Vanishing Point

Je hrozně obtížné ohodnotit něco tak úžasného a přitom tak jednoduchého, jako je tento film. Frajer sedne do auta, které má dopravit do vzdáleného USA-státu a jede a jede. Po cestě nezastavuje policistům, nedbá vůbec jejich výzev. Časem se o něm dozvídá celá Amerika díky místnímu ne příliš legálnímu rádiu a stává se nechtěně "národním hrdinou". Je to profesionální řidič, závodník, bývalý policista, prostě schopný a zkušený chlap. Na své cestě potkává zajímavé postavy, které s ním chtějí občas vyjebat, a nebo mu spíše pomoci... Rychlost, rychlost, rychlost ... Cesta "od nikud nikam", žádný hlubší smysl ... A nebo ano? Cesta za svobodou, nezávislostí atd.? 70. léta jak když vyšije, opravdová nádhera, nenáročný starý grindhouse. Ovšem naprosto úžasný a perfektní. I když se v něm jako by nic moc neděje, bavil jsem se neskutečným způsobem od začátku do konce. Naprosto úžasný a krásný 70.kový film... (a ta nahá kočička na motorce ... uuufff...) (05.03.2009)

Velmi stylový film o muži, který se rozhodl všem ujet..všem a všemu. Tarantino se nijak zvlášť nestydí za to, že právě tento film mu byl inspirací u Death proof, ale třeba takový Spielberg se svým snímkem Duel (který stojí za prd a premiéru měl koncem stejného roku jako právě Vanishing point) jasně kopíruje, ale tvrdí opak. Tak zasedněte za volant, pusťte si radio KOWalski a užijte si tuto bláznivou jízdu plnou parádních aut, motorek a soulu. (17.08.2008)

Neobľubujem bezcieľne prechádzky a nechápem potrebu bezcieľneho jazdenia len preto, "aby si človek vyčistil hlavu". Z uvedeného vyplýva, že nie som správnym divákom pre tento film, kde sa jazdí a jazdí a jazdí, i keď nie bezcieľne, pretože sa policajtom uniká a uniká a uniká. V rámci toho sa očakáva, že automobiloví nadšenci budú obdivovať ladné tvary Dodge Challengeru, muži okrem toho aj ladné tvary motorkárky a filmoví nadšenci budú v tom všetkom hľadať hlbší filozofický podtext. Autá ma zaujímajú iba ako dopravný prostriedok, vymýšľať podtext sa mi nechcelo a kvôli motorkárke tretiu hviezdičku nepridám. Liberté, egalité, automobilité. (01.06.2011)

Chlap, kterej toho v životě zažil tolik, až mu nakonec zbyla jen ta rychlost. A silnice. Na ní pak neposedný Dodge Challenger a před jeho řidičem cesta jako žádná ze sta. [...] Líbilo se mi, že autoři necítili potřebu obtěžkat jaksi z povinnosti příběh nějakým standardním žánrovým motivem typu unesená manželka, vykradená banka či transplantace chlopně sousedovic křečka. Zůstal jen silný pocit něčeho v dálce a zpocená ruka na fofr klacku. A ta kamera! Ten střih! Ta hudba! Spíš než film je Vanishing point stav (sjeté) mysli. Easy Riderův efekt tady zafungoval bezchybně. Sedmdesátkový kult jako když vyšije! A vůbec nevadí, že to chvílema krapet připomíná celovečerní a po čertech efektní reklamu na produkty detroitské automobilové manufaktury. Ty většinou taky nedávaj moc smysl :-) (23.12.2012)

Ano, je to pocta legendárním sedmdesátým létům, ve kterých byl americký film na nebývalém výsluní, a která mám ve velké oblibě. Patrně je to také film, který se stal zdrojem inspirace pro mnohé následovníky. Ovšem nezapůsobil na mě tak, jako na mnohé další. Kdybych měl zkusit najít příčinu, asi bych zmínil již samotný začátek. Postrádal jsem silněji vykreslenou pohnutku, která rozpoutala osudovou jízdu Kowalskiho. Až příliš jsem pak během filmu musel zaobírat přemýšlením o tom, proč vlastně dělá to, co dělá, a proč to všechno patrně dopadne tak, jak to nakonec skutečně dopadlo. Rozumím tomu, že poselstvím tohoto snímku je touha po volnosti a svobodě. Jen mi to zkrátka celé přišlo šíleně rychlé, stejně jako Kowalskiho jízda. (24.05.2011)