Gypsy
Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠecHudba:
Vladimír GodárHrají:
Ján Mižigár, Miroslav Gulyas, Attila Mokos, Miroslava Jarábeková, Ivan Mirga, Martin Hangurbadžo, Jakub Čonka, Matej Čonka, Martina Kotlárová, Patrik Badžo (více)Obsahy(1)
Adamovi, čtrnáctiletému romskému chlapci z osady, zabijí otce. Nikdo neví, co se stalo. Nejsou svědkové ani důkazy. Matka po pohřbu dlouho netruchlí. Chce zabezpečit děti, a tak se provdá za otcova bratra – zloděje a lichváře Žiga. Adamovi se ze dne na den změní život. Najednou dospěl. Pomáhá matce, stará se o sourozence a snaží se je ochránit před Žigovým vlivem. Má jen dvě radosti – boxerský trénink a černookou Julku. Když matku odvezou do porodnice, otčím vtáhne Adama a jeho bratry do svých pochybných kšeftů. Při jedné krádeži chlapce zadrží policie a před vězením je zachrání jen to, že nejsou plnoletí. Adam postupně ztrácí všechny jistoty. Vyhodí ho z boxerského oddílu, Julku rodiče pošlou do Čech. Chlapec se čím dál častěji dostává do konfliktu se zákony vlastní komunity. V hádce s cynickým Žigem pochopí, kdo stojí za otcovou smrtí. Pokouší se uniknout z beznadějné situace, ale jeho snaha končí tragicky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (190)
No popravdě docela nuda. No dívat se 1h 40min na cikány, kteří by snad rádi hráli, kdyby to ovšem byli bývali uměli. Většina z nich vstoupila na filmové plátno snad i poprvé a troufám si říct, že většina z té většiny také rovněž naposled. Přitom scénář určitě není úplně marný. Zdejší hodnocení uživatelů je určitě z velké části ovlivněno rasovými předsudky, film skutečně není tak špatný jak se tady píše.(tím rozhodně nechci říct, že je dobrý) Nelze se tomu však ani divit. O cikánech se toho již hodně napsalo a ještě více řeklo a je jen otázkou času něž pořad ,,Na stopě" dosáhne dvojnásobné stopáže právě díky našim trvale opáleným spoluobčanům. Žijí si zkrátka svůj život, kde naprosto odmítají jakékoliv podřízení se vládnoucí složce, což tento film zdárně ukazuje. Soucit nad nimi však necítím a tento film ať měl zapůsobit jakkoliv, tak v mém případě vyzněl do prázdna. Nějakou tu hvězdičku však ukápnu, ten film není vyloženě debilní, i když má teda ke koukatelnosti daleko. Je to zároveň i první film, který se označuje jako slovenský, ačkoliv se v něm mluví valnou většinu stopáže romsky, u kterého se neobejdete bez českých titulků.* ()
Tohle se panu Šulíkovi trochu vymklo. Na jedné straně snaha o realismus a do toho hamletovská zápletka včetně každou chvíli se objevivšího ducha zavražděného otce hlavního hrdiny. Ten pokaždé něco moudrého pronese, přičemž si ty jeho monology poněkud odporují. Samozřejmě, když policajti ponižují nezletilé pachatele trestné činnosti, mají moje sympatie. A to není rasismus, bylo by to stejné, kdyby to dělali bílým hajzlům. Největší pochvalu si zaslouží Ján Mižigár, díky kterému to celé drží pohromadě. Tedy pokud ho režisér nenechá nečinně zírat do kamery a nezní pod tím osudová hudba, v těchto chvílích to nefunguje ani náhodou, ale za to představitel hlavní role nemůže (50%). ()
Tenhle film je o tom, že ne každej cikán = špatnej cikán, ale přesto je všechny musíme házet do jednoho pytle. ()
Jako kdyby to točili dva různí lidé. Dlouho jsem neviděl tak schizofrenní zpracování, začátek má oscarové ambice, skvělé jsou všechny "z dálky" natočené scény, exteriéry, pasující hudba, dobrý střih. Pasáže zachycující mezilidské vztahy a vůbec výpovědní hloubka filmu se však hrubě nepodařily. Viděno den po Cinema Mundi. ()
