Cigán

Trefa do černého aneb Jak žijí cikáni. 1) Hodnota snímku není v lehce stylizovaném ději (dialogy s otcem - mulem nebo pobíhající pštrosi jdou maličko mimo) či v hereckých výkonech (výborné, i když amatérské). Hodnotu v mých očích tvoří reálie - skutečná vesnice, skuteční cikáni, kteří nehrají, jen předvádějí sami sebe i romština, která potěší a připomene, kolik sprostých výrazů jsme z ní přejali._____ 2) Filmaři na život v romské osadě nehledí tragicky, spíš posmutněle, nesoudí, jen se dívají. Jejich prostřednictvím pak i divák vidí, jak rozdílně vnímají skutečnost cikáni a gádžové a jak obtížně probíhá eventuální emancipace jednotlivce z rodových a zvykových pout, tím spíš, když mu gádžovská civilizace nabízí nedůvěru, pohrdání a úsměšky._____ 3) Nejčastější dotaz odpadových či jednohvězdičkových komentů zní: Co vlastně chce film říci? Odpovím za sebe. Mně film připomíná, že Romové jsou v pozici, kdy si neumí jako celek pomoci sami. Neuvědomují si smysl vzdělání a gádžovský svět vnímají jako nepřátelský. Občasná snaha o únik končí podobně jako ve filmu - z práce je vyhodí, lichváři je oberou a nakonec z pudu sebezáchovy a přežití přijmou ideologii, kterou tak výstižně definoval strýko Žigo._____ 4) Nejsou-li ovšem Romové schopni sami věci změnit, je to na nás, na gádžech. A tady je kámen úrazu. Málokdo připustí, že odpovědnost za stav v soužití s romskou populací má především stát jakožto představitel majoritní populace. My věci změnit můžeme, ale neděláme to. Romům nepomáháme, strkáme je do zvláštních škol, umožňujeme jim dělat jen ty nejhorší práce. Na druhé straně tolerujeme či přímo podporujeme příživnické organizace "bojující" za práva Romů a nesmyslně postavenými sociálními dávkami vychováváme další generace žebráků a nemakačenků. (21.04.2014)

Kam se poděla Šulíkova nádherná poetika? Místo toho nám servíruje trapný příběh z cigánské komunity a debilní závěr filmu je už od začátku jasnej. Ani se mi nechce věřit, že tohle natočil můj oblíbenec Martin Šulík, který má na svědomí takové klenoty jako Záhrada nebo Krajinka. Jedinou hvězdu uděluji hudebnímu skladateli Vladimíru Godárovi, který jako vždy odvedl skvělou práci. (30.06.2016)

2,5* Hamlet po cigánsku, pekný nápad s dobrým úmyslom, na ktorý však dopláca, stáva sa trochu naivným, vykonštruovaným, neautentickým, postavy v ňom hovoria vety ktoré by v reálnom živote z ich úst nikdy nezazneli. Ale za ten Kusturicovský záver zaokrúhlim hore. (19.11.2017)

*** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** *** ___ tolik sprostejch slov by asi obsahoval komentář ___ /cenzura/ (30.11.2011)

No, je pravdou, že režisérský záměr "jejich negativní smýšlení o nás a jednání směrem k nám jsme si vyvolali svým způsobem my" není tím nejlepším tahem, protože je vidět, že tohle slyšet nikdo nechce. Mám dojem, že některé záběry vypadají lacině a já přemýšlím, jestli tohle byl taky záměr. Oceňuji hlubokomyslné pohledy do očí malého Adame, poněvadž mám dojem, že oddělují děj: definice, smíření, adaptace, revolta. To, že vybrali průměrnou lokalitu, svědčí o tom, že zas tak upřímné to buďto být nemělo a nebo, že se tak nějak ostýchali to do diváka napálit v plných. Pštros jako nejrychlejší zvíře má zřejmě taky nějakou roli, pokud scénárista nechtě být jen vtipný. No a každopádně je pro mě osobně důležité postavit naprostý brak jako Bastardi proti tomuhle. Tohle se pak jeví jako úplně jiní kafe. Nikdo vás nenutí od začátku, abyste s nimi sympatizovali, nikdo vás nenutí, abyste byli proti nim, spíš tak nějak je vám dána možnost, abyste viděli, jak funguje cigánská fajta, ze které prakticky není možnost uniknout (což dokazuje i závěr, který byl předvídatelný, tj. "stejně tam skončíš, i když se budeš bránit"). Bludný kruh je pro ně to, co mi prozatím ne, že bychom nepochopili, ale je to to, co mi prozatím nechceme chápat, neb to nekoresponduje s naší představou. Ján Mižigár je a byl, jak už to tak vypadá, tím největším geniálním tahem. To se každopádně pochopit dá. (28.09.2011)

