Americká krása

Je jedno, jestli je spouštěcím motorem k tomu, aby si člověk řekl "dost", Mena Suvari nebo jiný stimulant. Jde spíš o to, aby to stihl ještě v tomhle životě a pochopil, že slova jako "musím" a "má se" jsou jenom berličky, o které se opíráme, abychom se z pocitu, že si o všem můžeme rozhodnout sami a nemusíme vůbec nic, co nechceme, nezbláznili a že cesta nemusí být prostředkem, jak dojít k cíli, ale cílem samým, i kdyby to mělo trvat jen jeden rok. (18.08.2004)

Jednoznačně nejlepší filmový úvod, který jsem kdy viděl. Stručný, výstižný a velice poutavý. Film má navíc skvělý soundtrack. Samotný příběh je povedeným mixem absurdity lidského života a snahy něco změnit. Kevin je velice přesvědčivý a hodně rychle si ho člověk oblíbí. Díky jeho postavě jsem si uvědomil, že na změnu životního stylu není nikdy pozdě. (31.01.2010)

Snímek Sama Mendese AMERICKÁ KRÁSA se „točí“ okolo jedné normální, americké, „středostavovské“ rodiny – rodiny Burnhamových. Snímek ukazující, že i na „americké kráse a idylce“ není vždy vše tak třpytivé, zářivé, skvělé prostě: cool. Z dálky – z ptačí perspektivy – snad může vše vypadat v pořádku; při bližším pohledu však člověk (divák) nachází řadu trhlin, škrábanců a prasklin. Představit divákům dílo, které by bylo vyvážené a realistické (tj. bez glorifikace či démonizace americké společnosti, kterému bohužel někdy podléháme; či bez „černo-bílé“ charakteristiky postav), je úkol nadmíru obtížný. A Sam Mendes se toho úkolu zhostil výtečně. Silnou devizou tohoto filmu jsou také perfektní herecké výkony – Kevin Spacey (coby „rozverně rezignovaný“ otec a manžel, který se již smířil se svým údělem), Annette Bening (coby uvědomělá, cílevědomá, puntičkářská a hysterická matka a manželka), Thora Birch (coby zmatená a frustrovaná dospívající dcera), Wes Bentley (coby „kliďas“, který to však v životě nemá vůbec lehké) atd. (onen výčet herců a hereček by mohl pokračovat až do posledního žáka (komparsisty) typické americké „high school“). Shrnuto a podtrženo: Sam Mendes předkládá výjimečné dílo, na které se divák nepodívá 1x či 2x za život, ale průběžně ho během svého života vyhledává znovu a znovu. (05.09.2003)

Vynikající film o selhání amerického snu, o obyčejném životě a obyčejných lidech, kteří jsou vlastně cokoli jen ne obyčejní. Charaktery jsou mistrně napsány, na první pohled spadají do běžných archetypů, které můžeme vídat i okolo sebe, ovšem po nahlédnutí pod povrch odhalíme další zajímavé a zvláštní stránky lidskosti. Také je perfektní způsob, jakým je vykresleno vnitřní prožívání postav - zásluhu na tom mají i skvělí herci. Na závěr oceňuji, že film, ač bezpečně spadá do mainstreamu, je schopen vybídnout diváka k zamyšlení a říct, že vlastně ve všem neobyčejném je možné spatřit krásu... 9/10 (10.01.2015)

Tenhle film považuju za jeden z nejgeniálnějších, co byl kdy natočen. S každým dalším zhlédnutím mu začínám víc a víc rozumět a plně chápat, o čem je. A můžu ho vidět stokrát a pořád pro mě bude něčím nový a nikdy se u něj nenudím. Hudba je naprosto výjimečná a s citem vybraná. Dvě scény jsou pro mě osobně nezapomutelné a často se mi vybavují : 1) Kevin Spacey a tráva 2) poletující sáček, snad nejlepší scéna filmu. I když to je těžké rozhodnout, zdá se, že pojem "hluché místo" nemá ve (filmovém) slovníku Sama Mendese co dělat. A rozplývat se nad hereckými výkony, ať už jde o úchvatného Kevina Spaceyho, nebo okouzlující Anette Bening by bylo opravdu zbytečné. Jejich umění mluví samo za sebe. Kdo tento klenot neviděl, měl by nad sebou vážně zauvažovat... (03.11.2005)