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Cigán / GYPSY / Cigán) - Pan Šulík si nasadil růžové brýle, dal se do natáčení a vznikla z toho tato "iluze" o romech... - 5. 7. 2011 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 20% ()
Nie je dôležité, prečo si Martin Šulík vybral túto tému, jedno sa uprieť nedá, v časoch problémov s neprispôsobivými občanmi je to téma nanajvýš aktuálna. Prvá myšlienka po zhliadnutí filmu mi napadla stará známa skutočnosť, že sa jedná o začarovaný kruh. Pohľad do rozľahlej osady na mentalitu cigánskych rodín, špinou na cestách i v chatrných obydliach môže na niektorých pôsobiť odpudivo. Taká je však skutočnosť. Dôležitejšie je však ich zmýšľanie v duchu "gadžo ti v ničom nepomôže", takže rozmach krádeží, úžery predaja dievčat má zabezpečenú živnú pôdu. Hoci postava "bieleho" farára je akousi šancou pre hlavnú postavu, 14-ročného chlapca, ktorého frajerka milo oslovuje Cigán, jeho boj naráža na chlapcové rodinné zázemie. Zaujímavosťou sú vyslovene negatívne postavy policajtov, ktorí dokonale ukázali bezmocnosť systému a morálne klesli úplne na dno. Bol som zvedavý ako sa tvorcovia vysporiadajú z mystikou zjavovania sa mŕtveho otca, napokon to zvládli. Šulík svojim filmom nedáva žiadne odpovede, postupne nám odkrýva život cigánov a len si tak pláva po povrchu. Myslím, že viacej urobiť nemohol a túto snahu treba oceniť. Napomáhala mu i jemu vlastná poetika, dobrá hudba a kamera. ()
Pán režisér pochopil, že nakrúcať multikulti filmy je IN. Čo na tom, že sú lživé ? Hlavne, že budú ceny a festivalové "žranice". Keď sa pán režisér presťahuje do osady a bude mať túto "romantiku" na dennom programe, stavím sa, že jeho ďalší film už taký pozitívny nebude. (17.7.2011) A tí čo tu blábolia o rasizme u každého, kto nemá klapky na očiach, sú nepochybne takí čo živého cigána videli maximálne tak vo filme CIGÁNI IDÚ DO NEBA. ()
Za najväčší problém považujem kríženie dvoch prístupov. Ostrého sociálne-kritického a baladicko-poetizujúceho prístupu, ktorý je vlastný Šulíkovi po celú jeho tvorbu, ale ktorý sa nemal v takomto filme objaviť. Najlepšie sa to odhaľuje na Godárovej hudbe, ktorá tu pôsobí vyslovene otravne. Film chce na jednu stranu zatínať do živého a na druhú stranu chce aj čo-to z romantického života v osade ukázať. Šulíkov sklon k epizodickému rozprávaniu a nechuť k fabulácii sa pri tomto type filmu najlepšie odhaľuje. Socialne-kritický film jednoducho nemožno natočiť v štruktúre slovenského pocitového filmu. Naliehavosť témy musí byť prenesená aj do formálneho spracovania, do vypätých vzťahov a do odsýpajúceho príbehu. Šulík má na to v Cigánovi nábeh, ale úplne sa tomu neodovzdá a vracia sa ku svojim starým postupom a preto majú diváci z tohto diela také rozporuplné pocity a preto nemôže tento film hovoriť o danej problematike tak angažovane ako by chcel. Film nejde k jadru problematiky ale často zostane v zromantizovaných a prehnane vyhrotených scénach. Film chce až príliš veľmi pomáhať a pôsobí skôr ako charita a nie ako umenie. Ja si však myslím, že film aj v takejto ošemetnej situácii môže pomôcť len v tom prípade, ak bude dobre zvládnutý ako film, a divák (akýkoľvek) bude mať možnosť zažiť katarziu. Iný spôsob ako by mohol film pomáhať neexistuje...........................Obecne to trpí neduhmi ako hocičo iné v súčasnej Svk kinematografii. S hlavnou postavou sa nedá identifikovať. Je to schématický dobrák od začiatku do konca. Takisto farár je apriorny dobrák a jeho motivácia pomáhať tkvie len v tom, že je farár. V poslednej tretine sa začnú vrstviť scény stále o tom istom. Neekonomicky odvyprávané. Množstvo motívov. A bohužiaľ aj doslovné a veľmi papierom šuštiace dialógy. "Pozrite sa na neho! Toluén mu vyžral dieru do mozgu!" Pri podobných replikách ma dvíhalo zo sedačky. A keď si to porovnám s Liovej Domom, tak Cigán dostáva pekne na frak, čo do modernosti celého výrazu. ()
