Pořád jsem to já

Dovolím si citovať Alice (Julianne Moore): „...Všetko čo som v živote milovala, čo som poznala.. O to všetko teraz prichádzam. Kto nás môže brať vážne, keď sme sa tak vzdialili tomu, kým sme boli. Naše podivné chovanie a zmätené vety menia pohľad ostatných na nás a naše vlastné vnímanie seba samých. Staneme sa smiešnymi, neschopnými, komickými... Ale to nie sme my, to je naša choroba. Ale prosím nemyslite si, že trpím, ja netrpím- ja bojujem. Bojujem, aby som bola súčasťou diania, aby som zostala napojená na to, kým som kedysi bola. Aj táto chvíľa odíde, ale znamená pre mňa veľmi veľa, že k Vám dnes hovorím - AKO MOJE STARÉ AMBICOZNE JA, TAK FASCINOVANÉ KOMUNIKÁCIOU... Ďakujem za túto príležitosť, znamená pre mňa celý svet.“ ... Uznávaná profesorka, uvedomelá a vzdelaná žena zrazu prichádza o svoje vedomosti, o schopnosť komunikovať a začína zabúdať rutinné veci. Alzheimer je choroba, ktorou trpí veľa ľudí, no málokto jej venuje veľkú pozornosť. Je správne že bol takýto film natočený, možno aj práve kvôli tomu sa tejto chorobe bude venovať väčšia pozornosť a jej výskum bude napredovať. Taktiež mi nedá nespomenúť úžasný herecký výkon Juliane Moore, ale aj ostatných vedľajších postáv. (24.06.2015)

Přiznám se, že jsem čekal trochu větší citový zásah. Ale špatné to není, pár silných scén se našlo (myslím, že dvě). Nejpoutavější je začátek, kdy se nemoc začne objevovat. A když propukne, tak s hrdinkou už jen tak plujete a pozorujete a necháte se unášet až do konce. Silnější 3 hvězdičky. (27.06.2015)

Neurologické nemoci jsou v poslední době jaksi in. Alzheimer nám byl představen v "nezapomenutelném" hereckém výkonu Julianne Moore. Skvěle podané svědectví o nemoci, která vás dokáže připravit o veškerou lidskou důstojnost a vy se stáváte pouhou loutkou fungující na základě svých nejnižších pudů. Hnus. (08.07.2015)

Sázka na jistotu, která ale na 100% funguje. (29.07.2015)

Jsou filmy, které nedokoukám kvůli tomu jak jsou strašně špatné jako poslední Noc v Muzeu. Tento film jsem také ale jen skoro nedokoukal, avšak z úplně jiného důvodu. Koukat se na film jak někdo ztrácí sám sebe, všechny myšlenky, vzpomínky, znalosti prostě bylo nevím jak to říct dost znepokojivé až depresivní. Ta představa, že tohle možná čeká ve stáří i mě nebo někoho koho znám je naprosto děsivá. Jak bylo řečeno ve filmu to už radši rakovinu než Alzheimera. (09.08.2015)

Nádherný příběh... Ale kniha je lepší. (24.08.2015)

K tomuto filmu jsem se dostala až po věhlasných Oscarech, takže jsem tušila, že výkon Julian Moore bude hoden Oscarových měřítek, a také mě zajímalo srovnání s mužským letošním Oscarovým protějškem – Eddiem Redmaynem. Na rozdíl od Teorie všeho tento film nabízí komplexní drama, v němž se ani trochu nehraje na city - žádná romantika a zobrazování šťastného rodinného života, ne, zde začne drama od první minuty a je jím až do konce. Příběh vás bez varování vrhne do světa čerstvé čtyřicátnice, která se začne potýkat ze začátku s poměrně nenápadným vypadáváním primitivních slovíček. Byla jsem hodně zvědavá, jak se tvůrci dokážou poprat se zobrazením nemoci, protože ruku na srdce, každý krok vedle by mohl Alzheimerovu nemoc a především lidi, jenž jí trpí, zesměšnit, či ponížit. Z toho důvodu si myslím, že jak Teorie všeho, tak Pořád jsem to já, bylo pro tvůrce nesmírně obtížné a museli zvažovat každý podstatný i nepodstatný detail, nemluvně o hercích, kteří nesli na svých zádech břímě největší. Ovšem, Julian Moore to zvládla skvěle, byla výborná, stejně tak herci v jejím okolí, kteří s ní prožívali chvíle bezmoci i odhodlání s těžkou nemocí se poprat. Tomuhle filmu nic nechybělo, dostalo se nám dramatu na zlatém podnose a po konci filmu jsem stěží hledala slova pro příběh, který jsem shlédla. Životní příběh Alice se mě silně dotkl, jí i filmovým tvůrcům jsem ohledně Alzheimerovy nemoci věřila naprosto všechno, proto pět hvězdiček. (20.09.2015)

