Lída Baarová
The Devil's Mistress
Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (CinemArt)
(více)Recenze (871)
"To je Goebbels, nejchytřejší muž ve třetí říši. Já vím, že v tomhle filmu je vlastně úplně blbej a mnou posedlej, ale scénárista Ivan Houbač jednal v tom nejlepším úmyslu. Ukázat city, které jsme vůči sobě měli a politiku nechat stranou. Že vám teď není jasné, kde je ta inteligence pro kterou jsem ho tak milovala?To nechte být, je to jen Český film a od toho to nikdo stejně neočekává." Právě nějak tak jsem si představoval, jak by skutečná Lída Baarová reagovala na film, který velkou měrou pojednává o vztahu jí s ministrem propagandy nacistického Německa. Kromě Goebbelse je zde tristně odbytý i Adolf Hitler v podání Pavla Kříže. To, jak jsem si v dokumentu Zkáza krásou představoval chování Hitlera při konfrontaci s Lídou Baarovou nebylo ani z desetiny naplněno. Vím, že Hitler byl zrůda, ale přes to vše byl i člověk a jistě v soukromí dokázal projevovat emoce. To dokázal pochopit i Bruno Ganz v Pádu třetí říše. Pavel Kříž jako Adolf Hitler je jen prázdnou slupkou za níž je naprosté vakuum. Mimo to je daný snímek čistě průměrným počinem, který nenadchne ale ani extra nepotěší. Vizualizace je někdy velice televizní, což je znát ve scénách s cca tuctem a více komparsistů. Nejvíce však v Křišťálové noci a párty u Wannsee. Soundtrack Ondřeje Soukupa je kvalitní, většina ostatních herců své role též zvládá. Nikdy ale nezapomenu na tu velice blbou scénu milování Lídy s Goebblsem, kdy záběr švenkuje na oheň v krbu a v něm se nám promítá to fantasmagoritské představení. Jeden z nejhloupějších záběrů, který jsem měl tu čest vidět. Ať se může zdát, že filmu mnohé vytýkám, přesto vše je dosti dynamický a rozhodně nenudí. Ano, často jsem obracel oči v sloup, ale též jsem se ani jednou nepodíval na hodinky, kdy bude konec. A to je velký klad u Českého filmu. Mírný palec nahoru. 65% ()
Mohl to být daleko lepší film než z toho je. Jen kdyby se mi nezdálo, že si režisér dělá ze života Lídy Baarové doslova legraci a jakoby ji soudil za to, co v minulosti udělala. Jako kdyby někdo mohl za to, že se zamiluje. Možná, že v tom v jistém smyslu viděla nějaké výhody a moc, ale zároveň si myslím, že soudit někoho za lásku je vážně neuctivé a tenhle film mi vůči Lidě Baarové neuctivý přišel. ()
Čekal jsem trošku víc od vyprávěného životopisného filmu, ale každý to vidí asi jinak. Vše ostatní velmi povedené. 55% ()
Dve* z milosti už len za ten rozpočet. Mdlé výkony, mdlá réžia. Slabota. ()
V podstatě je zábavné, jak ten film nefunguje vlastně v žádné složce... Stejně je zábavné vysledovávat i ty nejdrobnější chybky... všimli jste si třeba, že na portrétu hitlera v kancelářích je opravdu hitler, který není ani trochu podobný Křížovi? Že by v téhle realitě existovali hitlerová dva? A byli to bratři? ()
Divím se nízkému hodnocení filmu, "odpaďáci" se zase vyřádili :). Renčův film není vůbec špatný, režisér chtěl prostě natočit to co chtěl a zvládl to velmi dobře. Já toho o Baarové moc nevěděl a tenhle film mi ji dobře předstvavil. Herecké výkony jsou na úrovni, film je dobře natočený, vyvážený, žádná extrémně slabá místa. Jen tak dál pane Renči. ()
