Eli Roth: Historie hororu

Super přehled toho, co nesmíte vynechat v hororovém žánru. První epozoda ve mně absolutně vyvolala chuť dát si celý Walking Dead ještě jednou odznova, ovšem to už je asi docela nesplnitelné vzhledem k tomu, co na nás teď chrlí Netflix a HBO. Super poklona všem hororovým subžánrům a potěšilo mě, že to vzal do rukou zrovna Eli, který sice svoji tvorbou není úplně v áčkových vodách, ale tak nějak se angažuje všude možně a dává najevo svoji vášeň s úctou a respektem. Je tu spousta zajímavých hostů a herců, kteří poskytují autentické komentáře z natáčení a umožňují tak dílům záživně plynout. Některé díly jsem si pouštěla sama v noci a dokonce jsem se přistihla s náznaky strachu. Osobně asi nejvíce potřebuji dohnat kousky s vlkodlaky, protože to je monstrum, se kterým mám v hororech zkušenost asi ze všeho nejmíň. (23.06.2020)

Môže to byť: a) obstojný iniciačný dokument b) veľmi dobrá a atmosférická kulisa c) oddychový dokumentíček pre milovníkov a milovníčky hororíčkov. Dôležité je nemať privysoké očakávania. Rothova séria výborne a husto narába s obrazom a vyťahuje jednu ikonickú scénu (a osobnosť) za druhou, s čím však súvisí aj preopakovanie sto krát videných, čítaných a počutých faktov a potvrdenie tradičného hororového kánonu a sociopolitického kontextu) . Čiže nie, žiadna New film history, ale poučené a horlivé fanúšikovstvo. (03.11.2019)

Jde spíš o dojmy než pojmy. Partička kamarádů průvodce a režiséra hororů Eliho Rotha vypráví všehochuť vzpomínek na natáčení, vlastních zážitků se strašidly a jen někteří se pokoušejí o trochu serióznější rozebrání žánru. Je to takové letem světem, ale použili dost ukázek a hororový fanda si přijde na své. Ostatní můžou čerpat inspiraci, na co se podívat. Či čemu se vyhnout – pokud k milovníkům hororů nepatříte. (07.09.2022)

Dá sa hodnotiť veľmi kladne, výborne štruktúrované, obsahovo naplnené, len niektoré časti sa až príliš sústreďujú na jeden konkrétny film alebo seriál, ale inak ok. Najviac ma bavili duchariny a démoni, tak ako to hodnotím aj u hororov samotných. Pritom samotný Eli Roth je pre mňa jeden z priemernejších hororových režisérov vôbec. Dokumentom sám seba preskočil o dve triedy. (27.11.2021)

První série za 3/5. Eli Roth má kontakty a sehnal řadu zajímavých lidí. Hlavně to ale konceptuálně fungovalo, protože se vezme hororvý subžánr a pak se interpretuje, případně ukazuje, jak se v čase měnil. Bohužel to není ani ze třetiny tak intelektuálně stimulující jako třeba Žižkův Perverzní průvodce. Sám jsem většinu jmenovaných hororů viděl, ale musím dodat, že jsem se u hororu bál jen jednou - když jsem v 8 letech viděl Texaský Masakr z roku 2003. Pak jsem získal imunitu a už na mě nic nefungovalo děsivě. Baví mě ale vizuálně, konceptuálně a filmové násilí považuji za zábavnostní aspekt. Přizvaní hosti však nešetří se superlativy a vypráví, jak tehdy horor nemohli snést, nebo jím byli poznamenaní anebo jak tehdy po Exorcistovi vzali lidi kostely útokem a ptali se herečky, jestli vážně byla posedlá... Asi proto nám důchodci vyčítali, že hrajeme videohry. Nejspíš z vlastní minulosti soudili, že nedokážeme rozlišit videohru od reality. Člověk si ale říká, jestli ti lidé nejsou útlocitní a hloupí. Na druhou stranu uznávám, že já vyrůstám v době, kdy už těžko budu jakýmkoli obsahem vyveden z míry. ___Druhá série za 2/5. Už mi více přišlo, že se v dílech jen prolítne žánr a hosti k tomu řeknou pár zajímavostí, načež se závěrem pronese, že oblud se děsíme proto, že je konstruujem z toho, čeho se děsíme na sobě nebo že zabijáckých děsí se děsíme proto, že každej rodič se bojí toho, že se jeho dítě nevyvede. Už to začal být takový plytký průlet filmů z daného subžánru. ___Třetí sérii jsem už těžko dokoukával, takže 1/5. Fakt ji lze už brát jen jako takový lehký průlet filmů z daného ranku. Opravdu si totiž nedokážu představit, že by se v roce 2015 někdo mohlo začít obávat Vánoc po shlédnutí Krampusáka, jak naznačil Joe Hill. (25.08.2023)