Limonádový Joe aneb Koňská opera

Specifická parodie by se měla promítat pouze českým divákům, poněvadž mám pocit, že jiní ten originální humor snad ani nepochopí. Přitom je vlastně kuriozitou, že ten nejlepší výsměch samolibým westernům vznikl právě u nás, v zemi hrátek kovbojů ušetřené. Lipský proto natočil nejen vtipný film, ale i překvapivě originálně pojatý, plný drobných perliček filmového kumštu, což se (nejen mě) určitě líbí. Odpůrců Limonádového Joea je však stále dost.. Na to jediná odpověď - originalita je vždycky na pranýři, konvence nikoho neurazí. (25.03.2006)

Citovat profláknuté filmové hlášky, je vždy zbytečné zbytečné. O to víc v případě, kdy je hláškou snad každá replika scénáře. Co ale pochváit musím je technická dokonalost a chytrost tohoto snímku. Ta mě i přibývájícími osobními reprízami nepřestává, příjemně překvapovat. Střihy, švenky, nebo speciální efekty, na tohle všechno mohou být tvůrci i po letech opravdu pyšní, protože zde šli svojí cestou a s přehledem se vyrovanli zahraničním produkcím s x-násobným rozpočtem. A pak samozřejmě herci, ti hlavní jsou jasní, ale Limonádový Joe má casting vychytaná až to né nejposlednější miniroličky. Všichni ti hrobníci, barmani, telegrafisti jsou jako živí a jen povzbuzují dojem, že všichni na filmu dělali s obrovskou radostí z práce. (21.11.2004)

Tak čo si dáte, páni pištoľníci? Pohár nealkoholickej Kolalokovej limonády alebo poriadneho panáka kvalitnej pálenky? Ja hovorím, že: "Whisky, to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto, kdyby ji můj táta pil, byl by tu žil mnohem dýl, když se ve skle leskne whisky, tak má barman dobrý zisky, život se dá zkrátka žít, jen když je co, jen když je co, jen když je co pít. Tu láhev baculatou, tu pestrou vinětu, tu whisky temně zlatou pije i Manitou, kdo chce se státi mužem, ten whisky pije rád, a proto všichni můžem společně zazpívat: Whisky, to je moje gusto..." http://www.youtube.com/watch?v=wtAVCVMKpD0 **** (11.04.2012)

Nepřekonatelná parodie, která ilustruje fakt toho, že nejlepší westerny nevznikají v USA, nýbrž v Evropě. Bezchybně a novátorsky výtvarně pojatý film, ve kterém se barevné odstíny střídají jako na obálkách prvorepublikových rodokapsů nebo na amerických reklamních plakátech. Asi poprvé a naposled se westernu objevilo i pražské panorama, i když zatím jenom v FATAMORGANA VALLEY. Stavby jsou promyšleny do nejmenšího detailu, včetně hrobu unknowna mana. Mnohé písničky se staly a asi i navždy zůstanou evergreeny. O ďábelském hereckém výkonu Miloše Kopeckého netřeba mluvit. (09.10.2004)

Brdečka neBrdečka, mě už v tomhle saloonu popíjet whisky neuvidíte. Jak tak koukám, tohle pití se tváří fajnově, ale je to pěkný patok. Nějak mně z něj není nejlépe. Z náhražky dobrý pití neuděláš. A tak to platí o tomhle westernu, který je parodií na westerny, ale mám pocit, že nebylo daleko, aby spíše parodoval (nepříliš invenčně) sám sebe, než nějaké, v té době zde málo známé "západní" vzory. Už ta "kolalokova" limonáda zní podezřele. Prosím vás, který pistolník pije takový humus. Kdyby tvůrci měli koule a nebyli přizdisráči, vrzli tam rovnou Coca-Colu, a to by byl panečku šrumec. Nějaká trapná břečka to fakt nezvedne. Asi nejhnusnější na filmu je kamera. Nevím, koho napadlo to nemožné filtrování, ale je to tedy peklo. Mně to vůbec nedělalo dobře na oči. LEDce z toho mrdlo a odešly pixely. Velké krédo mělo mít herecké obsazení. Mně neučaroval nikdo. "Arizonská pěnice" Tornado Lou byla celkem přestárlá vydra, vůbec žádný sexappeal, pistolníci představovali celkem zajímavé leporelo, ale "limonádník" tehdy proti režimu solidně brojil a zastával se potlačované gay komunity. Stačilo se na něj podívat a už jste si chránili řitní otvor více, než jiné partie. Padouch Hogofogo mě zklamal. Zkrátka nebavil mě takovým způsobem, jaký jsem od něj čekal. Winnifried jednoduše píča vhodná maximálně k gangbangu s pistolníky. Když to shrnu, děj neděj mě nebavil. Absolvoval jsem s ním nudné přechody z hnusného obrazu do ještě hnusnějšího obrazu s jakousi barevnou, nepojmenovatelnou mutací. Pár gagů se našlo (Hlinomazem sežrané housle), anebo i ta buzerantská písnička "Tu mejkmi šuk máj es, mučačí péro in ma maut", ale že bych byl z toho všeho "vodvařenej", to fakt ne. Notoricky známý kousek od mistra Oldřicha Lipského netřeba dvakrát představovat. Někomu se líbil, i když ani neví proč, a já jdu proti davu. Fakt mě nezaujal. Podotýkám, že pro mě to byl od Lipského jeden z jeho nejslabších kousků. Takový jeho, jím nikdy nerealizovaný, "Šerif nemá odpoledne čas", je pro mě "kultovka". Fistulkové buzno limonádníky nebrat, a nebo se smířit s osudem natržené řitě místo prostřeleného srdce. Už alespoň vím, proč pistolníci nosí ko(ko)lty proklatě nízko. A můžu mít klidné spaní kritika. Opět to v žebříčku nej filmů nemá co pohledávat. 40% (13.11.2014)