The Cremator
The Cremator
Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 655)
Drama / Horor / Thriller / Komedie asi ťažko, ale ako psychologický film veľmi dobré. Kto túži počúvať hodinu a pol Hrušínského monotónne žvanenie, tak si určite príde na svoje. ()
Tak to... to bylo něco. Ještě teď mám husí kůži s hereckého výkonu Hrušinského. ()
Chcel som niečo napísať, no nemám slov. Koniec ma doslova zničil. 90 %. ()
Spalovače mrtvol považuji za možná nejlepší film československé kinematografie, už jen jak je to sestříhané, o zbytku se toho napsalo už dost. ()
Famózní psycho. Hrušinský je prostě bůh. Legendárnío spalovače mrtvol už asi jen tak něco nepřekoná. Mrazivé, útok na psychiku a výborné herecké výkony. Pokaždé na to čučím jako na zjevení. ()
"Jaká je to pravda, že umírá chud, kdo nepoznal krásu hudby!" Zprvu až poetická bizarní filosofie páně Hrušínského postupně mění své smýšlení a jazyk. "Krev je krev a ta se nedá zapřít!" Postupný přerod hlavního hrdiny tohoto tematicky předválečného dramatu je vystupňovaný až k překvapivě hororovému vyznění. "Podívej, Slunná, to je krásný náhrobek..." Ale už jen za Hrušínského výkon, který, věřím, by nikdo nedokázal přednést s takovou noblesou jako on, si tento snímek zaslouží plný počet. "Zemi to trvá 20 let, krematoriu 75 minut...tak přátelé, na šťastné lidstvo!... Nikdo nebude trpět, spasím všecky!" ()
Vskutku jeden z filmových skvostů řekněme v rámci celé historie nejen české kinematografie, třebaže asi není nejlepší a rozhodně jej zatím nemohu označit za skutečně oblíbený film. Což ale neznamená, že nemohu zdůraznit jeho zřetelné kvality. Využití kamery v rámci možností doby je naprosto výborné, skvělé lokace a vizuál je lepší než v mnoha současných (barevných) filmech. Toto jsou ale povrchní věci, na druhou stranu je to jediné, co lze hodnotit, protože je přidanou hodnotou oproti předloze, která Fuksovo dílo prý adaptuje velice přesně (shlédnuto s několika poctivými čtenáři) včetně Menšíkovské dvojice, která černé atmosféře filmu dodává na jakési tragikomické absurdnosti (Menšíkova poslední scéna). Samozřejmě, rozdíly tam údajně jsou a když mi byl popisován knižní konec, nemyslím si, že to vyznělo tak, jak náš zmatený autor magorů zamýšlel, to ale nic nemění na tom, že konec není působivý a šokující (i přes iracionální scény před tím). Pochvalu toho nejlepšího jsem si nechal na závěr a tedy všechna čest panu Hrušínskému, který zde vytvořil jednu z nejděsivějších postav vůbec. Vím, že jde o zcela úplně jinou postavu z úplně jiné kultury filmů, ale kam se hrabe nějaký Joker. Ten by se klepal v márnici a čekal až jej Kopfrkingl osvobodí. ()
Tak to byla nálož. Takhle zhnusen jednou filmovou postavou jsem snad ještě nebyl. To co předvádí Rudolf Hrušínský je něco neskutečného. On vypadá v každé roli, že se pro ni narodil, přitom ale hraje v každém filmu úplně někoho jiného. Prostě pan Herec. ()
Fenomenálně režie, scénář a neskutečně vygradovaná atmosféra + Dechberoucí Hrušínský. Jestli bych měl nějaký Český film poslat s čistým svědomím na Oscary tak určitě tenhle. 9/10 ()
Po tomhle filmu bych si asi nepřál být s Hrušínským sám v jedné místnosti. Kdyby na mě mluvil jako tady tak okamžitě zdrhám. ()
Čím víckrát tuhle psycho záležitost vidím, tím víc mě fascinuje výkon Hrušinského. ()
