Jak básníci přicházejí o iluze

Tento diel so štúdiami na vysokej je jednoznačne najlepším zo série. Mireček, utěšitelka Vendulka, Moravák s krojom sú nezabudnuteľní. Prepašoval sa sem dokonca aj Cimrman, pod pseudonymom študujúci usporiadanie pracovného stola. Jeskynka je krásna, modrá, s uhrančivými nohami, ako sestrička neodolateľná. Scenárista aj herci už dospeli na výbornú českú komédiu po všetkých stránkach. (18.01.2014)

Nejlepší díl série, alespoň mně to tak vždy připadalo...O prázdninách se na něj znova podívám a věřím, že si ho díky ukončení prvního ročníku medicíny užiju ještě víc...Tak jsem si ho zopakoval a musím říct jedno - co nejdřív si podejte přihlášku na lékařskou fakultu, pak dostane tahle komedie další rozměr ;) !!! (04.06.2004)

Myslím, že předčil svého prvního bratříčka. A kdo by to byl vlastně čekal! Dušan Klein se ve dvojce už jen zlepšil, přibral nové herce, skvěle zakonponoval animace do děje a vůbec dobře přetvořil námět, jenž byl evidentně psán lidsky, z vlastních zkušeností. Mnohdy se objevuje fráze, která varuje a zuřivě vysvětluje - Nečekejte řachandu! Tenhle film je pro přemýšlení! Kleinovi básníci spojily obojí a jsou i nevtíravě úsměvní a zároveň značně naturalističtí, s pasážemi na zamyšlení. Tato skutečnost je hodně vzácná. (25.08.2005)

Kleinova básnická tetralógia u nás už zľudovela a má čo povedať azda každému. Tí skôr narodení ocenia na tú dobu nezvykle kritický tón voči normalizačnému socializmu, moja generácia Štepánove básničky, s ktorými zvádzal povoľné české panny a umelci určite kvitujú novátorský prístup k Tylovej hre Lesní Panna. (13.02.2008)

Nějakou chvíli poté, co jsem vychválil a opětihvězdičkoval Kleinovo Vážení přátelé ano, jsem si s nepotěšením uvědomil, že zrovna tak jako Básníci je to celé složeno z více či méně samoúčelných mikrovtípků, že příliš mnoho věcí se stane a rozhovorů proběhne jen proto, aby mohla zaznít pointová hláška, buď laskavý humor nebo laskavé moudro, obvykle obojí. No a teď zjišťuju, že to má i stejného scénáristu. A Holubi to samý. A vždycky je to nějaký sympatický přemýšlivý chlapík s nadhledem, který, jak pěkně vystihla NinadeL k jednomu dílu Básníků, "drží krok, ale ne hubu" (což lze však i obrátit). Ovšem Vážení přátelé ano má přece jen nějakou ideu, je to ten úplně zkorodovaný socialismus (pěkně spojen s hrdinovou krizí středního věku). Básníci mají jen jakési pseudotéma jakože strasti a slasti študáckého života. Což je málo. Výše uvedené je jedním ze dvou důvodů, proč tyto jinak celkem cool komedie nemohu považovat za hodnotný film. Tím druhým důvodem je fakt, že Štěpán Šafránek je ta úplně nejpodbízivější postava českého kina. (Už to spojení lékař-básník je hodně nejapné, byť bohužel nikoli nereálné.) K hodnocení prvních čtyř dílů (další jsem neviděl) si zástupně vybírám druhý, protože ten jsem kdysi viděl na véháesce tolikrát, že si většinu scén pamatuju do dneška. V tomto díle mimo jiné v zahleděnosti do jednotlivých žertovných scének tvůrcům ani nevadí, že Štěpán Šafránek je básník, který kvůli hmotnému prospěchu neváhá balit směšnou, hloupou a nehezkou dcerušku nějakého tuneláře. Kultem samozřejmě zůstávají Bronsteinovy výzkumy uspořádání psacího stolu a jejich řešení na katedře duševní hygieny. (10.08.2016)