Na to, na kolik se o tomhle filmu napsalo a jaký byly očekávání, tak o to větší pro mě pak přišlo zklamání. Třeba obsazení Pavla Kříže jako Hitlera. Vypadal sice vzhledově dobře, o tom žádná. Ale napodobit jeho chování a artikulaci nedokázal. Podobně to bylo s Geobbelsem. A obecně jsem moc pozitivních věcí nenašel. ()
Původně jsem na to nechtěl koukat, ale kolegyně z práce mi to doporučila jako super film. Byl to ten poslední, který mi kdy doporučila, protože Lída Baarová je příšerná sračka, u které nevím jestli je horší amatérské zpracování, debilní scénář, nepochopení doby nebo příšerná naivita. Bohužel typická česká tvorba. 20% ()
Vyborny namet, vice takovych filmu o osobnostech z nasi kinematografie. Na film jsem planoval jit do kina, zdejsi hodnoceni me od navstevy ale odradilo a po zhlednuti nelituji. I pres velke naklady, film pusobi trochu lacine a ztvarneni je takove umele. Scenar je ovsem zajimavy a technicke nedostatky u me dorovnal alespon do prumeru. Pauhofovou mam rad, ale nejsem si jisty jejim ztvarnenim Lidy Baarove..., o Pavlu Krizovi ani nemluve. Myslim, ze Renc uz svuj rezijni debut nikdy neprekona, skoda. ()
Od nejhoršího hodnocení dělil tento počin akorát Hitler Pavla Kříže. Za zmínku stojí ještě výkon paní Procházkové. Bohužel se ve filmu objevili jen epizodně. Film začal společenským rejem v baru a tím to utrpení začalo, strojené, amatérské, trapné. Posléze na scénu vstoupili nadabovaní herci. Doteď jsem měla dojem, že Česko má dabing na nejlepší úrovni. Ale zlatí Poláci s jejich lektorem! Scéna střídala scénu a nevěřila jsem vlastním očím, co je možné natočit, vymyslet a vůbec přenést na plátno. Doslovné vyvrcholení přišlo při souloži Goebbelse s Baarovou. To už jsem v kině seděla s hlavou v dlaních a chtělo se mi brečet. Film by se měl jmenovat "Pomsta Lídě B. a jejímu hereckému umění". ()
Líbilo se mi vše dobové: výprava, kostýmy, auta, hudba atp. Co se mi naopak nelíbilo vůbec, byl Hitler. Zdálo se mi, že ho hrál robot bez výrazu, namaskovaný jako Pavel Kříž. Trochu směšné mi taky přišlo obsazení dua z Komisaře Rexe, nicméně pánové hráli dobře (horší to však bylo s Goebbelsovým dabingem). S osudem Lídy Baarové nejsem tak detailně obeznámen, abych dokázal zhodnotit, co bylo přikrášleno, a co odpovídalo realitě. Celkově jsem se ale u filmu bavil a přišlo mi, že velmi rychle utekl. ()
Renčovo celoživotní dílo se bohužel nepovedlo. Život nejkrásnější ženy Německa nám nejen nepřiblížil, ale degradoval ho na pouhé milostné vzplanutí vůči ministru propagandy. Očekával jsem strhující příběh plný osobností, ale v tomto filmu naše ani německé hvězdy de facto neměly co hrát. Pauhofová byla bezradná, protože Baarovou prostě nedokázala hrát. Jediný kdo se role chopil opravdu dobře byl Kříž a jeho Hitler, pak také Huba jako pan Babka. Atmosféru Říše se nepovedlo navodit, jelikož Renč rezignoval na němčinu, která ve filmu citelně chybí. Československá část je pak omezena pouze na duo Mandlová-Hermannová, to působí trapně. Jediné opravdu zajímavé scény jsou ty se Zdeňkou Procházkovou, která hraje zestárlou Lídu v Salzburgu. Vše zůstalo jaksi na povrchu věci. Měli to natočit Němci, aspoň by bylo o čem přemýšlet. Takhle vznikl jen paskvil o vztahu Goebbelse s Baarovou a to si Lída prostě nezasloužila. 55% ()
