Slavnosti sněženek

Kurňa taky bych si dal nějakou tu lahodnou zvěřinu a masíčkem z divočáka bych určitě nepohrdl. Zvlášť když už jsem přežraný všeho toho cukroví, jednohubek a chlebíčků. Úplně se mi sbíhají sliny…Ale alespoň pár vět k samotnému filmu. Slavnosti sněženek rozhodně nejsou špatným filmem, ba právě naopak – ovšem přiznám se, že jsem si s nimi hned napoprvé moc nepotykal. Prostě mi nesedly. Odstupem času jsem však tento film viděl už několikrát a pořád baví. Handrkování dvou znesvářených spolků po lovu divočáka, vygraduje pořádnou žraní, spoustou nezapomenutelných hlášek a hlavně přehlídkou solidních hereckých výkonů většiny zúčastněných. Až mi toho Hanzlíka bylo i líto… (31.12.2018)

Klasika postavená s kouzelných scén, malých gagů, vypilovaných dialogů, hlášek, nezapomenutelných detailů a hereckých výkonů, které vdechují život osobitým hrabalovským figurkám. Úsměvné i smutné, sladké i hořké, vynikající i přes několik drobností, které mi tak úplně nesedly do vkusu. Spíše než většinou zmiňované scény mám rád třeba takové, kde Jaroslav Vozáb mluví o bramborách a Ferdinand Havlík o chlebu. (15.03.2012)

Další nezapomenutelná zfilmovaná povídka Bohumila Hrabala Jiřím Menzelem. Tentokrát o dvou mysliveckých spolcích a jejich sporem nad zastřeleným kancem. Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Jiří Schmitzer to je jen výčet velkých herců, kteří zde ztvárnili nezapomenutelné role. Za zmínku učitě stojí Jiří Krejčík představil toho co všechno sežere. Jeden z filmů, který se nesmazatelným písmem zapsal do dějin české kinematografie...... (11.12.2007)

Když Menzel, tak žrádlo (popřípadně sex). Slavnosti sněženek nám představují obyčejnou vesničku s obyčejnými lidmi a občejnou žranicí, jenže naprosto neobyčejným způsobem, všechno je tak milé a přirozené, až by snad člověk také chtěl bydlet na vesnici, nahánět nějakého divočáka po školách a užívat si sedláckých radostí i potyček. Celkově velice pěkné, ale nikterak omračující. "Jak krásně by tu bylo, kdybych tu nebyl já." 7/10 (31.01.2008)

Opět výborný Rudolf Hrušinský. To je pro mě jedna z největších ikon českého filmu. Jenže ani on nezachrání tenhle film podle knihy Bohumila Hrabala. Prostě mezi mnou a Bohumilem Hrabalem je jakási neviditelná zeď, přes kterou se pořád nemůžu dostat. Tenhle blok mám evidentně nejen u jeho knížek, ale i u filmů na jeho povídky. Protože tenhle film komentuju už s nějakým opožděním, tak mám v plánu si ho pustit v dohledné době ještě jednou a pořádně se na něj soustředit a možná tohle dílo ještě přehodnotím. Zatím tedy 3 hvězdičky. (18.06.2010)