Proč? To je hnus! /// 37. LFŠ UH 2011 ()
"Mala štrnásť a ja šestnásť, keď si sa narodil. Bola taká krásna, že sa ani umývať nemusela..." ()
Na začiatku som bol veľmi prekvapený. Zjavujúci sa mŕtvy otec? Krásne nájazdy kamery a príjemný ústredný motív? Všetci rozprávajú po rómsky. Až som sa čudoval nad nízkym hodnotením. Potom ale film začal napredovať. Pomaly rozvíjať motívy a motivácie. Snažil sa poukazovať, definovať, meniť a dávať nádej. Snažil sa byť skutočným, krutým, nespravodlivým a dokumentárnym. Chcelo to byť poetické a zároveň tak tvrdé ako realita sama. Bola tu snaha o vytvorenie bezchybného koloritu jednej komunity so všetkým čo k tomu patrím. A aj napriek sympatickému hlavnému hrdinovi, ktorý tiež len dumal a rozmýšľal až mu z toho nakoniec trklo a on sa to celé rozhodol zakončiť artovo, mi bolo všetko čo sa tam dialo strašne jedno. Nechcem tvrdiť, že treba aby sme sa stotožnili. To tam ako tak funguje. Ale dakedy treba aj trocha emócií. Strach z niečoho dramatického je v tomto prípade taký veľký, že najviac ľúto je nám pštrosov a aj to zaujímavé prostredie zanikne, keď tu chýba neha. A takýchto sociálnych a morálnych sônd do rómskej komunity bolo tak veľa, že Šulík nemal možnosť, alebo nechcel byť iným a zaujímavým. Veľké sklamanie. ()
Film vhodný leda tak pro Rytmuse. ()
Stoprocentní odpad. Jako co se mi tady pan Šulík snažil ukázat? To jsem toho cikána měl litovat? Měl jsem odsoudit policajty, kteří nechali aby si dva bratři navzájem nafackovali poté, co je chytli při krádeži nafty? Nebo jsem mu snad měl fandit, že to byl jakž takž trochu slušný a jediný cikán z celé osady, kterému se nechtělo krást a všichni mu to pak dávali sežrat? To mu mám fandit za něco, co by mělo být snad samozřejmé, že nebudu krást, vraždit a že se budu snažit poctivě pracovat? Já to fakt nechápu, vysvětlete mi to někdo prosím. ()
Film o človeku, ktorý sa snaží si spraviť život lepším, ale bránia mu v tom iní a okolnosti, už v dnešnej dobe nie je ťažké spraviť. Záver beriem ako poukázanie na cigánsku mentalitu, kde sa väčšinou neodpúšťa a nasleduje pomsta. Rasistickí policajti, ktorí mali šikanovať, boli zrejme inšpiráciou zo skutočných udalostí, ktoré pobúrili verejnosť pred nejakým časom, ale nedali by sa zovšeobecňovať, nerobil by som z nich zovšeobecňovanie, takisto ten nepodarený vtip bola veľká trápnosť. Predstavy s mŕtvym otcom, všeobecne nejakým človekom sú zas známe z iných filmov, originalita v tom nebola. Taktiež som mal silný pocit, že mnohí herci boli predabovaní, nepôsobili totiž dôveryhodne, bolo to dosť silené, umelé a amatérske, to z toho priam sršalo. Jednou z mála vecí, ktorú oceňujem je názov filmu, aspoň tu zbytočne nešaškovali so slovnými hračkami a nenazvali to Róm. Tvrdý a zásadový farár, to bolo také slovenské, to bolo fajn, len zbytočne veľa vulgarizmov mi celý film znechutilo, zvlášť, keď boli zbytočné. Tento film nič nevyriešil, trocha poukázal na zlú situáciu Cigáňov, ale aj na to, že si za to môžu vlastne skôr sami, trocha na ich kultúru, ale inak to bola útrpná vec. To, že na Slovensku získal nejaké ocenenia, je len znakom bahna v ktorom sa naša filmová tvorba v súčasnosti brodí. ()
