Reklama

Reklama

Epizody(9)

Klukovský klub Rychlých šípů – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – zjistí, že v temné čtvrti Stínadla se cosi děje. Starý kostelník jim vypráví příběh osiřelého zámečnického učně Jana Tleskače, který byl zároveň zvoníkem v kostele svatého Jakuba ve Stínadlech. Tam také za záhadných okolností zahynul pádem ze zvonice. Rychlé šípy podniknou nebezpečnou výpravu na nepřátelské území. Ve zvonici najdou Tleskačův deník, ve kterém chlapec píše o jakémsi svém vynálezu. Jeho plány ukryl v kovovém hlavolamu, zvaném Ježek v kleci. Návod na vysvobození ježka z klece je v deníku podrobně popsán. Kde se však hlavolam nachází, to musejí Rychlé šípy teprve zjistit. Není to jednoduché: ve Stínadlech totiž vládne drsný chlapecký gang Vontů... (Česká televize)

(více)

Recenze (347)

choze 

všechny recenze uživatele

"MIRKU, ALE TADY JSOU JEN ČTYŘI ŠPENDLÍKY..." Knižní předloha je mojí nejoblíbenější dětskou četbou vůbec, takže tenhle seriál nemůžu nemít rád, i když hodně zjednodušený scénář, zastaralá technická stránka (dlouhé záběry, málo střihů, zjevně ateliérová Stínadla), podivné obsazení dospělých herců do rolí Vontů a proměnlivé herecké výkony ještě umocňují naivitu, která bývá předloze vyčítána. Tvůrci se rozhodli propojit obě knihy do jednoho celku s tím, že si z obou vybrali to nejlepší a to nám ve svižném, ne nutně původním sledu servírují, takže třeba Široka se dočkáme už ve druhé epizodě. Spousta věcí se samozřejmě do scénáře nevecpala (psaní Tam Tamů, Bratrstvo Kočičí pracky) a tvůrci odolali i natočení notoricky známého seznámení jednotlivých členů ikonického klubu, třebaže nám na úvod dopřáli několik klasických epizodek z rychlošípáckých komiksů (divadlo, samoletka, lovení bobříka odvahy...). Atmosféra ateliérových Stínadel (z těch kulis měli po natáčení udělat zábavní park) každopádně nemá chybu. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Jako pro malýho kluka pro mě byla modlou celovečerní verze z roku 1993, která mě nepřestávala mrazivě fascinovat. Seriálová verze mi naopak celé dětství unikala - nejspíš proto, že byla černobílá, televizní a že tam hráli dospělí herci. Až nyní jsem se rozhodl rest napravit a pustit si všechny díly. Zážitek byl sice poněkud uhlazenější a méně morbidní, ale na druhou stranu, seriál se může pochlubit unikátní atmosférou ateliérových stínoher a až expresionistických vizuálních náznaků a hlavně kvalitnějším hereckým i typovým obsazením hlavních postav. Zpočátku sice je trochu statičtější, s kolísavým tempem a minimem akce, ale od pátého dílu se Bočanovi podařilo dosáhnout působivého tahu na branku a velmi dobře dávkovat napětí a plnohodnotně rozvíjet dějové situace. Především epizody z vontské války, Tleskačova deníku a honu na Široka jsou na televizní produkci až nezvykle dynamické a vynikají na pozadí klaustrofobických ateliérových scén. Kultovní předloha se tak dočkala poctivého i vynalézavého zpracování s trvalou hodnotou, které oproti filmové verzi lépe odpovídá duchu předlohy (včetně mírné naivity a úsměvnosti) a méně sází na efektní pojetí a nadsazené dramatizování. To však neznamená, že bych výrazněji přehodnotil Kotkovu verzi z roku 1993, jež je pro mě stále povedenou adaptací přizpůsobenou modernějšímu a trochu odrostlejšímu divákovi i výraznějšímu tempu nutnému pro celovečerní stopáž. ()