Cigán je zvláštní film - je rozhodně dobře natočený, myslím konkrétně kameru. I herecky je dobře zvládnutý a ani není tolik poznat, že se jedná o neherce. Taky dobře ukazuje životní prostor, kde a jak žijí cigáni na východním Slovensku - hlavně jejich mentalitu a zvyklosti. Od začátku mě vtáhnul do své atmosféry a vcelku se mi líbil, ale čim déle jsem se díval, tak se mi zdál víc a víc obyčejnější. Všechno zajímavé se začalo opakovat a ani příběh nepomáhal snížit počínající nudu. Proto jsem se po filmu rozhodl jen pro 2 hvězdičky - sice lepší, ale přesto zklamání, protože jsem od něj čekal víc. (07.12.2011)

Multi - kulti filmy su proste IN a politicka korektnost s nou. A pan reziser, ked ma Ciganov tak rad, sak nech sa prestahuje do ciganskej osady, nech si tu lasku vyskusa a zazije na vlastnej kozi. Ja mu urcite branit NEBUDEM. 0 % (29.01.2013)

Šulík se vrátil ke svým začátkům, tedy artovějším filmům, avšak tentokrát se mu to zdařilo čistě na 50%. Co se Cigána týče, je dost zajímavý, ale taky je dost utahaný. Jako, 103 minut je na tohle celkem moc a tak to vlastně trpí tím, čím trpí i Neha. Ta ukázka dvou odlišných kultur (a naštěstí bez nějakého posuzování kdo je horší a kdo je lepší) s tím dějem je zajímavé, ale ta utahanost to hodně sráží dolů. Ačkoli, opět tomuhle filmu pomáhá Godárova hudba. Ale tak jako tak, 3* (20.01.2019)

Sociální drama Cikán od našich východních sousedů sleduje osud čtrnáctiletého romského chlapce Adama, jenž se snaží oprostit od pravidel a zvyklostí vlastní komunity. Podaří se mu to nebo nepodaří? ~ Film žel sráží zbytečně zidealizovaná realita a pro prostředí východoslovenských cikánských osad nepřirozené poetično (v čele s pravidelně se opakujícími dvěma třemi hudebními motivy). Film s touto tematikou by vyžadoval naopak syrové, zcela realistické zpracování (a to klidně bez hudby, třeba jen s tradiční cikánskou hudbou). ~ Nicméně oceňuji, že se slovenští filmaři (s finanční pomocí z Česka) ujali tohoto nepopulárního tématu a výsledek není zas tak špatný. Za jejich odvahu mírně nadsazuji své hodnocení. (25.12.2011)

46. MFFKV Je mi jasné, že naše společnost podobné snímky nemůže přijmout. Protože 99% společnosti se chová naprosto stejně jako ten třetí muž co jezdil s fotografy, ten co v hospodě vypráví velmi zábavný vtip - latentní rasismus. Nic to nemění na závažnosti, potřebnosti a kvalitě tohoto filmu. Rozhodně není černo bílý. Děkuji za něj. (08.07.2011)

Jak mám vůči filmům s romskou tématikou (vůči našim romským spoluobčanům kupodivu zatím ani ne ;-)) předsudky, protože mám pocit, že už se toho o nich natočilo až dost a na všechny možné způsoby, tak jsem nakonec byla příjemně překvapená... (12.07.2011)

Hoci sa dej na začiatku akosi kostrbato rozbieha, diváka o chvíľu pohltí. Skutočne, aj herecké výkony sú veľmi dobré. Azda najsilnejším momentom vo filme bolo, pre mňa, to , ako jeden z dokumentaristov, ktorí v osade nahrávajú rómske piesne, rozpráva vtip o Rómoch. O Cigánoch pri smetiakoch... To bol akýsi zlomový bod. 7/10 (22.09.2021)

Vzhľadom k tomu, že tak asi do roku 2050 budú Rómovia polovicou všetkých obyvateľov Slovenska, som veľmi rád, že o nich gadžo natočil taký pekný cigánsky film, ktorý im bude pripomínať, ako to kedysi dávno bolo, keď bola ich situácia presne opačná ako teraz... a možno si aj vďaka tomu uvedomia, že nie všetci príslušníci vymierajúcej bielej menšiny sú hovädá, ktorých treba diskriminovať a čo najrýchlejšie sa ich nejako zbaviť či im pomôcť k neviditeľnosti. ____ Mimo toho som rád, že ten gadžovský režisér, čo sa do toho pustil, nepochybne osobnosť, konečne natočil nejaký film, ktorý by mi neliezol na nervy ako väčšina jeho skoršej tvorby, ale práve naopak. Čo sa týka nerealistických presahov, nie je to síce poéziou a srandou nabitý ROMING, kde to fungovalo dokonale, ale zase je to na rozdiel od neho realita a tú nikdy nezaškodí ukazovať ignorantom... A to nie že by som žil dakde vo veži zo slonoviny a nemal s cigánmi negatívne skúsenosti v celej pestrej škále od prázdnych vreciek po krvavé ústa... - nebude ich však viac, než s porovnateľnou bielou háveďou, čo už 1000 rokov zamoruje planétu. (10.07.2011)

