Už teď mi chybíš

Nejdojemnější film v kinech minimálně od časů Hvězdy nám nepřály. Spolu s filmem Room je to už druhý výborný film, který na sklonku roku do kin uvádí Bohemia MP - oba jsou strašně silné a oba skýtají velký divácký zážitek. Oba filmy spojuje rovněž to, že ukazují krásu zdánlivých samozřejmostí (domov, zdraví, rodina), kterých si lidi obvykle začnou vážit teprve v momentě, kdy je ztratí. Ať už si o přátelství mezi ženami můžete myslet cokoli, tento film mu vzdává hold velmi pěkně, a mužské postavy zde proto logicky hrají druhé housle (kupříkladu jejich společné stesky na to, že ten sex už není co býval, vyznívají v kontextu okolností jaksi nepatřičně, ale na druhou stranu - co má jako ten chlap dělat, když má jeho žena smrtelnou nemoc nebo je ve vysokém stupni těhotenství, a on přece jen kvůli tomu nezapomene na svoje sexuální potřeby) - proto si myslím, že je to primárně film pro ženské publikum. Bohužel ne vše mi ve filmu sedlo a s mým pohlavím to nijak nesouvisí - vadila mi například záměrná krotkost v některých scénách, aby si film udržel rating PG-13; ačkoli tedy například v erotických scénách fim neukáže zhola nic a stejně tak porod proběhne pozoruhodně rychle a čistě (přičemž novorozeně právě přivedené na svět je zcela čisťounké a bez jediné kapky tělního sekretu), nebrání tato pruderie filmu v tom, aby pro změnu kamera v jiné scéně detailně zabírala olbřímí jehlu zajíždějící do žíly při chemoterapii - jaké odporné pokrytctví a dvojí metr! Moc mě nebavil ani soundtrack a obsazení mužských rolí (6 letý věkový rozdíl mezi filmovými manželi Toni Collette a Dominicem Cooperem - ona je z nich ten starší - navíc podle mě docela bije do očí - těžko věřit, že by si ten hezounek v reálu nabrknul takhle starší ženušku), jejich ženské protějšky to ale dokonale vyvažují - Drew Barrymore je ve své roli neuvěřitelně přirozená a snad v žádném filmu se mi tolik nelíbila jako zde, a Toni Collette doslova kouká smrt z očí - pozorovat její pozoruhodnou proměnu na cestě na věčnost je naprosto fascinující a skličující současně. I přes mé výtky mě ten film v podstatě naprosto dostal tím, jak dovedně skloubil komické momenty s těmi tragickými (smích střídá slzy skoro stejným dílem), a určitě bych ho proto všem lidem, kteří mají podobnou produkci v oblibě, s klidem doporučil - ale pozor, do kina jen s kapesníky! (10.12.2015)

Je to velmi emotivní film o ženském přátelství v těch nejtěžší chvílích jedné z hlavních postav. Postava Milly mi byla silně nesympatická, i když byla nemocná, tak byla strašně sobecká a neustále říkala, já, já, já. Její kamarádka Jess byla přesně pravý opak, hodná kamarádka, která jí pomáhá, jakkoliv jen může. Mrzelo mě, že manželé nedostali ve filmu více prostoru, například Dominic Cooper, myslím si, že by to filmu hodně prospělo. Ale i tak se jedná o dost citlivý film, na konci jsem brečela jako malá, ale něco tomu chybělo. Viděla jsem hodně filmů z tématikou o rakovině, ale tenhle mezi ty lepší nepatří, je to prostě průměr. (02.12.2017)

Ok - je tam plno klišé, je tam plno lásky, ale hlavně to na mě působilo jako krásná dvojice, která si v životě prošla opravdu mnohým a jsou proto pro sebe ochotné udělat cokoliv a blázniviny, které opravdu prožívaly byly super :) :) Je to hezky svižné a jasné - na začátku filmu a proto mě to již po pár minutách zaujalo. Je to hodně citlivé téma, které se může plno lidí dotknout a i když je tam plno silných momentů a přiznám se, že jsem brečela - sakra, je to film :D :D :D Je to fikce založená na příbězích, kteří si lidé vytvořili v hlavě :) A podle mě silně přesvědčivě :) Cooper a Collete - hodně zajímavý pár, který mě překvapil a Jacueline Bisset byla bombastická :) To, jak předat informaci dětem - hodně zajímavé a povedené. Prostě mi přislo, že pracovali s veškerými dostupnými možnostmi, jak citlivě tuto situaci vyřešit...a proto by si z toho mohlo plno lidí vzít případ, jak žíti svůj život a vážit si toho, že tohle nemusí prožívat.... (19.03.2017)

Toni Collette by mi chyběla, ale tenhle film rozhodně ne. Největší problém sice ohraného, ale vcelku příjemně pojatého námětu je obsazení hlavních hrdinů. Toni i Drew nás už všechny přesvědčili, že jim můžete do rukou svěřit všechno možné a nikdo jim herecké výkony vytýkat nebude, ovšem tyhle dvě osobnosti k sobe prostě nejdou, i když výše posazený plakát k filmu budí dojem, že tahle nerozlučná dvojka se doplňuje v dobrém i zlém. Bohužel onen poster působí z celého filmu nejpřirozeněji. Co je to teď za podivný Hollywoodský zlozvyk, párovat naprosto nesourodé dvojce k sobě? Herečka v hlavní roli - a to bez urážky, vypadá o 10 let starší a její filmový manžel zase o 10 let naopak. Výsledek je podivný a nevěrohodný už jen když se k sobě přiblíží. Drew Barrymore je zase v jináči s naprosto nesympatickým nimrodem o kterého by v normálním životě vůbec nezakopla. Ale chápu, že v jejím případě to napomáhalo navodit atmosféru té rozumnější a vyklidněnější kamarádky na telefonu. Což je vcelku paradox u někoho, kdo se proslavil rolemi bláznivých nespoutaných volnomyšlenkářek. Takže jsem jen čekal, kdy si tenhle andílek zapálí cigáro, vyskočí na náklaďák a sundá si vršek, těhotenství netěhotenství. (12.06.2016)

Myslím, že takový film by se dal natočit v jiném stylu, než jak se točí každá béčková romantická komedie. Plus největší problém filmu byla Toni Collete. Nebo minimálně její postava. Těžko můžete cítit s tak nesympatickou osobou jakou byla Milly. Upřímně jsem jí přála každý tumor, co měla. Ale jako výplň času dobré. Průměrný film se zajímavým hereckým obsazením. 3* (27.09.2016)