Bídníci

Oprostíme li se od Hugova románu, pak Bídníky znám (míněn muzikál) už dávno v jejich anglické londýnské verzi. V devadesátých letech jsem ještě tenkrát na LP získal dvojalbum v české verzi s Vondráčkovou, Kornem, Černochem... Tu českou verzi všech těch písní znám nazpaměť a mám je moc rád. Začátek devadesátých let byla ještě doba kdy slovo muzikál neznělo milovníkům tohoto žánru sprostě. Bylo to dávno před libretními perverzemi všech těch Michalů Davidů, Svobodů, Janků Ledeckých či Gábino Osvaldo Soukupů... Říkejte si co chcete, že jim na to lidi chodí, třeba i že jim to hrajou v Žaponsku, ale s tradičním muzikálem to podle mého většinou nemá společného nic vyjma toho zpěvu serebrit a kostýmů. Děsím se co ještě bude zhudebněno. Kdo je další na ráně? Švejk? Masaryk? Jára Cimrman? Havel? Čtyřlístek? Káťa a Škubánek? Zelený Raul? --- Dnes je muzikál něčím obdobným jako správní rady státních firem pro vysloužilé politiky. Trafika. I v muzikálech se recyklují a balí do staniolu dávno vyhaslé hvězdy (třeba i kdysi zářící) nebo naopak předčasně vyhaslé ze Superstar a jiných komerčních hrůz.. Vyjma Karlína, který nabízí většinou klasiku mne o opaku zatím nikdo moc nepřesvědčil. Takže na tohle dílko jsem se opravdu těšil jako na věc čerpající ze staré školyv - byť jsou originální Les Miserables poměrně mladým muzikálem. Plejáda hvězd měla zaručit - a zaručila ! - perfektně zahraný děj (byť velmi dobře známý z románu), zajímala mne spíše ta hudební stránka a schopnost některých hvězd zpívat. Nejsem si jist, že při zpěvu patřil každému ten jeho skutečný hlas. Pokud ano tak někdy by jej bylo lepší předabovat už v původní verzi. Takový Eddie Redmay (Bird song, Pilíře země atd..), které ho mám docela rád měl hlas kastráta a byl jsem tou jeho fistulí skutečně zděšen. Mile překvapil Borat :-) a u ostatních jsme se dočkali kvalitního standardu známého i z jiných filmů který předvedla např. Helena Bonham Carter. Kdo mne dostal byl Hugh Jackman a především Javert Russel Crowe!!! Místy bylo hudební aranžmá oproti zažitému originálu změněno, ale velmi příjemně a nikde nic nevadilo. Paříž byla ztvárněna skvěle i se svým bahnem a kulisám příběhu nelze nic vytknout. Již samo úvodní galejnické zatahování vraku fregaty do doku mně dostalo. --- Ano, je to známý příběh. ---- Ano jsou to i známé písně. ---- Ano - asi je to už kýč. Ale opravdu, opravdu krásný kýč. Až jsem se divil jak moc silně ten notoricky známý příběh i melodie na mne zapůsobily. Naprostá spokojenost, krásný zážitek. Pět stříbrných farních svícnů! * * * * * (27.02.2013)

Dlouho jsem měl film v pořadníku a dlouho projekci odkládal, jenže já na muzikály prostě nejsem. V dobře obsazené Les Misérables jsem ale věřil a tak jsem přeci jen zkouknul, už jen proto, že ten příběh je zajímavý. Jenže proč to má skoro 160 min? U podobného filmu mi tato skutečnost vážně vadila. Jinak obsazení naprosto výborné, zpracování Francouzské revoluce taktéž, jenom to tempo zásadně pokulhávalo. Chápu. že chtěli využít co nejvíc textu z knížky. Pro mě lehký nadprůměr..60% (21.09.2014)

// Občas se člověk splete. A jindy musí uznat, že byl tak strašně mimo, až by si za to nejraději dal facku. V close-upu. Za zpěvu Rusella Crowa. S textem písně ve smyslu, že mě čeká věčné utrpení. A do toho by pršelo. (aneb zhruba nějak takhle se cítím potom, co jsem před lety tuhle adaptaci ze zásady odmítal, jako prvoplánový útok na Oscary, nyní - o tři roky později, maximální hodnocení, jeden z nejlépe natočených muzikálů dodnes, totální propadnutí Samantě Barks a utvrzení v tom, že i tříhodinový film nemusí být nutně příliš dlouhý, pakliže má o čem vyprávět) 9/10 (06.02.2016)

Nejdéle uváděný muzikál v historii, kvalitní předloha Victora Huga a hvězdné obsazení je bezpochyby skvělým materiálem. Bohužel Tom Hooper uchopil látku za špatný konec a utápí se v divadelních kulisách a místy sklouzává až k melodramatu. Na druhou stranu ho zachraňují skvělí herci a časem prověřené písně. 70% (16.01.2013)

"Jmenuji se Jean Valjean a moc hezky vám zazpíváááááááám." Bídníci v novém a velkolepém zpracování dostali muzikálový háv a Victor Hugo by si možná zazpíval s nimi, kdyby zjistil neutuchající zájem o své klasické dílo i v 21. století. Strhující a známý příběh ze svých hrdel odprezentují Hugh Jackman, Russell Crowe a spol. Jestli chcete vidět velkolepé zpracování v muzikálové podobě s notovými party s operními parametry, a nebojíte se až vražedné 150. minutové stopáže, je známý nesmrtelný příběh o dvou mužích, které k sobě pojila osudová nenávist po dlouhé roky, tím pravým. Tentokrát ani tak nejde o to, jestli se Jean Valjean a Javert navzájem přechytračí, ale především o to, jestli jeden toho druhého přezpívá. A režisér Tom Hooper je velmi rázný dirigent, který se do toho umí položit. Klady: megalomanské pojetí, odrážející se na dokonalé výpravě, kostýmech a maskách, oproti němuž starší verze s Neesonem vypadá jako levný televizní film, herecké obsazení jede na maximum, Anne Hathaway pro svoji roli nevelkou rozsahem obětuje dlouhé vlasy, impozantní kamerové nájezdy, strhující náročná pěvecká čísla, překvapivé zvraty v osudech většiny vedlejších postav, velkolepá výpravná stránka filmu, mezi hlavními rivaly Jackmanem a Crowem to napínavě jiskří, Sacha Baron Cohen je dalším oživením v leporelu vedlejších postav, Samantha Barks ze všech ženských postav vládne největším sexappealem, originální stylové pojetí. Zápory: většinu písní si po filmu notovat nebudete, Jackman s Crowem jsou obrovští tahouni filmu, a i když vedlejší postavy také mají něco do sebe, pokud ti dva slezou z obrazu, film ztrácí na své síle a působivosti, nestřídmá stopáž, převládají "tmavé" pasáže nad "světlými", občasné zjednodušování děje, které se v muzikálu nedá obejít, emocionálně cílené až přehnané zjevení mrtvých postav v závěru, angličtina ve frankofonní zemi. 80% (19.02.2013)