Jistě, Romové by potřebovali pomocnou ruku „zvenčí“. Otázka je, zda-li do ní spíše nekousnou, než aby ji vlídně stiskli. Na takovou otázku Cigán poskytnout odpověď nedokáže. Snímek tak vyzní spíše naprázdno. Možná měl okleštit rádoby umělecké scény, které filmu nijak neprospívají. Spíše prohlubují onen patos, který z Cigána prýští od první minuty. Je zřejmé, že chtěl snímek Cigán vyvolat alespoň údiv nad tím, jak se žije Romům na Slovensku. Nelze ale údiv srovnávat se soucitem. Lítost nad jejich životem prostě pocítit nemůžete. Každý svého štěstí strůjce (víceméně), tudíž nelze očekávat, že si po zhlédnutí filmu sbalíme batůžky a pojedeme zachraňovat Romy ,jako by to byly na břeh vyvržené velryby. Přečtěte si celou recenzi. (13.07.2011)

moooOhlo to byť o dosť lepšie. Mohol to byť druhý Milionár z chatrče. Šance sa tam ukazovali no pán režisér a scenárista sa toho nejako nechopili. Prečo si chlapec nepreboxoval cestu za lepším životom? Koho zaujíma prozaický život :) že jeho vysnívanú mu pretrtká nejaký chujo z čiech? To divák aby sa mal čoho uchopiť. Chýbajúca výstavba deja je tu nahradená akým si duchom tatka ktorá mu všetko vyzradí. Je to veľmi abstraktné. Šulíka mám veľmi rád. Jeho filmy obsahujú určitú atmosféru, ducha ktorého inde nevidno. Ale prečo nám náš romales vždy v určitej chvíli kuká do kamery? Viete že sa divák cíti pri takých záberoch zle? :) Pekné scený su tam s dresmi, inak je to dosť vtipný film. Najlepšia scéna je na záver. Človek má byť zhrozený ale rehoce sa o 106 :) Je to dobrá komédia ale človek sa nedostane tým cigáňom moc pod kožu. Motívy postáv su tiež ťažko pochopiteľné. Teda hlavne druhého tatka, prečo vražda, šak nie su milonári..mladého motívy su mi cudzie až na ten climax (08.08.2011)

Odvážný pokus o osobité zpracování hamletovského sociálního dramatu, středoevropsky experimentálně se vymykající zažitým filmařským stereotypům. To se díky Šulíkově jistotě a čitelnému poetickému režijnímu rukopisu poměrně daří, nedotaženosti scénáře ale ani zvládnutá civilně symbolická rovina nezachrání. Překvapením jsou kvalitní výkony vyrovnaných neherců, na hony vzdálené trapnému přehrávání mnoha dnešních profesionálů. Jakkoliv zúžený vhled do prostředí osady je lepší než u některých dokumentů. Landové v kápích se ovšem vzteky obracejí v buginách. 3-4* (04.06.2012)

Začátek filmu celkem fajn, protože to začiná mrtvym cigošem. Ale jinak nechápu lidi, kteří musej o těch primitivech točit filmy a ještě tak, aby to vypadalo, jací jsou to chudáci utlačovaní a jak si jich máme vážit kvuli jejich kultuře a sociálnímu cítění (tim se asi myslijou sociální dávky). Už se o téhle skupině nechcu vyjadřovat, protože všichni vime, jací jsou. A tanhle film je přesně o tom... (03.07.2013)

Někomu prostě nestačí se narodit jako cikán musi být ještě jiné... K věrohodnosti chybí sprostá mluva...🤫 A co chceš robiť, já nepotrebujem robiť...Fajná hudba...🤣 (28.07.2019)

Šulík nám predstavil Cigáňa v pozvoľne plynúcom príbehu. Kde dobro a zlo sa neustále pretransformováva do inej podoby, ale život ide ďalej.... (13.01.2012)

Šulíkův film je postavený na konvenčním dramatu s motivem pomsty, zasazeném do prostředí romské osady. Pokud se v souvislosti s tímto filmem mluví o realismu, pak jde pouze o realismus prostředí do kterého je zasazen a zdaleka se nejedná o realismus jaký známe např. z filmů bratří Dardenneových. (05.07.2011)