Režie:
Josef GrussScénář:
Otakar VávraKamera:
Julius VegrichtHudba:
Sláva Eman NováčekHrají:
Dagmar Frýbortová, Dagmar Sedláčková, Jiřina Šejbalová, Růžena Šlemrová, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský, Josef Chvalina, Stanislav Neumann (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Do lázeňského městečka Džbery přijíždějí na letní prázdniny nejen stálí hosté, jako pan rada Dyndera s energickou manželkou a dvěma pohlednými dcerami Alenou a Věrou, kteří se jako vždy ubytují ve vyhlášeném hostinci "U kamenného stolu", ale také mladí inženýři Tomáš a Spytihněv, synovci záletné paní hostinské Boženy Tatrmužové, která utekla manželovi se světáckým kočovným hercem Benem Mertensem. Zničený Šimon Tatrmuž se zamkne v pokoji a odmítá ho opustit. Zdá se, že letošní sezóna se v hostinci příliš nevydaří, a nespokojení hosté se odstěhují. Situace sice využijí Tomáš a Spytihněv, kteří se ujmou správy hostince, aby si získali pozornost dcer pana rady, ale příliš se jim nedaří. Zpočátku se nemohou dohodnout, kdo bude komu nadřízeným, ale pak se domluví, že se budou po týdnu střídat ve funkcích šéfa a vrchního číšníka. Mnohem horší je, že spolu už léta nemluví, protože se kdysi pohádali kvůli skleněné kuličce. Neustále spolu vedou tichý boj, který jsou ochotni přerušit, jen když bojují o přízeň dívek s konkurencí. Není divu, že hostinec příliš neprosperuje. Když už se zdá, že hůř být nemůže, rozhodnou se Dynderovi zakročit. Zatímco pan rada se pokouší zahnat Tatrmužův smutek, paní radová se vypraví za hostinskou, aby ji přesvědčila k návratu. (TV Nova)
(více)Recenze (150)
Příjemný letní film, v němž "Vari, bídný červe!" Jiřího Plachého podlehla i vdaná žena. Blázniví bratři, jejich vyvolené a sokové v lásce, Tatrmuž i povedení svatebčané, dietář a další postavičky tvoří milou společnost k víkendovému odpoledni. ()
Vrcholné dílo neexistujícího žánru "lingvistická komedie". "Neříká se, že se čumí, když se neví, na co se čumí. " ()
Dobieham stare ceske a ceskoslovenske komedie no a volba padla na Hostinec u Kamenneho Stolu. Na rok 1948 funguje humor perfektne, stale som sa bavil, nuda nehrozila ani chvilu. Sejbalova a Rudolf Hrusinsky boli proste perfektni herci : 95 % ()
Jeden z posledních filmů odkazující k prvorepublikové éře. Tatrmuž v podání S.rašilova ,či jeho synovci Spytihněv a Tomáš ,kteří se stídavě starají o chod hotelu a restaurace jeden jako šéf a druhý jako pingl. Skvělý je i pan Dinděra co chudák musí jíst kašičky ,ale on by radši maso a tak loudí. ()
Velmi vtipná a svižná komedie o jednom hostinci, záletné manželce, nemluvících bratrech a pěkných děvčatech. 80% ()
Diky knizni predloze muzeme ve filmu videt spoustu krasne vykreslenych postav, ktere jsou podporeny dobrymi hereckymi vykony. Na tu dobu se vsak jedna o dosti blaznivou komedii a krome jiz zminenych ruznorodych postav me film nijak zvlast nezaujal. ()
Nejlepší komedie pro pamětníky. ()
Přesně ten správný film na nedělní odpoledne. Dejte si něco dobrého, velké kafe a nechte se bavit v prvorepublikovém stylu. Super hlášky, výborně zahrané... Prostoduché asi ano, ale nečekali jste Bergmanna, ne? ()
