Bonnie a Clyde

Pro milovníky gangsterek povinná záležitost. Miluju 60. léta, miluju prostředí staré Ameriky, miluju zbraně, miluju Bonnie a Clyde. Výborná road-movie odlehčená krásným dojmem mezi postavami a krutého násilí. Jeden z nejlepších hraných filmů 60. let. BONNIE AND CLYDE je tučně zapsán do filmové kinematografie a tuhle klasiku doporučuji. Kouzelná Faye Dunaway a charismatický Warren Beatty (láska je nekonečná). Významné, nezapomenutelné. Devastující finále. (04.06.2013)

"Jediný, co k tomu můžu říct, že se ke mně zachovali slušně a já jim za to přinesu pěkně velkou kytku na hrob." Nesnáším glorifikaci vrahů, ale jinak se mi na romanci sympatického impotenta a zvrhlé krásky koukalo hodně dobře. A asi jsem se zamiloval. Ono se mi to ve filmu občas stává, takže pokud by byla Bonnie odsouzená k veřejně prospěšným pracím, tak by si u mě určitě mohla pár hodin odpracovat. Tedy ta filmová Bonnie, ta skutečná se mi moc nelíbila a určitě měla i víc charakterových vad. (17.01.2019)

Jaký skandál to tehdy musel být. K smrti krásná Faye Dunaway a bělozubka Warren Beatty na cestě, jejímž cílem je aspoň na chvíli být někým jiným. Vytrhnutí z obyčejné pěny dní přes mrtvoly a několik vyloupených bank. Násilí, krev a sex. Ó, jaký pocit muselo zažívat tehdejší konzervativní publikum? Bonnie a Clyde se společně s Jamesem Deanem stali archetypem pro "Live fast and die young". (13.04.2010)

Pořád svěží klasika, která naprosto odmítá kohokoliv hodnotit a moralizovat, "jen" vypráví - svižně, vtipně, nápaditě. (04.05.2008)

Romantika bez zbytečného zlehčování. Film, který působí i dnes velmi svěže, uvolněně, ale přitom se nepokouší své hrdiny-zločince obhajovat, jak to dělávají jiní. (12.08.2012)

V roce 1967 byli Bonnie & Clyde nejbrutálnějším filmem všech dob. Zejména závěrečná scéna divákům doslova vyrážela dech svou (do těch časů nikde jinde nespatřenou) důslednou krvavostí. Právě ona je důvodem, proč byl tehdy film promítán i na některých horrorových festivalech. Tento dodnes kontroverzní, místy zřetelně levicový snímek, patří nejen k zásadním dílům gangsterského žánru, ale také k důležitým milníkům v dějinách kinematografie. Mohl být natočen právě díky své době, která tak přála revolučním počinům zejména v oblasti umění. Konec 60. let je (co se týče jeho nejvýznamějších filmů) zcela ve znamení vzpoury proti zažitým konvencím. Tato rebelie s sebou přináší mj. úplně nový pohled na ztvárnění filmového násilí. (Dále viz Easy Rider, Night of the Living Dead nebo Wild Bunch). [Dodatek (duben 2011): Nedávno jsem to viděl asi podesáté, a dojem byl opět vynikající. O kolika filmech starších čtyřiceti let můžeme říct, že působí dojmem, jako by byly natočeny včera? Samozřejmě za předpokladu, že by ještě včera vznikaly tak dobré filmy.] (18.01.2006)

Nikdy jsem nenalezl zalíbení ve velebení gangsterů a vrahů coby hrdinů. (01.12.2005)

(1001) Na film jsem se dívala kdysi dávno s tátou a od té doby jsem ho měla zafixovaný jako skvělý. Dnes jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jak ho hodnotit, protože mě na něm dojímají jenom tři věci: Když Faye čte báseň, kterou napsala skutečná Bonnie Parker, když Gene Wilder zakopne o plůtek obrostlý růžemi a křičí: "To je moje auto!" a potom samozřejmě střihová skladba závěrečné odpravy. Že je to úkrok stranou ke kritice "establishmentu" s vedlejším účinkem manipulování s charaktery a významem postav mi vůbec nevadí, naopak linka s překonáváním impotence už je něco, co mi v kontextu polidšťování vrahů přijde silně mimo mísu. Stejně jako že ta ženština představující Blanche dostala za svůj výkon Oscara. (A přečetla jsem si, že skutečná Blanche byla se svým zobrazením ve filmu hrubě nespokojená.) "Some day they'll go down together; And they'll bury them side by side; To few it'll be grief / To the law a relief. But it's death for Bonnie and Clyde." (Sakra, pár veršů a už brečím. Bonnie Parker byla stejně stará jako já jsem teď, když to napsala. A když zemřela.) (02.03.2015)

