Ztracená brána

Zatím u mě dobrý, jako největší plus beru že až na drobounké výjimky neskřípou dialogy, což je jev v novodobé české kinematografii značně ojedinělý. Druhý díl a po něm: Napínavost 4z5, ale proč proboha Ivan Trojan po vystoupení v ČT naběhl k policii na nábřeží a sledoval, jak Pepu Abrháma vytáhnou podběrákem? Drobná trhlinka jinak pěkně a pevně postavené zdi Jirky Stracha, který si v Břevnovském klášteře střihl cameo.Po třetím dílu: Bál jsem se, že vyprávění skončí na hradecké dálnici, anebo zatažením za kruhy. Takhle se sice koza nažrala a vlk zůstal celej, ale vybalancované to je dobře. Nemají Hasiči na předku auta nápis zrcadlově, nebo to má jenom zásahovka? (09.09.2012)

Popravdě řečeno, mohl bych zde vytahovat některé drobné nedostatky, v každém díle nějaké byly, ale nevidím k tomu důvod. Klady je totiž suverénně převálcovaly. Výborné zpracování, místy roztomile přehrávající Dvořák, bezchybné lokace (miluju pražské Staré Město, denně se tam pohybuju, stejně jako potěšily záběry z mojí alma mater - ačkoli je to už nějaký pátek, co tam nestuduju, přesně jsem věděl, na které chodbě, v které posluchárně a které knihovně FF se natáčí). V tomto žánru je nejdůležitější udržet linii mezi trapností a uvěřitelností, ať už vybuchují auta, pobíhá tajná služba nebo se děje cokoli mystického. A Strach to zvládl. Na to, že jde "jen" o televizi, klobouk dolů. Příslovečná chemie mezi Trojanem, Dvořákem a Geislerovou funguje skvěle, závěr byl vybalancovanej akorát - není co řešit. (24.09.2012)

Strach je snáď najkonzistentnejší súčasný český režisér a scenárista. Vždy viete, čo od neho dostanete a je už len na vás, či ste ochotní to pozerať. V mnohom sa opakuje, ale zdá sa, že vo filmárčine je opakovanie matkou zručnosti. Kým u iných by som opakovanie označil za stratu invencie, u neho mi príde ako najväčšia devíza. Pokladám Stracha za veľmi dobrého autora českých TV filmov. A vôbec mi nevadí, že sú to "len" TV a nie kino filmy. (15.12.2015)

Jiří Strach začíná být pomalu matador veřejnoprávní televizní zábavy a to na první pohled vypadá na nějakých -náct, takové to hůdě, které si ještě rádo hraje. Přistoupí-li ale divák na pravidla té jeho hry, stráví u televizní obrazovky příjemný nedělní večer, večer plný u nás v republice ještě neokoukaných kamerových filtrů, charismatických tváří a prvoplánového mystéria. Velmi sympatická mysteriózní detektivka, o to víc, že v české kinematografii nemá téměř tradici a pan režisér neměl strach projít po dosud neprošlapaných pěšinkách... (23.09.2012)

No teda, toť mysticko-záhadologický opus, který svou blbostí předčí i Dana Browna. Tak hauzírník se záhadologií a okultismem Vašíček uplacíroval opět své šlaky v naší veřejnoprávní TV a pan režisér se pokusil napravit si reputaci na poli, kde ztroskotal na Santiniho jazyku. Je to sice lepší, ale reparát se nezdařil. Když už pominu tu mystiku jak vystřiženou ze sobotní přílohy Mladé Fronty Heute, logické chyby a nepravděpodobnosti v ději, tak mne překvapují mdlé výkony zde vystupujícího herectva. Pokus obšlehnout Muldera a Scullyovou, tedy cool pár, kde by to jiskřilo intelektuálně a eroticky, nevyšel, a jeden se ptá, zda ta Aňa vůbec umí hrát. A obraz policejního sboru zde doráží ouplně blbej mladej policajt a šéf, jenž neustále řve svým mužným, leč z reklam a dokumentů zcela profláklým hlasem. K tomu to panoptikální žido-zednářské bratrstvo, před jehož rejdy je diváctvo nenápadně varováno, to už je spíš karikatura. Pak už nepřekvapí ani ten přiblblý konec, kde po poodhalení úžasného mystického tajemství má I. Trojan v tváři výraz mírně retadovaného dítěte, kterému se konečně podařilo zavázat si botku. Největším kladem jsou pak lokace, zvláště ty podzemní chodby, které by dělaly čest každým Stínadlům. (01.11.2012)