Režie:
Martin FričScénář:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jozef Kroner, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Martin Růžek, Dana Medřická, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Jarmila Smejkalová, Josef Větrovec (více)Obsahy(1)
Každý večer vystupují cirkusoví umělci před obecenstvem v oslnivé záři světel a v blyštivých kostýmech. Jako všechno na světě, má i tato velkolepá podívaná odvrácenou tvář. Jsou jí obyčejné, mnohdy však až tragické osudy „lidí z maringotek“, věčných tuláků a cestovatelů bez stálého domova. Mistrem ve vyprávění příběhů z jejich života byl novinář a spisovatel Eduard Bass. Film Martina Friče z roku 1966 spojuje několik Bassových předloh do jednoho celku. Najdeme zde především motivy ze stejnojmenné povídkové knihy, některé prvky však pocházejí ze slavného románu "Cirkus Humberto". Vraťme se tedy pod šapitó cirkusu National, kde začíná příběh nešťastné lásky jezdeckého akrobata Vincka (Jan Tříska) ke krasojezdkyni s exotickým jménem Nina Gruzia (Emília Vášáryová). Zdařilý snímek umocňuje herecké mistrovství Jozefa Kronera v roli starého klauna. (Česká televize)
(více)Recenze (68)
Tříska přehrává mnohem méně, než u něj bylo obvyklé, za to patří velký dík a především obdiv Fričovi. Naštěstí jsou v ostatních rolích skuteční herci, takže celkový dojem mi ani mamlas Tříska nedokázal zkazit. Dana Medřická má sice malou roli, ale vypadá, jako kdyby právě přišla ze Sovětského svazu, je naprosto uvěřitelná Stalinova rodačka. Hlinomaz je jako obvykle okouzlující a Prachař nezvykle mladistvý. ()
Kvalitní scénář, působivé herecké výkony to byl základ tohoto sytě a pestrobarevného kostýmního filmu od krále komediálního filmu Maca Friče, pro kterého to byl jeden z posledních lepších filmů o cirkusové manéži z cirkusu National. Ale také o veliké nešťastné- ztracené a znovu nalezené lásce, a o vypočítavosti. Nakonec bych ještě vyzdvihl tři hlavní role a to roli Jana Třísky jako akrobata Vincka Bonzura, Emílii Vasaryovou jako krasojezdkyni Ninu Gruzii a Kronerova klauna, ty byli fakt povedené a krásné. Jinak filmy s cirkusového prostředí moc nemusím ale tento nebo třeba populární seriál Cirkus Humberto a americkou klasiku Freaks můžu, a ty jediní se tedy stali světlou vyjímkou v tomto žánru. ()
Film Lidé z maringotek je poetikou řeckého ducha, uchváceného nesmrtelnou krásou života. Martin Frič nemohl pojmout celou knižní předlohu Eduarda Basse, ale dokázal utrhnout a předat divákům jeho základní myšlenku o tom lesku a bídě kočovného života cirkusových artistů a pouťových kejklířů. Uhranutí životem vyznává řád romantického kavalírství, zpívá o lásce, která je vedle aplausu diváků povzbuzením i odměnou života. Poezie vnímá i odvrácenou tvář v nevděku, nestálosti a nevyzpytatelnosti, tvrdém drilu a odříkání, přesto i tam nachází krásu, hodnou obdivu, vitální dychtivosti i nespoutaného nadšení ze života. Hrdinou pestrobarevné cirkusové poezie a života je Vincek Bonžůr (pozoruhodný Jan Tříska, a artističtí dublové František Janeček a Harald Štipka), gymnasta na koních, vášnivý v temperatuře prožívání a bezstarostný v celku přízemní tíže bytí. Láska je oslavnou korunovací podstaty lidské existence, vše ostatní nestojí za trápení. Tím smutnějším cirkusovým hrdinou je August (vynikající Jozef Kroner, a klaunský dubl Jaroslav Čejka), klaun a Vinckův starostlivý tatíček. Bohatší životní zkušenosti se lekají žádostivých