„A co si tak myslíte, že jsem?“ - „Číšnice.“ - „A čím se živíte vy, když nekradete auta?“ - „No, teď právě hledám vhodné zaměstnání.“ Třeba nějaké takové, při kterém člověk přijde hodně do styku s různými lidmi, cestuje, vyzkouší si různá auta, osvojí si zručnost, zlepší fyzičku, zažije adrenalin…tohle všechno ideálně splňuje bankovní lupič. A jistě i Roman Skamene by potvrdil, že není Bonnie jako bony...Jakože Dunaway je ve své roli perfektní a předvádí ještě dominantnější výkon než její mužský protějšek Beatty. A vůbec celý gang je k pohledání, zvláště vyniká ještě bratr v podání Hackmana, mimo tuhle zločineckou partu má sice jednorázovou, ale o to zábavnější roli Wilder, ostatně humor filmu nechybí. Ale převážně pohodová atmosféra se postupně dle očekávání diváka mění, a to docela tvrdě. Nakonec přichází zrada…a pocit prázdnoty. Ale byla to jízda, která za to stála. Stejně jako v případě o rok starší Štvanice znovu hodnotím 4* a na tvorbu režiséra Penna si v budoucnu ještě posvítím. „Nebudeš mít ani chvilku klidu!“ - „Slibuješ?“ (14.04.2019)

„This here's Miss Bonnie Parker. I'm Clyde Barrow. We rob banks.“ Ona po něm touží a on má problémy s erekcí - chybějící vzrušení tak kompenzují vykrádáním bank, útěkem před muži zákona a medializací svých činů. Vaše sympatie se budou odvíjet od toho, jestli na ně budete pohlížet jako na hospodářskou krizí zrozené Natural Born Killers a nebo v nich jen vidíte dětinské rebely bez příčiny.. Pennův film svou formou, líbivou kamerou a nakonec snad i tím "romantickým" závěrem silně připomene Hillův western Butch Cassidy a Sundance Kid a taky není rozhodně bez zajímavosti, že Faye Dunaway jako Bonnie dokonale posloužila módnímu průmyslu, když naučila ženy zase nosit baret. (22.10.2009)

Vytříbená klasika, která šlape i po skoro padesáti letech líp než poslední Mannovky. Fay k nakousnutí. (01.10.2015)

Nepravděpodobný pár životních ztroskotanců a jejich odplata tehdejší americké společnosti, realizovaná ve stylu Jesseho Jamese a Robina Hooda. Bonnie a Clyde loupežně přepadávali již tak vybílené banky a s podporou chudiny pokračovali v bezohledné krasojízdě, zároveň ale za sebou nechávali krvavou stopu, která nutně vedla k dopadení a k tragickému konci... Arthur Penn brilantně vystihl charakterové rysy ústředního dua, které nahrazuje své neúspěchy úspěchy na dráze zločinu. I když je tahle gangsterská road movie pojata velmi scénkovitě, už kvůli hercům a texaské atmosféře si ji nelze neoblíbit. (20.02.2008)

Nech už je to akokoľvek - čo je pravda a čo nie - ma až tak nezaujíma, aj keby to bol čisto vymyslený príbeh, tak má tie správne grády na to, aby sa stal legendou sám o sebe. A ak niečo z toho podľa skutočnosti je (niečo určite), tak podobných príbehov sa môžme dočkať len spoza mláky. Táto dobrodružná gangsterka má presne to, čo som od kultového filmu čakal a presne to, čo sa o nej doteraz hovorilo/písalo. Viac ma ale uchvátilo herecké podanie, ktoré sa dostáva divákovi aj napriek deju plného skvelo natočených strieľačiek a únikov pred zákonom. A chápem, prečo je v amerických (svetových-IMDb) hodnoteniach tak vysoko. Každý si hľadí na svojich hrdinov. Jednoducho sa nedalo nefandiť im ale koniec bol očakávaný presne ako bol. 90%. (11.03.2008)