"Tvá duše se osvobodí, vzlétne do éteru." Juraj Herz dokázal zfilmovat zcela morbidní šílenost podle literárního počinu Ladislava Fuksy. Předností je dominantní herecký výkon Rudolfa Hrušínského. Stylizace do postavy Kopfrkingla je děsivá. Fanatická recitace monologů z něj dělá totálně vyšinutého psychopata. Vyznává jen smrt a popel. Epická próza s gradující mrazivou hudbou a prvky hororu. K dokonalosti tomuto snímku chybí jen svižnější první půlka, která je dost jednotvárná. 8/10 ()
Herecký minimalismus v podáni Rudolfa Hrušínského dotažený k dokonalosti. Rád bych někdy viděl crossover Karel Kopfrkingl vs. dr.Hannibal Lecter. Dodatečně děkuji panu uživateli Douglas za hezkou videorecenzi. ()
MOC mám ráda pana Hrušínského. On umí zahrát cokoliv. Od komedie, drama až po úchyla z krematoria. Věříte mu každou jeho roli a zcela jistě táhnul taky celý tento film, který byl krásně ponurý, úchylný a zvláštní. ()
Labilní taneček v černém okolo hrobu fašistické ideologie a jeden z nejlepších českých filmů. ()
Brrrr......... ještě teď mi leze mráz po zádech. Velmi sugestivní. A Rudolf Hrušínský je tu naprosto nepřekonatelný. ()
Nejlepší český film... ()
Naprosto dokonale umelecke dilo!!! ()
Vrchol českého filmu. Atmosféra hutná jak to jen jde. Režie je výborná, předstihuje jí ale zvládnutá kamera a perfektně vybraní herci v čele s Hrušínským. Řada replik je přednesena opravdu pompézně a gestikulace pana Kopfrkingla přímo ožívá. Něco mi ale říká, že podobný film se u nás už asi opakovat nebude. ()
Související novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)
Zemřela herečka Vlasta Chramostová
Ve věku 92 let zemřela česká divadelní a filmová herečka Vlasta Chramostová. Chramostová byla výraznou osobností české kultury, v mládí vystudovala konzervatoř v Brně, později během komunistické éry… (více)
MFF KV nabízí velkou nabídku filmů
Letošní ročník MFF Karlovy Vary se koná od 28. června do 7.července a opět přináší atraktivní nabídku filmových titulů. Zahajovacím filmem bude snímek Po svatbě, který doprovodí tvůrčí delegace –… (více)
Karlovy Vary odhalují program
54. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech včera odhalil netradiční plakát a částečně taky hlavní program. Festival se bude konat od 28. června do 6. července a jak už je tradicí… (více)
Príbeh filmu sa odohráva v dobe mobilizácie pred 2. svetovou vojnou niekde v Čechách, kde šťastná rodinka istého pána Kopfrkinkla vedie kludný a harmonický život. Pri príležitosti 17 ročného výročia svadby pred klietkou nevyspitateľného leoparda sa pán Kopfrkinkl obviňuje že pre svoju rodinku robí tak strašne málo. Distingovaný pán Kopfrkinkl (Rudolf Hrušinský), neúnavný romantik a vzorný otec rodiny si naozaj ani v najmenšom nemôže sťažovať. Má krásnu a poslušnú ženu, židovku (Vlasta Chramastová), dve dospievajúce deti, stará sa o chod miestneho krematória a občas cituje vety zo svojej obľubenej knihy o Tibete. V čase pred protektorátom sa začinájú objavovať letáky nabádajúce na rôzne záujmové spolky pro nemecky orientované obyvateľstvo. Náš hrdina sa stretáva so svojim starým kamarátom, ktorý sa pridal k okupantom a o potrebe zachovania „čistej rasy“ presvedčí aj Kopfrkinkla. A tak tento vášnivy zberateľ gýčových predmetov a obrazov jedného dňa pod vplyvom určitej agónie a vyšinutej teórie o spasení duší svoju rodinu zachráni. Nemorálna a až absurdná „záchrana“ rodiny, ktorá je vyústením celého filmu je postavená na kontraste medzi schizofréniou a nevšednou patetickosťou hlavnej postavy. Téma akou je prenasledovanie židou sa v českom filme a v literatúre objavila veľa krát. Tak napríklad Radokova