Klasická předválečná komedie sbírá poslední síly a ještě v roce 1948 nám vznikla tato potřeštěná komedie o dvou rozhádaných bratrech, kteří musejí převzít správu prosperujícího a oblíbeného hostince, neboť žena jejich strýčka a majitele hostince utekla s umělcem. Jenže naši mládenci jsou zamilovaní a ani hostinského, ani vrchního číšníka rozhodně neumí. Ještě že jsme v komedii a víme, že vše se v dobré obrátí. Vtipná, milá i slušně zahraná komedie potěší především mladistvými herci R. Hrušínským a S. Benešem a skvěle přehrávajícím „umělcem“ Jiřím Plachtou. ()
"Ó ženo, tvé jméno je faleš!" pronáší rozevlátý umělec Bene Mertens (Magister Kelly z Pekaře) v jedné z nejtypičtějších veseloher starých časů. Majitelka hotelu Šejbalová v roli nevěrné fuchtle, která jí mimochodem opravdu sedí, prchne s tímto umělcem za hranice všedních dnů, opuštěný manžel propadne melancholii, a hotelu se ujmou synovci Hrušínský a Beneš. Co z toho vzejde již není příliš podstatné, neboť děj a zápletka jsou vskutku podružné. Jde zejména o pocit, který z tohoto filmu čiší. Že to prostě nemůže špatně dopadnout. Lehkost, vzdušnost a nadsázka je mottem každého okénka snímku a na téhle vlně je sakra příjemné alespoň chvíli plout...90% ()
Humoristický román Karla Poláčka. Ani bych nečekal, že ze Spytihněva může časem vzniknout zrůda jako je Karel Kopfrkingl. ()
Inu, "krev není voda a když je muž příliš náruživý..." ()
Hostinec „U kamenného stolu“ najdete na adrese Komenského 54 v Solnici. Tvrz a později zámeček z roku 1558 byla r. 1699 přestavěna na panskou hospodu. V roce 1952 převzalo objekt JZD a hospoda byla zrušena. Objekt prošel generální opravou a byl v soukromém vlastnictví. ()
Komedie Hostinec u Kamenného stolu je jedním z nejlepších československých filmů. Vyskytuje se v ní množství postav a postaviček, takových, jaké dokázal vytvořit snad jen spisovatel Karel Poláček. Tuším, že tento snímek se stal vzorem a inspirací pro několik českých tvůrců. Mezi nimi Jiřího Menzela a Zdenka Svěráka. ()
Pokud bych měla vybrat film, z něhož jsme doma citovali nejvíce vtipných replik, neváhala bych. Poláčkův román dovedla skvělá režie a excelentní herci k vizuální dokonalosti. Snímek je ukázkou toho, že i v jednoduché výpravě lze natočit skvostnou komedii, je-li k dispozici kvalitní předloha a mimořádné herecké osobnosti. Každá z postav byla jiná a velmi výrazná, měla svůj prostor a individualitu. Je těžké někoho vyzvednout, protože i epizodní role byly ztvárněny s mimořádným nasazením. Je to jednoduché, lidské a zábavné s pohodovou prvorepublikovou atmosférou. Chtěla bych žít v té neuspěchané době a je mi moc líto, že se Karel Poláček natočení svého díla nedožil. Taky by se mu to líbilo. ()
"De se, kam se chce…" Dialogy Hrušínského s Benešem ve třetí osobě jsou docela vtipné. "Okolnosti velmi roztomile s hlubokými očima a s dolíčky ve tváři" dovedou vše k miloučkému finále, ale jinak mi ten děj a některé dialogy přišly až trošku jalové. A ona až moc bezstarostná atmosféra mi vzhledem k jedné ze zápletek (zamilovaná Šejbalová a nešťastný/opuštěný Rašilov) přišla poněkud nepatřičná. Uznávám ale, že ve filmu zazní i několik vtipných hlášek. „Dyndera! On Loudí!“ v podání Růženy Šlemrové alias paní Dynderové mezi ně patří zcela jistě. ()
Milá komedie na nedělní odpoledne..."Diňděra, on loudí !!!" ()
Vtipný, hezký, prostě Šejbalová a její Tatrmuž.....no a ten ideál....musíme si odpouštět....! ()
