Reklama

Reklama

Hněv Titánů

  • USA Wrath of the Titans (více)
Trailer 4

Deset let po porážce obludného Krakena se Perseus pokouší uchýlit ke klidnému životu jako rybář a otec malého syna. Jenže mezi bohy, oslabenými nedostatkem lidské oddanosti a dlouho vězněnými Titány, pod vedením zuřivého Krona vypukne velká válka. Zeus, který byl zrazen Hadem, je zajat a unesen do podsvětí, a tak se Perseus musí ještě jednou stát hrdinou, aby nalezl Dia a zmařil snahu Titánů vládnout na Zemi. (Magic Box)

(více)

Videa (18)

Trailer 4

Recenze (1 121)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Pokračovanie sa nesie presne v duchu prvého dielu, preto hodnotím rovnako. Nečakal som žiadnu rozprávkovú atmosféru, dramatické zápletky ani srdcervúce herecké výkony. Popravde po prvom diely ma už nič neprekvapí. Všetko je opäť tak nejak priemerné, okrem trikov, ktoré zhltli nemalé peniaze. Mnohé sú veľmi dobré, potešili ma obrí kiklopovia, ale ani najlepšie triky nezachránia očividnú priemernosť. Dobrou správou je, že lietajúci kôň Pegas i Bohovia dostali o čosi väčší priestor, ale pre mňa stále nedostatočný. Božie schopnosti a možnosti ostali nevyužité, čo najviac zamrzí u Poseidona. Po nadupanom traileri som ani nič iné, ako poloprázdny blockbuster neočakával. Účel film splnil, ale k nezabudnuteľnému zážitku to má ďaleko. 60%. ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