Sympatická dejovo odľahčená kriminálna dráma, ktorá je napriek vážnosti námetu prekvapivo vtipná, uvoľnená a na dobu vzniku nemá šancu svojou amorálnou filozofiou nudiť. Duo Warren Beatty a Faye Dunaway predvádzajú jeden zo svojich najlepších hereckých výkonov a chémia medzi nimi krásne funguje. Arthur Penn ma po sklamaní, ktoré som utŕžila pri mnohými milovanom Little Big Man, príjemne prekvapil. Bonnie a Clyde je vynikajúci filmársky i obsahový počin, ktorý dokáže nadchnúť aj budúce generácie svojím úžasne otvoreným prístupom k danej tematike. (26.08.2010)

Není vůbec jednoduché pochopit, jak věrně a úplně křiklavý formát tohoto díla odráží rozporuplná a fantaskní dobrodružství i zoufalství dvojice psanců, kterou představovali v době prožívané ekonomické, a tedy i morální krize Bonnie a Clyde. Nakonec ona roztěkanost, překotnost, bezradnost a hysterická krása naivních a lehkomyslných vzbouřenců svědčí o době, kdy bylo blíže k činům než reflexi a člověk mnohdy umřel dřív, než si stihl rozvážit, jestli mu to, do čeho se pustil, za to stojí. Byť by se tedy zdálo, že film nesleduje vnitřní vývoj hrdinů, jak ve vztahu mezi nimi, tak ani směrem k vnějšímu světu, a že místo ucelené a přehledně srovnané filosofie jejich jednání předvádí jen vytržené barvité a za vlasy přitažené výjevy, jimiž si divák nestihne postoje jednotlivých postav srvonat a utřídit, ve skutečnosti se právě takhle skutečnému osudu i povaze těch dvou psanců, jejich pronásledovatelů i přelévajícím se symaptiím a nenávisti veřejného mínění přibližuje nejpoctivěji. Byl to ráz doby, kdy se nová morálka, etika i reflexe teprve znovu začínaly rodit z popela minulé éry, krizí na prach spálené a zpronevěřené, a Bonnie a Clyde byli svérázní průkopníci, stejně nevědomí o tom, co se nesmí a smí, jako všichni ostatní, jen o rozhodující chlup víc odvážní. Byla to doba, kdy i nablblá mamina, upjatá dáma nebo zamaštěný mechanik cítili, jak nepatrný krůček je dělí od překročení hranice, rozesmáté a údivné rozjívenosti a pocítění větru ve vlasech, vlajících na útěku před žluklou zakolejeností se zatejeným dechem kdovíkam do nehostinného neznáma. Bylo tak svůdné a snadné spustit se a lehkovážně se přidat k elegantním banditům, že se to kolikrát stalo dřív, než si člověk všiml a přeříkal, co že to dělá. Nebyla to doba moralizování a hodnocení, ale bláznivého vytváření kultů zkoumáním vlastní svobody, za pomocí pstolí a fotografických přístrojů, kdy sebeokouzlení, mediální sláva a nově ocenovaná elegance pomáhaly bořit starý svět. Arthur Penn obdivuhodně dokázal o třicet let později to kouzlo nezlomit a nevykreslit příběh Bonnie a Clyda a všech ostatních psotav kolem nich z filosoficky či morálně ujasněného hlediska, nevnutil žádné rázné životní postoje a cílevědomost svým hrdinům, a naopak svým bravurním vhledem do divoké, dětinsky nakažlivé okouzlenosti i arogantně přehlíživé rychlosti tehdejší doby znemožnil hodnotící soud jak svým tehdejším, tak i dnešním divákům. Fenomenální citlivost a rozmyslnost dala vzniknout skvostnému dílu - svůdné rozbušce. (24.09.2014)

Gangsterka bez romantizujících tendencí, inspirovaná o dvacet let starší "Gun Crazy" . Kdo čeká sdílení nějakých větších sympatií k ústřední dvojici, ten se dočkat vůbec nemusí. Jakoby se do natáčení "Butche a Sundance" připletl Sam Peckinpah. Miluju ten letmý pohled Bonnie v závěrečné scéně, který řekne úplně vše. (27.11.2006)

Už je to dlouho, co jsem se donutila k projekci této povinnosti a ještě dýl, když jsme se na toto téma pohádali na Karlovce, jak moc přeceňované to je. Ale nadinterpretaci se přece meze nekladou. Proč by se to celé nemohlo odehrávat jen v představách Bonnie, když jsou ty klíčové scény setkání s Clydem tak subjektivizované? Aha. (06.06.2014)