Ten konec v kriminále převyšuje celý předešlý děj filmu, je o hodně opravdovější a zajímavější. Zbytek je jenom přehlídka herců, co se snaží hrát historické postavy a jsou dost nepřesvědčiví. Celkem nevyužitý potenciál škoda... ()
Snaha Filipa Renče přetavit zajímavou látku v dobový film světového nebo alespoň evropského formátu, která ale zásadně selhává. Opravdu tato látka by se dala zpracovat daleko lépe a osudověji. Nehledě na zbytečnosti jako první sekvence, kdy se mladá Lída dostává do Berlína, to výsledný dojem jenom kazí. Často film působí hodně lacině i když peněz na něj bylo asi docela dost. Herecky to také není žádná sláva hlavně díky mezinárodnímu osazenstvu a tím pádem i rušivému dabingu hlavních postav. Dějově hodně divně poskládané, kdy se film věnuje hlavně době, kdy se Lída stává slavnou a bohužel ne tomu důležitému a celkově nacistická linka je docela upozaděná. Mohlo to dopadnout určitě lépe. ()
Výborné herecké složení (Pauhofová, Vlasáková, Mádl..), skvělá hudba!! Docela dost poutavé. ()
"Z věže do strže." Pompézně hraná symfonie rozproudila zbytky nostalgie. Svitem touhy oslepena. Milostným ostřím zasažena. Gedeon "Gustav" Burkhard poctivě okouzluje šarmem milovníka pláten stříbrných, velectěnou kapacitou idola let třicátých. Nabídl své rámě hvězdné dámě. Náhle se výsostně temné tóny rozezněly. Brány pekelných šepotů se otevřely. Oheň praská, ten žár z pekelných kamen, nebezpečný plamen. Chytá z balkonu hozenou květinu, smočenou ve zrádném elixíru. V "panenské košilce" vzňaly se smysly, svévolně tančící, na vlastní nebezpečí prahnoucí. Osud ji upustil do lví tlamy. Oblékla róby z ďáblovy dílny. Z nebes potažených tíživým suknem vzešel tmavý dým, varovný requiem. Sláva pohlazením i prokletím. Jak romanticky scestné, orficky banální, apokalypticky kruté. ()
Renč u mě definitivně skončil. Podivná dotace od Státního fondu kinematografe, Miloš Zeman na premiéře, Daniel Landa v titulcích jako producent. Ani trochu dobrá kombinace. A ve výsledku ani trochu dobrý film... A teď jsem si ještě uvědomil jednu věc: Pro Renče i pro Landu je Goebbels ďábel. Ovšem ve smyslu "jedeš jak ďábel". Fuj fuj fuj! ()
Stopáž je fajn...druhá půlka výrazně i lidsky zajímavější. ()
Je to přesně tak špatné, jak všichni říkali. Herci přehrávají a parodují, kamera je někde na úrovni seriálové tvorby pro TV Barrandov, většina scén je zcela zbytečně pateticky přepjatá a scénář působí, jako by ho psal amatér, který ještě neví, jak se vůbec scénář píše ("Já si sen o tom být slavná herečka nesplnila, tak mi ho splníš ty, Lído" aneb ať žije doslovnost, "To je Goebbels, nejmocnější muž nacismu a německého filmu, jako začínající herečka bys to měla vědět, Lído" aneb ať žije vysvětlování nedůvtipným divákům). Milostná scéna u ohně vstoupí do análů jako odstrašující případ toho, jak to netočit. Navíc spousta věcí ve filmu mi na to, že se jedná o 30. a 40. léta, přijde až příliš současná (nejen mluva, ale i chování některých postav). A to už vůbec nemluvím o naprosto přemrštěné hudbě, která se místy nedala poslouchat. Úplně nejhorší ale bylo nahodilé předabování němčiny - jasně, lidi nechtějí číst titulky, ale proboha proč někdy němčina jo a jindy ne? Bylo to nelogické a rušivé. Jediné, co na filmu za něco stojí, je výkon Zdeny Procházkové (ačkoli voiceover vyprávění jako scénáristickou berličku taky nesnáším). Takže ano, chtěla jsem si na film udělat vlastní názor, tak jsem si ho pustila, ale příště možná dám na názory jiných a ušetřím si necelé dvě hodiny utrpení... ()