"Leť rovně, ať to dobře vypadá." Asi tak. Další do série trikových jednohubek, které se rodí poslední léta po tuctech a kterým chybí sebemenší snaha o ozvláštnění. Ne, fakt tu není ani molekula něčeho, co bychom v poslední době neviděli desetkrát (a mnohdy lépe). Je to jednoduše další efektní imbecilita, kterou by i Van Damme sestřelil jedním artrózou nasáklým kopem, protože není ani vtipná, ani chytrá, ani debilní natolik, aby tím bavila. Sázka na velká jména v herecké sestavě a štědrý rozpočet stačí patrně jen díky faktu, že cílový divák na podobnou hovadinu zapomene rychleji, než si pustí další. Dočkáme se několika omletých bitek na téma "postmoderní kejklíř versus digitální prasopes", improvizovaného příběhu se spoustou oblíbených motivů na téma "umím vždycky právě to, co zrovna potřebuju" a pak - alespoň za to dík - výborných triků. Průlety tuhnoucí lávou a rubačky se čtyřrukými přisluhovači stojí za to, občas dokonce navzdory tvůrčímu týmu vypadá scéna drobátko esteticky. Postavy jsou humornou přehlídkou ničeho a věčné oslabování/zesilování/umírání Dia bylo stejně poutavé, jako penetrace Kronova krku digitální osinou. Asi bych taky vzteky explodoval. Občas zpoza šutru vykoukne stopové množství nadhledu, bohužel je vždycky poblíž někdo, kdo ho bezpečně zadupe zpět. Být to vtipnější/mít to trochu poetiky/mít to trochu zajímavý audiovizuál/být to totálně přestřelená superblbost.... pak by to na ty tři bylo. Každopádně v kategorii imbecilní fantasy je Hněv pořád lepší, než předchozí Souboj. ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Pár slov o tom, čím je Hněv Titánů zajímavý z hlediska hudby, v čem aktualizuje francouzského filozofa Bergsona, proč by se Nolanovi zamlouval Héfaistos a co za lekci dává film scénáristům (čtyři témata = čtyři odstavce). ____ 1, Je u hudby důležitější melodie, nebo harmonie? Většina lidi má pocit, že melodie. Dost patrné je to například z toho, jak se všude neustále vyzdvihují zpěvné a silné melodie, které chytnou už na první poslech, nebo slavné a zapamatováníhodné motivy či témata z hudebních soundtracků. Jenže vedle melodie (tóny hrané za sebou) máme v hudbě ještě harmonii (tóny hrané současně), která je minimálně stejně důležitá, ačkoliv se na ní běžně zapomíná a moc se nezmiňuje. Říkám to proto, že s harmonií na úkor melodie pracuje velmi důmyslně Javier Navarrete zrovna v tomhle filmu, neboť tu máme takřka jedinou silnou melodii zaznívající v tracku Wrath of the Titans, která je ovšem nesčetněkrát variována přes změny harmonie. Melodie je zkrátka pořád stejná. Určující je harmonie. Základní melodie je tak hozená do náležitě vzletné a optimistické variace při osedlání Pegase (track Pegasus, čas 1:30) či majestátním pochodu s obry na hřebenu hory (track The Orb, čas 0:45), nebo naopak zrychlena do nervní polohy při útěku z Labyrintu (track Perseus in the Labyrinth, čas 4:50) či úplně rozpuštěna ve zvucích a ševelících hlasech Tartarusu (track Zeus in the Underworld, čas 0:00). Čím vzletnější jsou tedy scény a čím více mají postavy prostoru, tím libozvučnější souzvuky skladatel používá (tercie, kvarty, kvinty, sexty), zatímco v Labyrintu nebo Tartarusu nastupují disonantní sekundy a septimy. V těchto interiérových lokacích jsou postavy buďto velmi stísněny jako v Labyrintu, nebo nějak omezeny jako uvězněný Zeus, a této stísněnosti odpovídá i harmonie, neboť v těchto momentech často nastupují disonantní shluky tónů na pomezí mezi hudbou a zvukem. Vtip je tedy hlavně v tom, že semknutým postavám v interiérech odpovídají semknutý tóny, zatímco prostorným pasážím v exteriérech dominují vzdálenější tóny. Viz vzájemný poměr frekvencí mezi základním tónem a disonantní sekundou dávající 9:8 (1,125) a vzájemný poměr frekvencí mezi základním tónem a libozvučnou kvintou dávající 3:2 (1,5). A jak známo, 1,125 < 1,5, jinak řečeno, semknutost < vzdálenost. Při rozpadnutí Poseidona je tak slyšet cosi velmi nelibozvučného mezi disonantním souzvukem, chorálem a hřměním, neboť postava je semknutá až do krajnosti, doslova se rozpadá dovnitř do sebe, zatímco při osedlání Pegase a epickém průletu nad otevřenou krajinou zaznívají uchu příjemné souzvuky. ____ 2, Potud k harmonii a nyní k melodii. Z hlediska melodie je příznačný hlavně onen již zmíněný majestátní pochod s obry na hřebenu hory ze 40. minut filmu nebo pochod družiny k Labyrintu ze 48. minuty, neboť v těchto pasážích zazní to nejlepší z celého soundtracku. Obě tyto pasáže čerpají z hlavní melodie, z tracku Wrath of the Titans, který staví na kmitajících smyčcích a průrazných žestích, zajímavé je ale to, že každá pasáž zdůrazňuje z hlavní melodie něco jiného: ta ze 40. minuty žestě, ta ze 48. minuty smyčce. Obě ty pasáže jsou ale silné nejen svým hudebník podkresem, ale i velkorysým vizuálem. Odstartoval to vlastně Peter Jackson prvním Pánem prstenů, kde v majestátních pasážích pochodující družiny braných z helikoptéry či jeřábu a doprovázených tím nejlepším, čí spíše nejpodbízivějším, čeho je skladatel vůbec schopen, ustanovil nový typ záběru, který se od té doby se stal ikonickým a který nemůže chybět snad v žádném podobně laděném filmu – objevil se ve Sněhurce a lovci, druhým Sherlock Holmesovi nebo tady, ale svou tradic má i v evropském filmu během pověstného tance smrti v Sedmé pečeti. Není to ale jen o hudbě, jak řečeno, jelikož ten záběr je epický i samotnou svou povahou, neboť tam je vše, co tam má být a pro co byla kinematografie vlastně stvořena – je tam pohyb lidí i pohyb kamery. Oba tyhle pohyby jdou ale navzdory své majestátnosti po očekávané trajektorii (lidé kupředu, kamera po kružnici), a možná proto je ten záběr tak výjimečný, protože je přes svou dynamiku a idylickou krásu předvídatelný a ustálený, neboť postava nemůže najednou zčistajasna zahnout nebo udělat něco neočekávaného, a totéž kamera. Jak poznamenal francouzský myslitel Henri Bergson v publikaci Čas a svoboda, krásu pociťujeme u pohybů, které jsme schopni nějak předvídat na základě toho, že pokračování je jakoby preformováno, předznamenáno v přítomném stavu těch pohybů - postrádají-li nahodilé čmáranice půvabu, je to proto, že neohlašují žádný pohyb, který má následovat. Dává-li půvab přednost křivkám před lomenými čárami, je to z toho důvodu, že lomená čára mění směr v každém okamžiku, zatímco u křivek je každý nový směr naznačen ve směru předchozím jako v případě očekávané trajektorie lidí a kamery během těchto ikonických záběrů na pochodující družinu. ____ 3, Hněv Titánů disponuje také celkem zajímavým herním konceptem, jelikož první půle připomíná RPGčko, zatímco druhá půle strategii. První půle tím dokonce navazuje na Souboj Titánů, který rovněž pracoval s RPG elementy (práce s předměty v inventáři, rozšiřování party o další postavy atd.). Zajímavé je ale hlavně to, že to překlopení zhruba uprostřed Hněvu Titánů ze zběsilýho RPG clickfestu do strategického taktizování na válečném poli skvěle symbolizuje návštěva Labyrintu v polovině filmu, kde prostě už nestačí jen máchat mečem jako při sejmutí Chiméry nebo při laškování s Kyklopy, ale je třeba začít používat hlavu. Navíc ta návštěva Labyrintu úžasným způsobem cituje Nolanův Počátek, ostatně Héfaistos ho navrhl, jak poznamená, tak, aby obelhával mysl, neboť mysl je ta nejlepší past. Obrovské pojízdné kvádry měnící Labyrint za pochodu si podle mě nezadají ani s poletováním Levitta po hotelu nebo nekonečnými paradoxními schody. ____ 4, To, co odlišuje dobrý film od špatného filmu, jsou v zásadě fungující postavy. Pokud nefungují postavy, nefunguje zpravidla ani příběh, a diváci pak bývají notně rozladění. Problém Hněvu Titánů je samozřejmě v tom, že tu postavy nefungují takřka vůbec. Vlastně se tu ani žádné takové (tj. realistické, sugestivní, plastické atd.) postavy potenciálně vůbec nevyskytují, za to se to tady hemží královnama (Andromeda, která připomíná ale spíš Afroditu), polobohama (Perseus, Agenor), bohama (Zeus, Poseidon), démonama, obrama, titánama atd. Některé postavy se dokonce neustále rozpadají a materiálně přeměňují. Pak ale není divu, že ten film příliš nefunguje, i když je sympatické, že na to svým příklonem k bohům, polobohům či monstrům už od začátku rezignuje a nic nekamufluje. () (méně) (více)

