Kameňák

Ak prehltnete fakt, že ide o zbytočný film (vtipy stčí rozprávať, netreba ich vidieť), že nemá scenár a že je to fakt blbosť, môžete sa aj baviť. Ja som to prežil bez zranenia a keby to malo aspoň náznak príbehu poškuľoval by som aj po 3*. Klasická "ľudová" komédia, pre aké sa Troška (a priznajme si, aj súčasnou televíziou vychovaný divák) narodil... (07.01.2007)

Nějak mi uniklo, že si pan Troška, stejně jako ostatní, kdo se do tohohle bahna nechali namočit, nechal udělat lobotomii (a soudě podle filmu asi v akci "Dvě za cenu jedné"). Nebo si někdo nechal patentovat tvořivost? Ne, to jenom davy si žádají srozumitelnou zábavu. Ale co normální lidé? Úpí a svíjí se v křečích nad tímhle dílkem. Nevím, jestli je smutnější to, že takové filmy vznikají nebo fakt, že tyhle splašky jsou kasovními trháky. Pokud jste posledních sedm let žili v Tibetu na hony vzdáleni české kulturní scéně a chcete vědět, kam se ubírá česká kinmatografie, tak Kameňák jasně ukazuje cestu. A nebojte, nezabloudíte, o kus dál stojí cedule s nápisem "Kameňák 2". (04.02.2005)

„Pán seržant, hlásim, že sa dnes v noci nič nestalo... len chlapci zlomili rúčku od motyky.“ – „Čo je to za blbosť? Rúčku od motyky?“ – „No... to keď zakopávali toho strážneho psa.“ – „Psa? Niečo sa stalo nášmu strážnemu psovi?“ – „Prešli ho požiarnici.“ – „POŽIARNICI? Čo robili požiarnici v objekte?“ – „Hasili muničák.“ – „ČOŽE?! Prečo ste mi to nepovedali hneď?!“ – „A zastrelíte sa ako poručík.“ Nepatrím k ľuďom, ktorí za každú cenu nenávidia Zděnka Trošku. Nemienim sa ich honu na čarodejnice zúčastňovať. Situácia ohľadom trháku KAMEŇÁK (alebo tu niekto mieni spochybňovať aj čísla?) je ale komplikovanejšia, lebo sa nejedná ani tak o plnohodnotný film (hoci niečo ako zmätený a mierne chaotický dej tu je), ako skôr o nie príliš súvislý/prepojený sled vtipov rôzneho charakteru (od vtipov, na ktorých sa zasmejú žiaci základky, až po vulgárne kameňáky o pohlavných orgánoch). (16.09.2007)

Kamenem úrazu Kameňáku není nápad z vtipy, ba právě naopak tato původní myšlenka mohla být použita k natočení slušné komedie, jenže to by se pan Troška musel vyhnout vtipům, které každý divák slyšel minimálně jednou. Celý snímek tak vlastně vypadá spíše jako odkladiště vtipů s neskutečně trapným příběhem. Nejsem schopen posoudit herecké výkony, neboť ve v Kameňáku nic takového není. Herci hrají v rámci možností, snaží se osvojit si roli a vcítit se do ní, jenže jelikož postavy nemají charakter a vlastně se jedná jen o prázdné nedůležité figury sloužící k předvádění více či méně vtipných situací. Pokud zhlédnete celý film všimnete si také většího množství naprosto zbytečných scén (tedy scén ještě zbytečnějších než jsou ty ostatní), které tam jsou jen proto, aby film prodloužily a Troška nám mohl předvést další vtípek. No a to se zase vracíme zpět ke vtipům, které bohužel nefungují. Místo toho aby byl film díky vtipům posunován dopředu je díky nim jen bržděn a ztrácí tak tempo... No jednoduše řečeno je Kameňák naprosto zbytečný film bez jediné chvalitebné scénky... (05.03.2006)

Klenot svetovej kinematografie nemôže byť vnímaný očami priemerného diváka. Ten totiž nepochopí expresionistický nádych štutgartskej školy, ktorá nabáda k podrobnejšej štúdií jemných odtieňov freudovského nihilizmu a klasickej, ba až dokonale čírej šopenhauerovej voluntaristickej narácie. Kdežto v prvej polovici poukazuje priam kongeniálny režisér Zdeněk Troška na nebadané nuancie sartreovského dualizmu, neskôr sa snímka plne rozvinie do jasne znejúcej parametrickej mizanscény, ktorá sa dá prirovnať jedine k nadčasovým maľbám Paula Gogaina a inklinuje k postupom Lyonskej školy začiatkom dvadsiateho storočia. Bravo, majstre. (06.08.2004)