Související novinky
Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady
Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
Již Renčova proklamace na předpremiéře filmu je donebevolající drzost: "Nic v tom nehledejte, chtěli jsme jen natočit milostné drama". Nejen, že Baarová sežrala 60% celoročního rozpočtu filmového fondu a na mnoho filmařů se tak vůbec nedostalo; náročná úloha převyprávět životní eskapády Baarové byla svěřena do naprosto nesprávných rukou, jak z pohledu režijního, tak scenáristického. Renč si toho je dobře vědom a protože prošustrovat 40 míčů není jen tak, myje si nad snímkem ruce a zatímco před natáčením sebejistě tvrdil, že námět na Baarovou nosil v hlavě 20 let a vždycky chtěl natočit velkolepý český film, po předpremiéře hystericky vykřikuje, že se předem odmítá zabývat recenzemi a kritikou... aneb jak tu trefně poznamenal Brtniik: "Nač stahovat kalhoty, když gastroenterolog je v nedohlednu" Renč moc dobře věděl, že tohle nezvládl. ______ Život Lídy Baarové je dramatický materiál, jaký by jeden pohledal. Renč se ujímá výhradně těch pasáží , jež lze bulvarizovat a jež zapadají do této exploatační frašky, která nemá konzistentní strukturu vyprávění ani dramatické obraty. Jako z bulváru působí už ostře červený titulek filmu, upozorňující na skandálnost příběhu, který bude následovat. Úvodní scéna a především práce kamery ve mne navozuje pocit, že sleduji Četnické humoresky či nějaký televizní film, nikoli biják za desítky milionů. Vyprávění příběhu otevírá Zdena Procházková s novinářkou Vágnerovou a následně se vždy vracíme zpátky do minulosti, kde sledujeme Baarovou v podání Pauhofové. Tyto flashbacky někdy ale shrnují dny, někdy měsíce, někdy scenárista přeskakuje celé roky, nemluvě o tom, že mám pocit, že některé životní kapitoly Baarové jsou vyprávěny napřeskáčku. ______ Krom dějových trhlin má ale film i ty technické; nejkomičtější scénou pro mne zůstává promenáda Pauhofové a Stašové po Berlíně, která snad raději ve filmu být neměla, než aby působila tak směšně a amatérsky. Že to uměla Amerika s Forrestem neznamená, že si s tím poradí české trikové studio. _______ Klíčové scény jako setkání Baarové s Fröhlichem a Goebblesem se opírají o primitivní, někdy až stupidní dialogy, které jsou psány tak moc zjednodušeně a přímočaře, že si říkám, jak moc nás pan scenárista jako diváky podceňuje. Setkání Baarové s Hitlerem je dalším komickým WTF momentem, který Hiltera představí jakožto tajného ctitele Baarové, co touží sáhnout si na její rameno a potom bez vysvětlení odejde, navíc jí k tomu pustí Wagnerovu Valkyrie, kterou se zřejmě pan Hubač snažil za každou cenu do Hitlerovy dějové linky vtlačit. V dialozích Baarová X Fröhlich mění postavy své postoje a emoční rozpoložení velmi náhle a bez zjevného důvodu - což nelze dávat za vinu hercům, ale režisérovi. Zato dialogy Baarová X Goebbles jsou skrz na skrz parodie nejhrubšího zrna - o dramatickém dusnu si můžete nechat zdát a Goebbles z tohoto