Tak trochu artový snímek, který ukazuje klady i protiklady romské komunity. Když jsem po prvním minutách zjistil, že se v něm mluví romštinou naivně jsem si myslel, že tomu budu rozumět a že zbytek snímku bude českém či slovenském jazyce. Bohužel tomu tak nebylo, takže jsem rozuměl jen zřídka. Musím mu tedy časem dát ještě jednu šanci s českými titulky, pokud nějáké jsou(?). ()
Za mě dobrý... Film nikoho nezvýhodňuje a nikomu nenaddržuje... Cigoši jsou tu vykresleni jako úplně stejní (né li větší) ignoranti jako jejich bílé protějšky a rozumných lidí je tu pomálu stejně jako v životě..... K solidní výpovědní hodnotě si přičtěte ještě hezkou poetiku a sem tam působivý obraz. Pokud nejste hysterický cigošofobik a oceníte dobře natočený film, tak by vás zdejších zoufalých 49% nemělo odradit. ()
Nebýt vážného scénáristického selhání v avizovaných "hamletovských" aluzích, Cigán by dosáhl kvalit předchozích Šulíkovských snímků. Přesto musím dát čtyři hvězdy, jelikož zajímavá a dynamická směs dokumentárního zachycení exotického ostrova uprostřed Slovenska, kterým je zchátralá romská osada, a silně romantizujícími momentů vytváří silně působivý zážitek s několika kusturicovskými momenty. Snímek navíc nesetrvává o korektní úcty a občas se bez servítek staví k romskému způsobu života, zkoumá jej až sociologicky. Do čtvrté hvězdičky se dá zakomponovat i magická Godárovská hudba prohlubující temperamentní obrazy o emocionální a zahloubaný prožitek. ()
46. MFFKV - líbila se mně autenticita (resp. přišlo mně to věrohodný), ale nemělo to nějak vůbec tah na bránu, a konec byl nějakej zbrklej, jako by si scénarista řikal, šup šup ať už můžem točit... škoda, ale jinak se mně to moc líbilo ()
"Aspoň si zapamätáš, že ojebávať sa nepatrí!" Prekvapujúco nie-trápne. Ba čo viac, je to naozaj fajn zrežírované, realisticky pôsobiace, má to výborného Miroslava Gulyasa ako kvázi-vajdu Žiga a hlavne - nesnaží sa to divákovi vnútiť žiadny názor. Žiadna agitka, oslavujúca rómske etnikum sa teda nekoná. Dá sa povedať, že vždy, keď scenár vystaví hrdinov rasovému útlaku od bielych, je tento moment vyvážený situáciou, kedy sú to naopak Rómovia, kto sa zachová ako primitívne svine. Chvályhodné. Škoda len otrasného hlavného hrdinu (celým filmom prepláva s jedným vymeteným výrazom a vždy, keď otvorí ústa, je to číre utrpenie) a hroznej hudby, ktorá dookola opakuje jeden otravný melancholický motív. Každopádne, príjemné slovenské prekvapenie. ()
Na jednej strane je fajn, že sa Šulík pokúsil natočiť realistický film so stále veľmi aktuálnou rasovou problematikou. Rozhodnutie, že do rolí obyvateľov cigánskej osady obsadí rómskych nehercov sa v niektorých prípadoch vyplatilo (najzaujímavejšou postavou je strýko Žigo), ale nebolo tomu tak v prípade hlavného hrdinu v podaní nevýrazne (ne)hrajúceho Jána Mižigára. Šulík navyše totálne podkopáva svoj autorský zámer o realistické spracovanie klišovitým dejom a mysteriózno-komickými artovými vsuvkami, ktoré sú našťastie veľmi ojedinelé. Prečo len tí tuzemskí filmári potrebujú byť niečím nasilu „odlišní“? Na druhej strane je to svižná, pomerne pútavá a ani sekundu nenudiaca snímka. Výhodou je aj nestrannosť scenára, ktorý rovným dielom zobrazuje negatívne vlastnosti oboch etník. Cigáni tu skrátka nie sú o nič menšie svine než tí bieli. Popravde tam ale cítim nevyužitý potenciál. (6/10) ()
Související novinky
MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)
Brněnská filmová komunita v březnu ožije festivalem CINEMA MUNDI. Ten ve své jedinečné koncepci přinese během osmi dnů kolekci těch nejlepších českých a světových filmů za uplynulý rok. V hlavní… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)