Režie:
Stanley KubrickKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrají:
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton, Peter Ustinov, John Gavin, Nina Foch, John Ireland, Herbert Lom, John Dall, Harold J. Stone (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Kirk Douglas, Laurence Olivier, Jean Simmons, Charles Laughton a Peter Ustinov v americkém velkofilmu o vzpouře otroků ve starém Římě, oceněném čtyřmi Oscary... Historický velkofilm vyprávějící o vzpouře římských otroků, vedené v letech 74–71 před naším letopočtem, byl natočen podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Howarda Fasta. Sledujeme v něm osudy vzpurného otroka Spartaka, od jeho osvobození z libyjských dolů, kdy je prodán trenérovi gladiátorů Batiatovi, za něhož musí bojovat v římské aréně. Tady se zamiluje do otrokyně Varinie. Jednou se ale Spartakus proti svému pánovi vzbouří a s družinou dalších gladiátorů prochází městy, hledají svobodu. Jeho armáda je stále silnější a postupně se přesouvá až na jih Itálie, kde chce překročit moře a vrátit se domů. V samotném Římě se zatím povstání otroků stane rozhodujícím prvkem v politickém boji mezi senátory, kteří chtějí využít situace ke zvýšení vlastní moci. Vítězné boje Spartaka nad početnějšími vojsky Římanů musí jednoho dne zákonitě vystřídat porážka... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (361)
Brilantne zostavený veľkofilm o vodcovi otrokov - Spartakus (zároveň fantasticky stvárnený charizmatickým Kirkom Douglasom), je jedným z vrcholov monumentálnych fresiek. Natočený zároveň v dobe, odkiaľ ich pochádza najviac a za touto érou mi je (takmer) rovnako smutno ako za filmami noir. Aj keď po hlbšom prebádaní majstrovej filmografie uznávam, že má skrátka lepšie kúsky (pre iných tvorcov by to bol ale dozaista najlepší film), disponuje niekoľkými fascinujúcimi momentmi : zvláštnou chémiou medzi Charlesom Laughtonom a Petrom Ustinovom, ostré tréningy otrokov, súboj (na smrť) a predsúboj medzi Spartakom a čiernym otrokom, kde sa z najväčších nepriateľov stali "kamaráti" zdieľajúci existenčný stav, famózna scéna vyslobodenia, Olivierova protivná postava, sila súdržných ľudí... ()
Musím přiznat, že jsem se navzdory svým očekáváním dočkal zklamání. Tvůrci totiž nevyužili rozmáchlou stopáž snímku k tomu, aby se snažili o nějakou historickou věrnost (je mi jasné, že nikdo přesně neví, jak to tehdy bylo, ale přece jen se dalo držet určitých záchytných bodů) a velké množství času věnovali záběrům dětí a starších spoluotroků v okaté snaze zapůsobit na city. A pro takové zcela zbytečné odbočky se v tomto snímku Spartakus vlastně nikdy nestal gladiátorem, osvobozování otroků se omezilo na bujaré: "Pojďte s námi!", a celé to vlastně vypadalo tak, že otroci chodili ráno vykonávat své povinnosti jen z toho důvodu, že by se jinak celé dny nudili. Po celou dobu jsem měl pocit, jako bych četl knihu, v níž tu a tam chybí stránka a občas i celá kapitola. Američané navíc vyobrazili Spartaka jako idiota, který se nepřátelům otevřeně svěřuje se svým strategickým cílem, aniž by pro to měl jakýkoliv důvod (nůž na krku, citlivé partie nad otevřeným ohněm a podobně). Kdyby znal pan Kubrick naši někdejší spartakiádní tradici, ocenil bych jeho humor v závěrečných cvicích římských legionářů, takto jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Já tedy chápu, že už má snímek svůj věk, jenže jsem v poslední době viděl větší množství filmů, které na tom byly s věkem podobně, ale nevypadaly tak archaicky. Za mě to tedy bylo zklamání a jen díky drobnostem, které mi udělaly radost, jsem sáhl i ke slabé třetí hvězdičce. / Poučení: Chceš-li točit historický film, nemělo by ti stačit, že si pamatuješ několik jmen (přestože jsou mnohdy komplikovaná). 3*- ()
Po té, co se spartakovské legendy ujali Starzové, tato už nikdy nebude taková jako kdysi. To, čemu se tým deKnighta, Taperta, Donena a Raimiho věnoval čtyři roky, to tady bylo smeteno na jednu hromadu naprosto ledabyle. Douglasův Spartak je obyčejný hollywoodský hrdina bez bázně a hany a celé to de facto stojí a padá s hereckými exhibicemi Oliviera, Laughtona a Ustinova. Takže nakonec jediný, koho jsem skutečně ocenila, byl Herbert Lom. A Jean Simmons už v životě nechci vidět. ()
Měl jsem tu čest vidět prodlouženou (198 min.) verzi. A musím říct, že zpočátku jsem se tohohle filmu bál hlavně kvůli stopáži. Totiž, není to tak dávno, co mně na jiném Kubrickově filmu vadila právě přemrštěná stopáž. Ale tady se to naštěstí nestalo. Ve Spartakovi má každá scéna své místo, své opodstatnění. Proto mě film vůbec nenudil. Navíc, Kirk Douglas touhle rolí má (alespoň u mě) zaručenou hereckou nesmrtelnost, Jean Simmons byla překrásná a Tony Curtis skvělý. Slavná scéna I'm Spartacus! zapůsobila přesně tak, jak měla. Mráz po zádech. Abych to neprodlužoval, Spartakus je jediným filmem, který se v mých očích může rovnat Benu Hurovi. Pokud chcete vidět historický epos, pusťte si jeden z těchto filmů. ()
S tímto filmem mám jediný problém. Přepálená stopáž mě v kombinaci se scénami, ve kterých se stále opakují milostné výlevy či pohledy, chvílemi opravdu ubíjela. Jakmile se však objevil Kirk Douglas v nějaké drsné mužské činnosti, tak jsem byl na vrcholu blaha. Stejně tomu bylo i při monumentálních záběrech z bitvy. Slabší Kubrickovo dílo. Po Mechanickém pomeranči jsem totiž pořádně namlsaný. ()
Galerie (160)
Zajímavosti (69)
- Stanley Kubrick chtěl během natáčení filmu několikrát upravit různé scény, ale nemohl, protože Kirk Douglas film produkoval a řídil výrobu a měl tedy hlavní slovo. Po natáčení Kubrick prohlásil, že už nechce točit film, kde nebude mít právo posledního střihu. (Witta)
- Varinia (Jean Simmons) nemohla být z Británie v příběhu, který se odehrává v roce 70 před naším letopočtem, protože Řím navázal první přímý kontakt s Británií až v letech 55 a 54 před naším letopočtem, kdy Julius Caesar podnikl na ostrovy 2 výpravy. (gogos)
- Film měl původně režírovat David Lean, ale odmítl to. Laurence Olivier zase nechtěl hrát i režírovat zároveň. (Kulmon)
Reklama