Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
František Smolík, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Jan Šmíd, Alexandr Postler st., Petr Kostka, Radovan Lukavský, Václav Lohniský, Marie Lukášová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Slavný film o zradě, kolaboraci a především o morální odpovědnosti jednotlivce, se odehrává na malém městě v době začínající heydrichiády. Sledujeme osud tří nevinných maturantů, kteří se stanou obětí msty, jež v dané době nemůže mít jiné, než tragické vyústění. (Filmexport)
Videa (2)
Recenze (755)
„Musíme prozkoumat jejich aktovky.“ Všichni v té těžké době táhli za jeden provaz, jen ruce od sazí prozradí zrádce a hloupou mstu, která neskončí jinak, než tragicky. Karikatura novinové fotografie zastřeleného říšského protektora rozdmýchá události, které pokračují návštěvou gymnázia dvěma muži v kožených kabátech a popravou tří mladých studentů těšně před maturitou. Strhující, lehce tezovité drama dodnes patří k tomu nejlepšímu, co u nás kdy vzniklo, to je bez debat!! Děkovat může především scénáři a hereckým výkonům (Lukavský, Krejča, Smolík nebo Hrušínský). Z těch nezapomenutelných okamžiků bych vypíchl ten, ve kterém Radovan Lukavský dohlíží na průběh maturit.. ()
Z hlediska vyššího principu naučného jsem si jist, že je tento film ideální látkou pro dvouhodinovku českého jazyka kterékoliv střední školy, přijde-li ke slovu takzvaná hodnotná kinematografie. Hlediskem vyššího principu mravního v jeho podání už si tak jistý nejsem. V pročítaných komentářích narážím především na slova o atmosféře a skvěle vykresleném zlu té doby (jistě jsme ho všichni zažili), s čímž nedokážu souhlasit, jelikož československá tvorba přinesla nejeden podstatně lepší snímek o krutosti ať už nacistického, totalitního nebo jiného původu. Vzpomeňme třeba na Obchod na korze, Ucho, Kladivo na čarodějnice, Spalovače mrtvol či na pozdější Je třeba zabít Sekala. Schémátko se zatčením, ušlechtilou snahou profesora, popravou a dnes už klasickým závěrem mi s odpuštěním přišlo bezmála směšné. Ne proto, že by snad bylo špatně natočeno, ani proto, že bych nedokázal docenit tíhu tehdejšího bytí, kdy člověk ztratil prakticky veškeré jistoty svého života, jenže mustr Vyššího principu je jen vrcholkem potenciálního ledovce a scházel mi u něj třeba ten geniálně dusný psychologický podkres Obchodu na korze. Doba pokročila, filmové umění se vyvíjí a na minulost nelze zapomínat. To je fakt. Radši si o ní ale příště pustím jiný film. Mimochodem, vcelku jednoduché morální poselství, jak vystřižené z učebnice literatury, není v tomto případě dostatečně nosným aspektem a po všech těch letech působí jako kárání již uvědomělého žáčka. To sice není problém filmu, ale my mu taky nevyčítáme ovlivnění jistými rysy doby jeho vzniku, že? Se vší úctou. ()
Jak se zdá, tuzemská kinematografie je a ještě dlouho bude zejména doménou přihlouplých komedií, a přitom se to vyvíjelo tak pěkně. Drama, to je totiž ten žánr, který Čechům dříve šel nejlépe. Vyšší princip to rozhodně dokazuje, povedený film, ve kterém se na pozadí příběhu několika studentů odehrává temné válečné drama je rozhodně zlatou perlou národní kinematografie. I když je pravda, že pokud by se filmaři pokusili natočit něco obdobného v dnešní době, nejspíše by nevniklo tak úspěšné dílo. Pak je však důležité ptát se, kde nastala chyba, neboť jen jejím odstraněním bude možné opět začít točit opravdu kvalitní filmy. 100% ()
Aj napriek tomu, že tomu filmu chýba precíznejšie vykreslenie postáv a prehĺbenie emócií k nim, je to počin nadštandardný, a príbehovo dušu trhajúci, presne tak, ako to máme radi. Na pravosti historických udalostí by sa dalo diskutovať dlho, no o tom táto webstránka nie je. Filmový zážitok silne doporučiteľný, a hotovo. 92% ()
Vyšší princip je jeden z těch filmů, které se nebojím prohlásit za dokonalé. Asi šichni, kdo na něm pracovali, od režiséra až po herce ve vedlejších rolí odvedli velice kvalitní práci. Například Václav Lohinský ztvárnil učitele němčiny naprosto geniálně. Ale bezchybí jsou i všichni studenti a František Smolík asi leckomu připomene hodné a zásadové, i když ne příliš autoritaivní kantory a porfesory každému divákovi. Na tomto snímku nejvíce oceňuji, jak se režisérovi daří vytvářet intenzivní pocit tísně a bezmoci. Nemalou zásluhu nese podle mého i Zdeněk Liška, podle mého největší osobnost české filmové hudby. I díky jeho hudbě je tak film napínavý, až do samého závěru. ()
Galerie (46)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (19)
- Prípravy na natáčanie sa oneskorili, scény z júna sa natáčali až v októbri a okresné mesto, v scenári nazvané Hvozdnice, bolo nakoniec premenované na Kostelec. (Raccoon.city)
- Film si do kín prišlo pozrieť viac ako 2 milióny divákov. (Raccoon.city)
- František Smolík s viditeľnou nevôľou prijímal občasné režijné pokyny, aby ubral na patetickosti svojho prejavu. Keď režisér Krejčík vzniesol rovnakú požiadavku aj pri natáčaní Malkovho (František Smolík) záverečného prejavu, herec sa už neudržal a dôrazne oponoval, že tak emocionálne vypätý monológ nemôže hovoriť stroho a civilne. (Raccoon.city)
Reklama