duelu vychází jako pitvořivý, podřizující se kulhavý slintal, který si měl Baarovou podmanit svým uhrančivým zjevem a sebejistým vystupováním, na místo čehož ale nejdřív škemrá u Hitlera, aby jej propustil ze služby, následně hystericky pláče Baarové do telefonu, až člověka u srdce zabolí, jak mu ho je líto. ________ Co se Fröhlicha a Goebblese týče, to, co pokazil pan scenárista, to Renč naprosto dojebal českým dabingem, který nejen že hercům vůbec nejde do úst, ale především se ani k jedné postavě vůbec nehodí (obzvlášť Goebbles v podání Preisse). Takže zatímco to vypadalo, že si Čechy budou hrát na Ameriku a pokusí se o velký film, Renč hází zpátečku a filmu zatluče další hřebík do rakve, když německé oficíry nechá mluvit česky, stejně tak Hitlera (který tak působí ještě uměleji, jelikož němčina by jeho hysterickým projevům slušela více). I jazyk je ale nekonzistentní, jelikož angličtina zůstává otitulkována - anglického filmového producenta z MGM slyšíme v originálním znění. Takže je otázka, zda je to proto, že Renč na jednoho dabéra zapomněl, nebo si v polovině práce rozmyslel, jaký film vlastně chce. _______ Bez povšimnutí většiny kritiků nezůstala scéna ďábelského milování Baarové s Goebblesem, kde se obličeje obou promítají v plamenech v krbu. Renčovo vysvětlení, proč toto do filmu dával, si musím přečíst znovu, pamatuju si jen, že jsem se u jeho čtení málem smíchy potrhala. Nicméně Goebblesova plamenná tvář v orgasmické křeči mne bude po večerech strašit ještě dlouho. ______ Tak jak drama vlastně ani nezačalo, nenápadně i končí. Žádný epický zvrat se nekoná, děj je vyprávěn unyle, bez tempa. Tam, kde je o drama nouze, Renč se snaží atmosféru dohustit symfonickou hudbou, která se k drtivé většině scén vůbec nehodí (předevšim je to ona orgasmická noc, kterou doprovází Tannhäuser od Wagnera. Hned se mi vybavil Bugs Bunny). _______ Nutno vytknout některé historické nepřesnosti, jako oprátka pro Baarovou - navíc bez soudu. To už není jen historická nepřesnost, ale vyloženě nesmysl. Tady na to ale šel Renč od lesa; poslední větou Lídy Baarové je přiznání, že její vyprávění je možná pravda, možná lež, možná nám jen naposledy předvedla, jaká je herečka. Čímž si Renč jistí zadní vrátka, kdyby ho někdo nařkl, že v životopisném filmu se má držet faktů, a ne příběh prznit k obrazu svému. To je hodně laciné alibi. _____ Herecky zvládnuté pro mne skoro u všech. Věřím, že v originálním znění by Burkhard i Markovics vyšli v mnohem lepším světle. Pauhofová hraje dobře, bohužel ale nemá s Baarovou společnou ani jednu pihu. O fyziognomické podobě vůbec nemůže být řeč. Zde je ale opět na vině pan režisér a jeho slabost pro zrzky, nota bene ty slovenské, že... Hitler v podání Kříže by obstál lépe, nebýt Křížových pomněnkově modrých očí a češtiny. Kříž se dozajista snažil a dělal, co se dalo. Za nálepku Štěpána Šafránka nemůže. Herecky mne potěšily především Lenka Vlasáková coby Frau Goebbles, Zdena Procházková a Simona Stašová. _____ Zemanovo stručné hodnocení "Výborný" těsně po předpremiéře mluví za vše. Ruka ruku myje. Celkově vzato, film jako celek už nikdy nechci vidět, ale pro zasmání si určitě někdy pustím vybrané scénky - Goebblesovo fňukání a rajzování po Berlíně. 20% () (méně) (více)