pohledů touhy jako výraz niterného rozervání profesního poslání při šíření smíchu a zábavy. Hlavní ženskou postavou je Nina Gruzia (velmi zajímavá Emília Vášáryová, a její krasojezdecký dubl A. Vinický), cirkusová krasojezdkyně a Vinckova životní láska. Temperament si díky výchovným preferencím rodičů uvykl na marnivost a hýčkání. Cit versus existenční pohodlí, největší svár lidského nitra v jeho pocitu naplnění. Důležitou postavou je principál (dobrý Čestmír Řanda st.) cirkusu National, domovské scény Vincka a jeho tatíka. Tou nejdůležitější starostí je bezproblémový chod cirkusu, přesto se zajímá i o jednotlivce. Výraznou postavou je Leopold Čongr (velmi zajímavý Josef Hlinomaz), řeckořímský zápasník s potulným pouťovým programem. Sice panuje jisté povědomí o profesní sounáležitosti, přesto je rozhodující vlastní prosperita. A to i za cenu záludných způsobů. Výraznější postavou filmu je Ferdinand Vaňátko (příjemný Jaroslav Rozsíval), statný kotlář a chvilkový zápasník se strachem z rozkazovačné snoubenky. A k výraznějším patří také Marie (velmi dobrá Slávka Budínová), provazochodkyně s kočovným rodinným podnikem. Niterná osamělost je nejzhoubnější lidskou úzkostí, proto se občas spokojí s úlohou náhradníka. Z dalších rolí: laskavý cvičitel psů a šimpanzů Reimann (Ilja Prachař), vzteklý hlídající pes dcerky Niny a drezér koní Lotyš (Martin Růžek), jeho manželka a další hlídač počestnosti dcery Gruzínka (Dana Medřická), hašteřivé akrobatické duo stárnoucích manželů Venclových (Josef Větrovec a Jiřina Štěpničková), kulhavý artista, hledající nové obzory, Beznohý (Vlastimil Brodský), Ferdinandova panovačně přísná snoubenka Karolin (Nina Popelíková), starší Čongrův syn, vyvolavač a rozhodčí zápasení (Václav Sloup), mladší Čongrův syn a zápasník váhy velterové (Jiří Sedlmajer), Reimannova uprchlá manželka (Jarmila Smejkalová), či Ninin vyhlédnutý ženich a ruský kníže (Stanislav Langer). Lidé z maringotek jsou poetikou artistické prestiže, řecký duch našel krásu života a vznáší se nad manéží s dychtivým úsměvem a vítězoslavným pocitem odvahy. Krásné kouzlo života, zpěv idealistického romantismu, láska a poslání. Povznášející poetický prožitek. () (méně) (více)
Martin Frič byl rozhodně jedním z nejlepších režisérů a stal se jistojistě českým rekordmanem - inu 80 celovečerních filmů se jen tak někomu natočit nepodaří. A z toho minimálně 50 se nechá pokládat za zdařilé. Mezi ně určitě patří i zpracování povídky Eduarda Basse "Lidé z maringotek". Melodramatický příběh o nešťastné lásce z cirkusového šapitó s jemným humorem a výtečnými hereckými výkony Jana Třísky, Čestmíra Řandy a především Jozefa Kronera. Martin Frič tak rovněž jedním ze svých posledních filmů ukazuje všem, že ani tehdy nepatřil do starého železa a točil možná ještě lepší filmy, než dřív. A přitom předává štafetu novým tvůrcům, mladé režisérské krvi - Menzelovi, Papouškovi, Formanovi a dalším. 85%. ()
Úplně nejzajímavější herecký výkon podal Jozef Kroner, který hrál klauna Ferdinanda. To byla postava, která žila pro cirkus. Na konci filmu mi ho bylo docela líto. Ale takový je život. Vincek mi přišel jako takový frajírek a floutek, ale pro svou lásku udělal opravdu hodně a možná, že by byl schopen udělat ještě mnohem víc. Jen měl jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou. ()
Galerie (8)
Související novinky
Jan Tříska (1936 - 2017)
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)
Reklama