Ponorka

Přemýšlel jsem, které slovo tenhle Petersenův velkokus nejlíp vystihuje. "Klaustrofobický" by to mohlo být, ale je tu místo jenom pro jednoho Klause, a tím bude jednou provždy Klaus Doldinger, jehož hudba tomu všemu dává ty správné vnitřní rozměry. V rychlých pasážích úplně vylétá do oblak a vy skoro chápete tu hrdost a nadšení, se kterou se mladí muži (feministky prominou, a jistě rády, neboť válka je čistě mužským výmyslem, tak jako veškeré zlo;)) napůl obrazně řečeno vrhali do vln, vstříc dálkám, slávě a radosti z vítězství. Bohužel jak jich až příliš mnoho tím nejhorším možným způsobem zjistilo - a Das Boot to vůbec nezastírá a ani v nejmenším nepřikrašluje - vydávali se do míst, kde nabubřelá slova jako hrdinství a vítězství zcela ztrácejí význam, a kde na několik vteřin radosti připadají hodiny šíleného strachu ze sebemenšího zvuku, a kde největším vítězstvím je přežití a návrat na pevninu. Das Boot je vrcholný válečný a zároveň protiválečný film, a to jedno slovo zní "dusivý". Atmosféra, která se nedá krájet ani dýkou SS, a která je při sledování těch delších verzí skoro k nepřežití, se nedá zapomenout. Zcela jednoznačně jde o film, který si svoje místo v Top 200 zasluhuje. Jednomu se až nechce věřit, jak hluboko dokázal Jürgen Prochnow během následujících let klesnout...člověk z toho má opravdu nepříjemný Boll:) Dávám 90% a myslím, že v němčině bych to asi nezvládl - díky svědomité práci tvůrců je sledování Ponorky dosti náročný úkol i v mateřském jazyce. (25.05.2009)

Skutečně jeden z nejlepších ponorkových filmů, které jsem viděl. Děj je místy vyprávěn příliš rozvláčně, ovšem v případě tohoto snímku mi to nijak zvlášť nevadilo. Hrdinové-Němci mi během filmu přirostli k "diváckému srdci" a snad je odpustitelné, když se přiznám, že jsem jim fandil. Ne, že bych jim přál, aby úspěšně potápěli spojenecké lodě, ale získali si mé sympatie natolik, že jsem chtěl, aby veškeré útrapy přežili. Osobně bych se rád podíval do ponorky, "prolezl" si ji a snad i vyzkoušel plavbu na moři, ovšem za podmínky, že není válka a tudíž je malé riziko k nějakému potopení "potopeného" plavidla. Tento snímek na diváka musí dýchnout a přenést tíživou atmosféru, zápach oleje, červené světlo a veškeré praskání. Pokud sledujete Ponorku pozorně, tak je zcela správně, cítíte-li se doma v obýváku tak, jako byste byli v plechové rakvi. Závěrečná půlhodinka je opravdový boj o přežití, který patří mezi to nejpůsobivější během celého průběhu filmu. Zaujalo mě, že celý tento počin je točen pouze z perspektivy posádky, takže se nedočkáme žádného jiného úhlu pohledu na situace, které se odehrávají pod hladinou. Následující část komentáře může být brána jako SPOILER: Závěrečná paralela potápějící se ponorky a umírajícího hrdiny (záměrně neprozrazuji, o koho jde), je neskutečně působivá, v očích umírajícího vojáka sledujícího svůj "druhý domov", lze vyčíst vše...To celé nakonec podpoří geniální hudba....konec SPOILERu. Opravdu povedený film se sympatickým hlavním hrdinem (pro mě byl hlavní hrdina kapitán)... (11.04.2009)

Tak bohužel tahle Lacova srdcovka pro mě srdcovkou nikdy nebude. Jako rozhodně uznávám, že v mnoha aspektech je to špičkový film ať už po stránce výpravy nebo opravdu místy neuvěřitelně stísněné klaustrofobní atmosféry, ale ta délka to zabíjí. Na repete viděna režisérská verze a přišla mi nekonečná a narozdíl od někoho bych si dokázal představit i tu kinoverzi a tu hodinu bych v pohodě zvládnul vystřihnout. Tak jako tak kvalitní záležitost a pro některé lidi klasika, ale tak úplně jsem si k ní cestu nikdy nenašel.60% (04.08.2023)

Poprvé v životě jsem zažil klaustrofobii a pravou ponorkovou nemoc. Celých 216 jsem tam byl přímo s nimi a bál se o život, když ponorka kvičela a šroubly lítaly kolem hlav. Když se nademnou proháněl torpedoborec a pouštěl pumy. Nemohl jsem dýchat, nemohl jsem mluvit. Dal bych pět, ale poslouchat tři hodiny německou posádku v anglickém znění, to nebylo to pravé ořechové... (21.11.2008)

Na obou stranách válčili lidé, na obou stranách byli hrdinové, na obou stranách zůstalo i v těch nejtěžších chvílích tou nejdůležitější věcí přátelství. Špičkové válečné drama, které ve srovnání s většinou jeho leteckých nebo pozemních kolegů o 2. světové válce jednoznačně vede. Skvěle propracované a zahrané charaktery a příběh ve své délce napínavý až do konce (viděl jsem director's cut). Film, ve kterém budete sice fandit "těm druhým" ale který vám o válce řekne možná víc než tucty jiných. (23.03.2005)