Nemám tvůrcům za zlé, že ze známé dvojice vrahů udělali sympatické zbojníky, problém vidím jinde. Z takhle nosného příběhu šlo vyrazit daleko víc. Film se až moc zabývá věcmi IMHO nepodstatnými (bratři chlastají a hrají dámu, Blanche má příliš mnoho prostoru) na úkor těch podstatných (pádnější důvod proč vlastně loupili, kde přišli k tolika zbraním, jak se šerif Hamer zachránil). Warren Beaty je sice typově přesný, herecky je však nevýrazný a z daleka nestačí takřka dokonalé Faye Dunaway (zasloužila by si Oscara). Gene Hackman byl rovněž vynikající, bylo mu však dáno málo prostoru na úkor jeho otravné a nesympatické ženušky Blanche v podání přehrávající Estelle Parsons (za co Oscara, proboha!?). Jinak kamera je velice pěkná (Bonnie v černých šatech, utíkající v poli s obilím, které má barvu jejích vlasů), krví se taky nešetří a děj je příjemně svižný. Arthur Penn už dlouho útočí na mou režisérskou TOPku, avšak tentokrát mě bohužel zklamal. Líbilo se mi to, avšak několik výrazných much (masařek) jej v mých očích dostává na 65%. (27.05.2012)

Jeden z najlepsich gangsterskych filmov. Skoda, ze som nemal moznost tento film vidiet o par rokov skor, urcite by som si ho vychutnaval, avsak aj po tolkych rokoch je film natoceny bravurne a reziser Arthur Penn vobec nesetril krvou pri brutalnych scenach. Najviac mi vo filme liezla na nervy hystericka manzelka Genea Hackmana Blanche, ktora mala obrovsku vydrz vrieskania pri strelbach a z piatich nominovanych hercov za tento film si Oscara domov odniesla prave tato herecka Estelle Parsons. Zrejme sa akademikom jej hystericky prejav pacil :-) Ostatni styria herci Warren Beatty a Faye Dunaway za hlavne ulohy a Gene Hackman a Michael J. Pollard za vedlajsie ulohy toto stastie nemali. V konkurencii mali väcsie stastie Rod Steiger za hlavnu ulohu v krimidrame V ZARU NOCI (1967), George Kennydy za vedlajsiu ulohu v drame FRAJER LUKE (1967) a herecka v hlavnej ulohe Katharine Hepburn za romanticky film HADEJ, KDO PRIJDE NA VECERI (1967). Ani reziser Arthur Penn, ktory bol nominovany za najlepsieho rezisera nemal stastie, Oscara si vtedy prevzal iny reziser Mike Nichols za film s Dustinom Hoffmanom ABSOLVENT (1967). Bonnie a Clyde mal dohromady az 8 nominacii na Oscara, medzi nimi aj najhlavnejsia kategoria najlepsi film. V pripade vitazstva by si Oscara zobral domov i producent filmu Warren Beatty, ktory si zahral hlavnu ulohu, avsak najlepsim filmom roka 1967 sa stala krimidrama V ZARU NOCI, ktoreho producentom bol Walter Mirisch... 12.12.2009 _____ Warren Beatty - (Clyde Barrow) +++ Faye Dunaway - (Bonnie Parker) +++ Gene Hackman - (Buck Barrow) +++ Estelle Parsons - (Blanche) +++ Gene Wilder - (Eugene Grizzard) +++ Michael J. Pollard - (C.W. Moss) +++ Denver Pyle - (Frank Hamer) +++ Dub Taylor - (Ivan Moss) +++ Produkcia: Warren Beatty +++ Hudba: Charles Strouse +++ (12.12.2009)

Tak se to stalo znovu. Opět jsem se podíval na film, který má kultovní status, který je jak zde, tak na IMDb hodnocen velice kladně a opět mě snímek neodrovnal tak, jak asi měl. Tím nechci říct, že Bonnie and Clyde je špatný film, to ne. Jen že jsem čekal něco víc, po tom všem jsem čekal něco jiného. Chyba pravděpodobně bude na mé straně, možná je to tím, že jejich příběh je tak známý, že prakticky každý ví, co se stane a já jen čekal na finále a na to, jak to provedou. Ale teď nějaká ta pozitiva - neskutečně krásná Faye, skvělý Warren a parádní Gene Hackman. Je velmi pravděpodobné, že za pár let si tento snímek dám ještě jednou a třeba zjistím, že jsem jen neměl tu správnou náladu… a třeba taky ne. 75 %. (19.05.2013)