Jedna z nejlepších komedií. 1) Hraje tu Dagmar Frýbortová, jedna z našich nejhezčích hereček 2) Hraje tu Václav Špidla, otec jednoho z našich nejlepších politiků 3) Tatrmuž narozdíl od Poláčkovy předlohy zradu manželky přežil, takže to není tak smutné 4) Nachází se zde jedna z nejlepších scének, co jsem kdy viděl - když Beneš upřeně zírá na místního plejboje Gastona, a na jeho výtku, co pořád tak kouká, říká, že se vůbec nekouká - a to asi 3x opakováno. ()
Mám rád satirický humor spisovatele Karla Poláčka. Kultivovaná elegance slov je jeho nejsilnější zbraní, s ní poodkrývá maloměšťácký styl života. S lehkostí staví své postavy k přelomovým událostem vrtkavosti života a s jemnou ironií jim nabízí řešení. Dnešní doba dává přednost fascinaci vulgarismy intimností, proto se rád vracím k vytříbené zdvořilosti. Satira tím získává graciézní půvab a vkusnější vyznění. Filmová adaptace Josefa Grusse je výstižným převodem Poláčkova kultivovaného projevu. Pronesené výroky obsahují potřebný spád, herecká přirozenost je uchvacující a rozdává radost po hrstech všem, kdo nestojí o moderní omezenou hrubost. Ústřední párem příběhu jsou bratři Tomáš (velmi dobrý Svatopluk Beneš) a Spytihněv (skvělý Rudolf Hrušínský) v bizarním sváru nerozlučnosti. Každé pronesené slovo i provedený pohyb je součástí důmyslné hry škádlení a umanutosti. Přesto je tato dvojice stále pospolu, jen spojené síly mohou přinést vytoužený cíl. Tragikomickou postavou je hoteliér malého lázeňského městečka Šimon Tatrmuž (dobrý Saša Rašilov st.), laskavý strýc bratrů. Jeho dobromyslná pokojnost dostává ránu, ale i truchlení má svůj konec a zapšklost katolických předsudků nikdy nedává šťastný pocit, ani záchranu. Rozpolcenou postavou je Božena (dobrá Jiřina Šejbalová), Tatrmužova manželka. Všednost dokáže otupit mysl a zdání velkolepé romantiky zamotává hlavu, ale realita nakonec dává na vybranou pouze ponížení, nebo pokoru. Ženský šarm a důvtip je zastoupen dvojicí mladých sester. Věra (velmi zajímavá Dagmar Frýbortová) a Alena (velmi příjemná Dagmar Sedláčková) se baví životem, strojeností nápadníků i nesmělostí kladně přijímané náklonosti. Nejvíce souženou postavou je rada Dyndera (vynikající Stanislav Neumann), otec veselých sester. Pod taktovkou své rázné manželky Cecílie (velmi dobrá Růžena Šlemrová) nemá příliš často prostor pro vlastní volbu i názor. Zbývá dělat psí oči a trpělivě loudit a čekat na vhodný okamžik osobní svobody. Nejtragičtější postavou je herecký mistr Beno Mertens (skvělý Jiří Plachý st.) v nikdy nekončící póze antické tragédie osudovosti a závaznosti. Z dalších rolí: strojený svůdce žen, přezíravý omezenec a bankovní účetní Badalec alias Gaston (velmi dobrý Václav Špidla), jeho obdobně přízemní kumpán a slaboduchý advokátní písař Alois Netrefný alias Percy (dobrý Josef Chvalina), silácký ženich na útěku před zodpovědností (příjemný Josef Kotapiš), jeho sebevědomá nevěsta Blaženka (zajímavá Věra Kalendová), zapomenutý otec nevěsty (příjemný Josef Vošalík), k personálu odtažitý svatební host Bedřich (dobrý František Černý), pomalá a zmatená hotelová kuchařka Terezka (zajímavá Milada Smolíková), cholericky výbušný hotelový host (Václav Trégl), výrobce rakví Damián Rozmajzl (Richard Záhorský), jeho s podnájemníky nespokojená manželka (Marie Nademlejnská), či nezbedný syn Dynderových ve školním věku Lubomír (Antonín Mikulič). Hostinec „U kamenného stolu“ v knižní i filmové podobě baví, satiricky prohrabuje rány maloměšťácké morálce a spiklenecky si pohrává se slovem i situací. Baví, rozdává úsměv a uspokojení. () (méně) (více)