen odpustit. Už jen třeba proto, že je to vyváženo jiným záběrem na strachy a beznadějí brečícího geroje. A nebo taky proto, že se těch gerojských momentů tenkrát udál bezpochyby nespočet.Tady prostě... atmosféra rulezzzz. Rozhodně nejlepší druhoválečný film, který jsem letos viděl a jeden z nejlepších, které jsem KDY viděl. (26.09.2015)