Sázka na nejistotu

Bomba! Atomovka. Hypoteční strašák ve své nejděsivější podobě. Znovu je zde napřetřes mé oblíbené téma hloupých a nezodpovědných lidí. Nechci se tvářit jako, že jsem všechno pochopil, to ne. A Margot Robbie ve vaně spíš rozptylovala, než aby mi to pomohla vysvětlit, ale mám pocit, že to ve své podstatě zase tak složité není. Staré dobré výmysly a lži. Herecky je The Big Short výživné, Balem počínaje Pittem konče. Všichni si tu svou roli vyždímají na maximum, Steve Carell znovu vládne (kde byl celé ty roky, když dramata ťukala na dveře?), tady se znovu našel. Adam McKay překvapil. S humorem a napětím podaný konec amerického snu. Nutno vidět vícekrát. (08.02.2016)

Peníze jsou vděčné téma a je zde lehká inspirace Vlkem z Wall Street citelná. Ovšem na rozdíl od něj se Sázka na nejistotu soustředí více na fakta a přesné vykreslení ekonomické situace, než na příběhy postav, kterým se nevěnuje vlastně vůbec. Vyprávění se tak odehrává spíše v zábavně-dokumentárním stylu, kdy není nouze ani o složité ekonomické pojmy, ale za to adekvátně protkané humorem. Rychlejší tempo filmu a trošku ujeté herectví hlavních postav je jedině plus. 8/10 (27.01.2016)

Shortujeme o sto šest, swapujeme CDO na druhou, vytvoříme tranše sekuritizací a miliony jsou v kapse! Filmy s podobným tématem nedokázaly látku podat tak přístupně a záživně dohromady. ///Snímek je naplněn vtipnými hláškami, vzrušenými výkřiky a opepřenou hantýrkou amerických finančníků. Kapitolou samou pro sebe je vizáž aktérů, která je svou přehnaností skoro až podvratná. Pitt má ohavný účes s brýlemi á la „strýček pedo“, Gosling tmavou paruku a solárkový mejkap, Carell ošklivě odbarvené obočí a světlou kštici, jednooký Bale pak naducanou parukou ve stylu devadesátek. Světoví hezounci tak dobrovolně podstoupili zohyzdění. Vyprávění jako kdyby za hlavní postavu zvolilo swap úvěrového selhání (CDS), kterému sekunduje zajištěná dluhová obligace (CDO) a vyvrcholením běžných narativních vzorců, kdy se například dvojice dá dohromady nebo se vypátrá vrah, je nalezení viníka, kterým je zcela nehmatatelná syntetická CDO. Postavy tak slouží spíše jako vysvětlovači událostí, které se kolem nich v zatím abstraktním světě financí odehrávají. Vzájemně si vysvětlují složité operace (a tím i nám), což graduje, když se Goslingova postava otočí do kamery a začne oslovovat přímo diváky./// S dravým stylem filmu úzce souvisí právě kamera, která velice rychle snímá aktéry, a to hlavně v polodetailech. Styl kameramana Ackroyda je okamžitě rozpoznatelný a citlivému pozorovateli se může zvednout žaludek jako třeba u Letu číslo 93 nebo Kapitána Phillipse. Kamera během scén zaostřuje a pátrá, jako kdyby se nejednalo o předem secvičené scény. Dojem autenticity zvyšuje použití skutečných záběrů různých osobností, opuštěných domů a živořících lidí, kteří v důsledku krize přišli o dům, práci nebo obojí. Rychlý střih v kombinaci se zoomováním vyvolává dojem okamžitého a nepřipraveného zachycení události jako v dokumentech, čemuž nahrává i určitá míra improvizace, kterou McKay hercům dovolil.¨/// Jeden z nej filmů roku 2016. [Kino] (20.01.2019)

Mimořádná jízda přílivem nedávné finanční katastrofy. Viděl jsem sice INSIDE JOB a prošel si tou dobou komplet studiem na ekonomce, i tak jsem byl teď v tom bordelu cenných papírů místy celkem bezradnej - rád si dočtu a podívám na BIG SHORT opětovně, protože tu sakra stojí za to o nic nepřijít. Bál jsem se nějaký sotisfikovaný suchárny, teď furt ještě žásnu nad tak zajímavou, hravou, zábavnou a provokativní "slideshow" formou, která spolu s top herci (především 3x sláva téhle trojici) a nářezovým soundtrackem zakončeným peckou Led Zeppelin, udělala i tak náročnou látku krásně stravitelnou. McKayho bohatá komediální praxe v tom zapadá dokonale. Jsem na hraně pěti hvězd a jen mi to celý připomnělo na co se tak lehce zapomíná - jak fascinující je tahle doba a náš svět. "Truth is like poetry. And most people fucking hate poetry." (04.01.2016)

Nepochopil som prečo sa tento film ocitol medzi nominovanými na oscar 2016. Akademikov možno zaujala hlavná myšlienka domino efektu a prepuknutie krízy z roku 2008, ale spôsob akým to režisér podal si ku mne jednoducho nedokázal nájsť cestu. Prvých 20 minút je to čistý chaos, kamera lieta od jednej postavy k druhej, informácie sa sypú prúdom z každého a všetci majú plnú hubu kecov. Po čase sa to o čosi zlepší, ale ten celkový chlad z filmu a postáv, ku ktorým si divák za celú stopáž nenájde cestu, ten sa nedá oklamať. Bezradnosť režisér vyriešil svojsky a to priamou komunikáciou s divákom a toto fakt neznášam. Porovnanie s Vlkom z Wall street sa samo ponúka a je to obrovský rozdiel. Režisérovi neupieram snahu, ale celkovo ide o chladný film bez emócií, s množstvom nesympatických postáv a hlavne film, ktorý jednoduché veci podáva zbytočne zložito a komplikovane. Hviezdne mená Pitt, Gosling a Bale, filmu nijak zvlášť nepomohli, ale zapadli do davu. Pravdepodobne to bol zámer a to jediné vyšlo. Poučné, ale iba na jedno pozretie. 60%. (28.02.2016)