Daleká cesta ( 1949 ) s nefalšovanou heroickosťou a márnou snahou zachrániť život, Brynychov Transport z ráje ( 1962 ) o čakaní a neistote židov na transport do koncentračnéych táborov, Němcove surealistické Démanty Noci (1964 ), Kadnárov a Klosov Obchod na korze ( 1965 ) o priateľstve a tolerancii dvoch rozdielnych duší, no a posledne napr. Mináčov film Všetci moji blízky ( 1999 ), Prameň života, či. Herzov bizarný a sugestívne natočený ( podľa novely L. Fukse ) Spalovač mrtvol patrí medzi tie najlepšie. Herczov cit pre detail, statické a miestami až naturalistické zábery kamery S. Milotu dotvárajú jedinečnú atmosféru, do ktorej tvorcovia postavili príbeh muža, ktorý sa počas dvoch krátkych rokoch formuje v tyrana s naivnou ideológiou. Tyranstvo je zvyk, môže sa vyvinúť, aj sa vyvíja na chorobu. Krv a moc opájajú : rozvíja sa hrubosť, zvrhlosť, rozum a zmysly vnímajú napokon tie najnenormálnejšie javy ako čosi príjemné. (Dostojevskij-Zápisky s mŕtveho domu). Svoje hrôzy neospravedlňuje, práve naopak, v svojich bdelých víziach ( rozhovor s dalajlámovým poslom ako zlé alter ego ) sa uisťuje o správnosti a dôležitosti svojho poslania. Samotná eskalácia hrôzy a premeny Kopfrkinkla na „ nežného “ netvora je reálne desivá a plná kontrastov. S pátosom poňatý jemný čierny humor spalovača ( dáš si věneček nebo rakvičku? ) s naturalistickými zábermi surových vrážd (nie vraždy samotnej, tú nevidíme, ale jej príprava ).Prechod pôvodného obrazu do nového za pomoci statického detailu, ktorý sa postupne zväčuje do nového priestoru, protiklady ( komunita židov a zhýralá spoličnosť kasína plná nerestí ), scény vo verejnom dome za pomoci zrkadiel, nasnímané v duchu „ novej vlny “, miestosť s dušičkami zosnulých a iné sú plné invencie. Celkový obraz filmu dotvára aj výborné herecké obsadenie , na čele s neprekonatelným Rudolfom Hrušinským v úlohe pána Kopfrkinkla. Z ďalšich spomeniem Vlastu Chramastovu v úlohe mĺkvej a vzornej manželky, málo výrazná Jana Stehnová ako ich dcéra, Miloš Vognič plachý a subtílny synáčik a mnoho ďalších bizarných postáv, s ktorých hysterická manželská dvojica v podaní V Menšika a M. Myslíkovej sú akýmsi katalyzátorom zmien vo vyvoji hlavných postáv a príbehu k horšiemu. Tajomná žena ( pôvod z novely ), vo filme žena z 18. storočia je pre pána Kopfrkingla akási nočná mura, tríznivé svedomie v podobe mladej Lakmé, akási nemá výčitka nad svojimi činmi, ktoré mu v pamäti ostanú ešte veľmi dlhý čas. Aj keď na druhej strane je jeho viera založená na tom že co by nevykonal on vykonal by niekdo druhy, len malou útechou, s ktorou sa nedá stotožniť. “ Predčastná smrt je dobro jen tehdy, když človeka uštrí veľkého strádání!“, hovorí pán Koprfrkinkl a svoju teóriu si navždy osvojuje vo chvíli, keď opúšťa brány svojho krematória, hnaný s poverením tretej ríše zachrániť čo najviac židov pred mukami a týraním do oveľa vačších krematórií. Neuveriteľne smutná scéna Kopfrkinkla so svojim svedomím (mladá žena stojí v daždi a uprene pozerá Kopfrkinklovi do očí, ale v jeho očiach už nič pozitívne nie je vidieť ) demonštruje, že premena, návrat k ľudskej dôstojnosti, k pokániu býva celkom určite možný, ale spomenme si koľko krát sa v histórii dokázal uskutočniť. Záver filmu ostáva preto relatívne otvorený, aj keď je zrejmé, že nič na svete už nemôže zastaviť kroky ďalśieho šialenca, akoby sme chceli veriť, že návrat k primárnym hodnotám je ešte stále možný. Niekedy však možný nie je. () (méně) (více)