„Marečku, podejte mi pero!“

„Dej mu polívku. Víc si nezaslouží.“ Tu je snáď 100 geniálnych hlášok. Ak ich nie 100, tak ani jedna. Tony kultových hlášok („Střetneme se na cintoríne“) a dialógov ("Hliník!“ - „Hliník se odstěhoval do Humpolce.“ – „Ale to mě nezajíma, píšu mu nepřítomen.“), nezabudnuteľné nápady (Mlhovi pardon Plhovi rodičia), špičkové herecké výkony, ktoré však napriek istej karikatúre neprestali byť uveriteľnými ľuďmi (vtierka Hujer, dvojka Šlajs a Tuček, češtinár Hrbolek). Absolútne zaslúžená klasika televíznych obrazoviek, ktorá vždy zlepší náladu. Smoljak so Svěrákom bodujú. A skvelá Iva Janžurová k tomu: "Dobrý večer!" - "Večer." (01.01.2005)

Geniální humor je vlastně prostý, stačí umět fantastickým způsobem našroubovat "nemožné" na "možné" a použít lidový humor, který osloví všechny. A já - ačkoli za dob normalizace ještě nenarozen - trénuji u tohoto filmu abdominální partii vytrvalostním cvikem v mnoha sériích bez řádných přestávek... lepší jak klasická posilovna. Dále netřeba nic psát, klasica humoru českého to ani nepotřebuje. Kolik jen se tu zračí českých charakteristik a povah, z toho až jde mráz po zádech (Hujer) :-D Jeden z filmů, ve kterých neselhává ani jedno ozubené kolečko. A hláškovat nebudu, stejně každý Čech, Moravák i Slezan zná místní hlášky líp jak národní hymnu. A až budu učit své děti mluvit, tak místo "máma má maso" je naučím "metelescu...", však to znáte, ne? (28.12.2007)

Nevím, co k tomuhle filmu dodat. Česká klasika. Společně s Jáchymem patří mezi mé nejoblíbenější české komedie. Práce Svěráka a Smoljaka se prostě pozná. Každý známe nějakého toho Hujera. Jiří Sovák vyniká společně s Jiřím Schmitzerem. A Petr Nárožný, který vypadá pořád stejně, dokáže pobavit, i když se tam objeví pouze jednou. Podobně jako Zdeněk Srstka, který tam toho moc nenamluví. Taky by bez tohohle filmu málokdo znal Humpolec: "A nyní zjistíme, zda je přítomen hliník. Hliník se odstěhoval do Humpolce." :D (31.01.2013)

Tyhle Svěrák/Smoljak haha-chichi scénáře kde kvantita vtipu je jedinou kvalitou mi lezou dost na nervy, ale zase na druhou stranu, pokud měly filmy jako Marečku či Jáchyme, hoď ho do stroje sloužit jako skládka slabších vtipů, které se nevešly do cimrmanovských her, tak díky bohu za ně. Přesto musím uznat, že zanícení, se kterým se tu někteří herci vrhají do svých hlášek občas donutí si některé scény přetočit a dát si je od znovu. Kovaříkův klepající spodní ret při traumatické scéně "Ale Mlho...", nebo monolog o jedné větě a třiaosmdesáti slovech, který vede Weigel (čímž se zřejmě stal role modelem pro Lukáše Grygara) budiž jedněmi z příkladů. (23.05.2022)

Film, který jsem asi viděl nejčastěji. Geniální komedie Oldřicha Lipského a špičky českých herců 70. let. "Že by mi šly napřed? Ráno jsem si je řídil podle rozhlasu." Místo vynikajícího komentáře bych si dovolil přinést "švestičky z vlastní zahrádky"... Nechápu, jak vůbec může existovat někdo jako je Václav Klaus, kdo prohlásí, že jde o „děsivě, děsivě špatnej film“... Jako takovou první vlaštovku si dovoluji uvést krátký sestřih hlášek: http://www.youtube.com/watch?v=xfR_bEqSjwI&feature=related (02.01.2009)