Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (755)
Ať si kdo chce, co chce říká, František Koudelka je jednou z nejvíce zapamatovatelných postav českého filmu a obrovskou zásluhu má na tom neumětel Luděk Sobota. Oldřich Lipský maximálně využil veškerý potenciál, co v Luďkovi byl, až natolik, že do dalších budoucích rolí už Luďkovi nic nezbylo. Škoda. Měl na to. ()
Jeden z mnoha skvělých námětů cimrmanovské dvojice Svěrák - Smoljak je stále aktuální kritikou moderních technologií, které nepokrytě manipulují duševním stavem člověka v ryze kontraproduktivním směru. Plejáda nesmrtelných a dnes již legendárních scének, dialogů, výstupů a samozřejmě hereckých výkonů mění JÁCHYMA v jedno z nejsvěžejších děl normalizační kinematografie. Osobně pak oceňuji zářivý, i když bohužel vlastně jen meteoritní comeback někdejší star prvorepublikového filmu Věry Ferbasové coby nádherně roztomilé svérázné tetinky. Nestárnoucí titul. ()
Důkaz toho, že i v dobách "velkého soudruha" se dala natočit komedie, která by nečpěla moralizováním dle pravidel žití socialistického člověka. Přitroublý Sobota spolu s naivní Vančurovou a sebevědomou Ferbasovou (samozřejmě jen ve svých rolích), vytvářejí neprůstřelnou trojici k zulíbání. Škoda, že už dávno minula doba zaručeně pravdivých počítačových kondiciogramů. Možná bych se dozvěděl, kdy už konečně můžu přestat pracovat, aniž bych se obával, že v penzi nebudu mít co do huby. :-) ()
Ne všem hvězdám předválečného filmu bylo dopřáno důstojně zakončit svou kariéru (pokud se ve stáří před kameru vůbec dostaly). Jáchym - krom toho, že je to opravdu povedená sranda - má zásluhu v tom, že toto umožnil Věře Ferbasové, v jejímž verbálním projevu stále slyšíme toho diblíka ze 30. let. Autorská dvojice S+S se uvedla velmi zdařile a zahájila sérii filmů narvaných hláškama (tady já osobně mám nejradši "třeba se vás plachej"), časem jsem se smířil i s Martou Vančurovou, která do tohohle žánru moc nepasuje. A nakonec, ukažte mi jinej film, v němž se představitel titulní role (Petr Brukner - programátor Jáchym) mihne asi na deset vteřin. ()
Jednoznačně nejslabší "svěrákovština" - mnoho hlášek sice zlidovělo a celkově je ve filmu mnoho skvělých momentů, které ale přebíjí dost častý pocit trapnosti, za který tvůrci vděčí hlavně Sobotovi. Tak, jak se mezi herci říká, že opilý nemůže zahrát opilého, tak zde platí, že retardovaný by neměl hrát retardovaného. Škoda. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- Když se doktor Chocholoušek (Václav Lohniský) rozhodne, že pojede se zřízenci najít Koudelku (Luděk Sobota), sedne si do sanitky k nim, jenže vepředu jsou obě místa již obsazena, a tak jen předstírá, že sedí, zatímco ve skutečnosti klečí. To celé by nebylo potřeba, protože v prostoru pro pacienty bylo místa dost. (sator)
- V roce 2021 byl z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery film digitalizován z originálního negativu. Digitalizaci zrealizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie ve společnostech UPP a Soundsquare. (me116)
- Když si František (Luděk Sobota) sedá v dílně do Mustangu, tak jde vidět, že má za stěračem vložený papír. Při vyjíždění z dílny už je přední sklo bez papíru. (Jimmy15)
Reklama