Reklama

lennyd 

všechny recenze uživatele

Foglarovu předlohu jsem četl snad tisíckrát (včetně obou pokračování), a tak přišel (konečně) čas i na filmové zpracování (dobrá, kdysi dávno jsem seriál už viděl, ale v době, kdy jsem snad ani netušil kdo to Foglar byl). Teďka jsem si celý seriál hezky vychutnal - během dvou večerů jsem jej zhltnul celý - a resumé? Foglar se rozhodně nezapře a tím je polovička úspěchu dána. Atmosféra výborná, potemnělá Stínadla strašidelná (i když chvilkama mi kulisy přišly trošku fórové) - ale co mi rozhodně vadilo byl hlavní představitel Mirka Dušína - Jiří Lukeš. Kromě toho, že se do této role vůbec nehodil, tak se navíc ani jako Mirek Dušín moc nechoval (schválně si všimněte, že kdykoliv o něco šlo, tak to musel odedřít Jarka Metelka). A druhá věc (když už jsem u té kritiky) - scény, u kterých o něco šlo jsou (bohužel) zkráceny na minimum (volba Velkého Vonta trvá snad 2 minutky), zatímco scény o ničem (válka mezi Vontskými skupinami či prozkoumávání kanálů) zabírají každá snad celý díl. Ale celkově dobré pocity převažují ... ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Nezapomenutelné, legendární a geniální Rychlé Šípy. K jejich komiksům a knížkám mě ještě jako mladé dítko přivedl můj starší bráška. A já mu za to velmi děkuji a nikdy mu to nezapomenu. Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Mirek, Jarka, Jindra, Červenáček a Rychlonožka. Bratrstvo Kočičí pracky v sestavě Dlouhého Bidla, Štětináče a Bohouška:) Jan Tleskač a jeho létající kolo. Podivný Em a záhadný Širokko. Tajemná Stínadla a Vontové. Žluté špendlíky, Žlutý květ a Kostel Sv. Jakuba. A především také ten hlavní, malý a legendární předmět. Ježek v kleci. Jako fanynka Rychlých šípů jsem velmi potěšena, že vznikl takto podařený a notnou dávkou atmosféry a skvělé hudby obdařený seriál, který se tomuto jejich nejdobrodružnějšímu pátrání věnuje. A obrovské množství klasických hlášek, pojmů, postav, spojitostí či významů jsou pro fanouška danou povinností:) Svět by tak strašně moc potřeboval hochy, jako jsou Rychlé Šípy. Jenže by nejspíš stejně v dnešní zkažené době nevydrželi. A i se svými zásadami a vlastnostmi, jako čestnost, boj proti bezpráví a pomoc slabším by v takové převaze zla, špatností a bezohlednosti neměli nejmenší šanci... "Ježek v kleci je můj, jenom já mám na něj právo!", "Jeden z nás zůstane doma." - "A kdo to bude?" - "Ty, Červenáčku." - "Já, proč zrovna já?" - "Protože ty jsi tam byl VČERA!" :) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Osmašedesátnické uvolnění se atmosférou, která jím byla vyvolána, spoluzasloužilo jednak o prodloužení filmové vlny a tolerance šedesátých let až k rokům 1971-1973, jednak již tehdy bouralo na tu dobu až neuvěřitelné množství tabu a zapovězeností vůbec. Rozmach obnoveného skautského hnutí se spoluzasloužil i o oživení foglarovských hrdinů. Z tohoto klasického seriálu, dnes jednoho z jádrových děl naší tvorby pro děti a mládež, se stala nezpochybňovaná hodnota. Citlivost položení do historického jádra Prahy, přesnost dobového posunu i zdařilý způsob vedení dětských i hereckých ztělesnitelů řady rolí, které jsou zde obsaženy, jsou hlavní příčinou tohoto nadčasového úspěchu. Mluvit retrospektivně o vhodnosti volby toho kterého představitele a vytýkat tak přímo i nepřímo nejen Hynku Bočanovi, ale i dalším členům tvůrčího týmu seriálu, že v roce 1968 neměli znalosti druhé poloviny osmdesátých a devadesátých let, je značně nešťastné. Ve všech případech se totiž jednalo o herce když ne z abslutní tehdejší špičky, tak nepochybně z tehdejšího i dnešního vysokého nadprůměru. Výtky tohoto druhu (nikomu tím nechci brát právo na názor) jsou tak trochu jako mořský příliv a odliv: přicházejí a mizí. Kvalita, ke které se vztahují, zůstává. Foglar i z nebes, odkud se na nás již drahně let dívá, může být nespokojen jen s jedním: s nedostupností seriálu na moderních nosičích. Je to nepochopitelné zřejmě nejen pro mě. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (46)

  • Hledači odkazů na tajemná místa ve Stínadlech se shodují, že kostel Sv. Jakuba měl svou předlohu v chrámu Sv. Anny na Starém městě, dnešní Revoluční ulice byla podle Jaroslava Foglara Rozdělovací třídou. (Robbi)
  • Hlas jednomu z funebráků hrající karty propůjčil Jaroslav Moučka, ten ale hraje v seriálu i důležitou postavu otce Mažňáka. (sator)
  • Vontská přísaha zazněla v epizodě špatně, zní takto: „Buďme svorní. Žlutá je barva naše. Nevyzraďme nic, co víme. Mlčenlivost chrání nás. (sator)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama