Můj nepřítel

Príbehom ma to určite zaujalo, mám rád sci-fi, vizuálna stránka je celkom fajn, masky mimozemšťanov a Dennis Quaid tiež. Trošku mi tam ale nesedelo tempo filmu, prišlo mi to dosť pomalé. Wolfgang Peterson natočil fajn film, ale tu mi to prišlo ako keby točil iba trošku dospelejšiu verziu nekonečného príbehu. Na papieri to vyzeralo určite pekne, ale vo filme žiadna akcia nestrhne. Chápem, že na tu dobu to muselo byť celkom fajn, ale keď si to porovnám s druhými Votrelcami alebo Predatorom, ktorý sú iba o rok, dva mladší tak sú na tom oveľa lepšie. Nepotrebujem k tomu krv, aby sme si rozumeli, hovorím o tom ako je to natočené a zatiaľ čo Camerov Aliens a McTiernanov Predator sú dodnes výborné filmy, ktoré takmer vôbec nezostarli, Mine Enemy zostarol. 65% - 3* (09.03.2020)

Spojenie space opery s dojímavým príbehom o priateľstve dvoch odlišných rás ( dokonca ich aj hrajú zástupcovia odlišných národností ) sa vydaril neskutočne dobre. Vizuálna stránka berie dych, dej je svižný a zábavný, a na koniec nastúpi aj nejaká ta slzavá scéna. Jeden z najmenej docenených filmov v histórii kinematografie. (07.09.2010)

Rád by som vedel viac o pôvodných problémoch, ktoré sprevádzali vznik tohto filmu. Z názoru, ktorý som si urobil po prečítaní "zaujímavostí" a pár viet z googlu mi je však hneď jasné, že to tvorcovia jednoduché nemali. Preto snímam klobúk pred finálnou verziou, pretože napriek nepriazni osudu je tento film naozaj filmom, ktorý si zaslúži uznanie. Napriek tomu, že od jeho vzniku je to takmer 30rokov a ja som ho videl až teraz sa nebojím povedať, že myšlienka filmu je nadovšetko a herecké výkony robia film tým, čím je. Kašlať tam na efekty, primitivizmus niektorých scén a občasný výpadok režisérskeho dohľadu. Ja som si z filmu odniesol dobrý pocit pri srdci a to sa počíta. 80%. (07.10.2013)

Jeden z fimov, ktorý vydláždil Petersenovi cestu do Hollywoodu. Možno si Petersen už vtedy uvedomil, že nemá cenu film prepchať zábermi na techniku, počítače a vesmírne lode, pretože by film veľmi rýchlo zostarol a z dnešného pohľadu by skôr vyvolával úsmev. Sústredil sa na príbeh, dialógy a dvojicu hlavných hrdinov, ktorí mimo iného riešia hlavne svoje prežitie. Aj keď "drak" vyzerá trochu lacno, nevadí to a príbeh má stále čo povedať. 70% (10.07.2011)

Wolfgang Peterson a poslední z jeho debutního trojlístku Ponorka-Nekonečný příběh a Můj nepřítel. Z Německa do Ameriky s udržením vysoké kvality. Můj nepřítel není jednoduchý film, ale Peterson se s ním dokázal skvěle poprat. Člověk a drak ztroskotají na opuštěné planetě a vybudují si zde vztah, který předčí jejich očekávání. Skoro až pohádkový příběh o nenávisti, která se změní v přátelství a oddanost nepůsobí vůbec dětinsky ani nesmyslně. Právě naopak. Vše skvěle funguje, stejně jako epické záběry na neznámý svět a kvalitně vypracované kulisy světa techniky mezi hvězdami. Je skvělé, že film neupadá do vztahové dramatu a v závěru opět mění tvář, aby se celý cyklus přeměny dovršil. Pro milovníky sci-fi jasná volba. Mimochodem hudbu složil Maurice Jarre, slavný skladatel filmové hudby (Lawrence z Arábie, Dr. Živágo, Cesta do Indie) a otec neméně slavného Jean Michela Jarreho, přední osobnosti elektrické hudby. PS: od první chvíle mi přišlo, že drak musí být černoch:)a teď čtu, že byl... nepřehlédnutelné a má to i nějaký vedlejší smysl?:) (09.02.2010)