Spooner 

všechny recenze uživatele

Překvapivě ještě nudnější a po stránce scénáře dementnější než jedníčka a to už je co říct. Efekty jsou sice vynikající a hezky se na to kouká, ale akční scény jsou většinou nudné a nebýt neselhávajících herců, tedy kromě příšerné Rosamund Pike, tak se vlastně ani není na co dívat. Jednička aspoň splňovala jisté požadavka blockbusterové zábavy, dvojka o zábavu většinu filmu ani nezavadila. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Hollywood v súčasnosti netočí kvalitné historické filmy, čo môže potešiť jedine investorov a štúdiá, ktoré majú prsty v takýchto rýchlokvaškách. Pre nás divákov, ktorý majú v podobnom žánri aspoň malú záľubu ostávajú oči pre plač a spomienky na doby Gladiátora a Statočné srdce. Možno o chlp zlepšenie voči predchodcovi, ale aj tak je to stále len prázdna bublina plytkého príbehu, ktorý je akurát vykreslený v mytologickej dobe, bez poriadneho dialógu, atmosféry, či charakteru postavy, na ktorej by film mohol stavať. Film ťahali akurát starí hereckí bohovia, ktorým však nebolo dopriate príliš priestoru. 60%. ()

Galerie (103)

Zajímavosti (16)

  • Názov filmu sa objaví v samom závere. (Johnny.ARN)

Související novinky

Worthington se vrací ke sci-fi

Worthington se vrací ke sci-fi

29.08.2015

Ze Sama Worthingtona (Avatar) měla být veliká hvězda, zatím to ale moc nevyšlo. Terminator Salvation se pokračování nedočkalo a Hněv titánů utnul Worthingtonův výlet k fantasy, načež se světoznámý… (více)

Hunger Games 2: Cronenberg nebo Cuarón?

Hunger Games 2: Cronenberg nebo Cuarón?

16.04.2012

Tato zpráva je spíš pro zasmání. Ale co my víme. Adaptace mládežnické sci-fi Suzanne Collinsové už přes tři týdny suverénně kraluje americkému komerčnímu žebříčku. Nesundaly jej ani nové Prcičky, ani… (více)

Michael Bay znásilňuje Nindža želvy

Michael Bay znásilňuje Nindža želvy

23.03.2012

Alespoň jsou o tom přesvědčení fanoušci legendárního zeleného kvarteta. Ale po pořádku: Michael Bay bude prostřednictvím své společnosti Platinum Dunes produkovat nový hraný film Teenage Mutant Ninja… (více)

Reklama

Reklama