Resime hovna. Celej zivot. Dokud se nestane neco takovyho. Genialni vykon JM. (19.01.2016)

Výrazne lepšie ako You are not you, výkon Julianne solídny, len neviem prečo majú vždy Američania snahu vykresľovať dokonalú americkú rodinu. Oveľa hodnotnejšie sú europske snímky s podobnou tematikou - britská Iris, Heinekeho Láska alebo severské Tiché srdcia. (27.02.2016)

toto je typ filmu pri ktorom sa viac sustredite na temu ako na hercov....alzheimer je skutocne horsia choroba ako rakovina,pretoze ste pochovany skor ako zomriete..... (23.05.2016)

Zasloužené ocenění pro Julianne Moore. Silný zážitek podaný velmi civilně a realisticky. Bylo mi velmi líto její bezmoci. (03.06.2016)

Julianne Moore si v tomhle snímku zahrála celkem těžkou a přesvědčivou roli ženy ve středních letech, kterou dostihla nemoc -Alzheimer. Na mě to zapůsobilo. I jsem si pobrečela. Doporučuji. (15.06.2016)

Kéž bych měla rakovinu... Několik slov vyřčených Alicí, kterou perfektně zahrála Julianne Moore, ve chvílích, kdy ještě její mysl byla jasná. A jen sledujeme rozpad silné a chytré osobnosti, nemilosrdně a navzdory vší lásce celé její rodiny. Naštěstí je tento rozpad vcelku včas utnutý a film končí v docela milosrdný čas. Hrůzostrašný příběh toho, co čeká i některé z nás, natočený ale lidsky a s citem. (05.07.2016)

Päť hviezdičiek. Skvelý film na zamyslenie. Možno by si ho mal pozrieť každý. A som si istá, že vždy by si každý niečo z toho odniesol. (18.09.2016)

V prvé řadě fantastický, Oskarem oceněný výkon Julianne Moore v hlavní roli. Tak trochu průvodce Alzheimerovou chorobou pro začátečníky. Zaujala mne i Kristen Stewart, byť nevím, zda dabéři trefili její hlas. Tvůrci ustřihli vývoj choroby u Alice právě včas. Ještě je to pořád Alice. ... PODRUHÉ 19-6-23 Pořád dobrý, Alice. Baldwinovi už natolik nevěřím, že jsem si celou dobu myslel, že Alici zahejbá. A ještě více než napoprvé mě zaujala Kristen Stewart, resp. její postava. Ta holka pořád dostává ty Razzies,ale herečka je to velmi dobrá .... (26.09.2020)

Film mi bol doporučený len so slovami, že sa jedná o príbeh Alzheimerovskej pacientky. Neviem prečo som si pod tým automaticky predstavil typickú československú babičku, ktorá si žije vo svojom bytíku, a ochorela niekedy v 80ke. V tomto filme totiž ide o vysokoškolskú profesorku v strednom veku, ktorej deti len nedávno vyleteli z hniezda a ona je práve na vrchole svojej kariéry, chodí behávať a pije kávu v starbucks. Spočiatku jej vypadávajú na prednáškach slovíčka, postupne sa u nej začínajú prejavovať ďalšie príznaky, až sa nakoniec odhodlá navštíviť neurológa, ktorý jej oznámi onú nešťastnú diagnózu. Hlavná postava je zahraná neuveriteľne presvedčivo, priznám sa, že málokedy sa počas filmu cítim tak znepokojujúco, ako to dokázal vyvolať tento film. Zároveň ma ale trochu zamrzelo, že film nemal dlhšiu stopáž - tých 100 min vyhradených tak komplexnej téme ubehlo pomerne rýchlo, a osobne mi práve pri takejto téme chýbalo viac priestoru pre zachytenie príznakov v tej pokročilejšej fáze ochorenia a následné reakcie rodiny - čím by sa automaticky otvoril zas ďalší priestor na ešte viac emócii. Každopádne za mňa skvelý film, ktorý určite doporučujem. (14.03.2021)

téma: Alzheimer, krásné manželství, ztráta intelektu intelektuálky, ...Alice Howland, šťastně vdaná matka tří dospělých dětí, je uznávanou profesorkou lingvistiky, začíná zapomínat slova. Když je jí diagnostikována raná forma Alzheimerovy choroby, zjišťuje Alice společně se svou rodinou, že jejich vzájemné vztahy projdou zkouškou. Její úsilí zůstat stále tím, kým kdysi byla, je dojemné i postup choroby, i přes osobní úsilí, a nástup demence je nezadržitelný a rychlý. Alice zůstane tichá. Svůj zápas o to neztratit sebe sama nutně prohrává, ale není v tom ani trochu bolesti, hořkosti nebo žalu. citáty: „KÉŽ BYCH MĚLA RAKOVINU"… (12.01.2023)

Úžasný výkon JM. Téma velmi vkusně a citlivě zpracované. (01.04.2023)