Režie:
Jaroslav SoukupScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Jiří Bartoška, Ivan Vyskočil, Ladislav Potměšil, Zdeněk Maryška, Marcel Vašinka, Jan Řeřicha, Jiří Lábus, Josef Nechutný, Jan Kraus, Miroslav Zounar (více)Obsahy(1)
Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít... Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (88)
S velkým zájmem jsem se, po více než dvou desetiletích, podíval na film, který ve mně v dětství vzbudil touhu stát se pohraničníkem. (Tímto děkuji několika pohraničníkům, kterým jsem se cestou vlakem z Domažlic se svým přáním svěřil a kteří mně se slovy "Chceš vidět lampasáka?" ukázali svého velitele v kupé). Televize, která film nyní uváděla, měla v popisu, že se režisér snažil o vybalancování filmu tak, aby se z něj nestal nástroj propagandy. Bohužel se mu to nepovedlo. Drsná planina je velmi nechutný nástroj propagandy. Počínaje činností Werwolferů, kteří nemají po válce co dělat, tak přelézají střežené hranice a škrtí stařenky a zamilované slečny ocelovou strunou, za vše zdá se může zahraniční rádio, které k tomu nabádá (tím nechci bagatelizovat činnost záškodníků, která však byla zaměřena převážně na útoky proti vojenským a policejním oddílům). Film je příběhově a scenáristicky velmi roztříštěný, v podstatě působí jako několik epizod, citově prvoplánovitý až vyděračský (i díky tomu si ho však po letech pamatuji), prostě špatný. ()
Velmi pěkný film z prostředí pohraničí, kdy mladí kluci v řadách právě zřízené SNB začali dlouhý boj o neprostupnosti našich hranic. Herecké obsazení, autentické problémy jednotlivých účastníkům, krásná česká příroda nebezpečí tehdy ještě velmi rušné oblasti hranic, dávají filmu výbornou atmosféru. ()
Atmosférický ponurý film z poválečného pohraničí nabízí zajímavý náhled na tehdejší pohraniční jednotku. Když si divák odmyslí ten normalizační patos tak příběh několika kamarádů hlídajících hranici neztrácí na spádu a neustále nabízí nějakou tu přestřelku či jinou situaci. ()
Natočeno slušně. Nicméně, drsná propaganda a nevhodná hudba. ()
Film o těžkých začátcích naší Pohraniční stráže v době, kdy nebyla ještě kádrově ani materiálně dobře vybavena a kdy pouze se samopaly v rukou střežili naši pohraničníci čáru na Západ, z něhož se vraceli do svých domovů Sudeťáci, aby pobrali ukrytý majetek, a kudy procházeli lidé, kteří s námi nechtěli sdílet a budovat společnou republiku nebo pouze toužili po dobrodružství. Děj je vcelku jednoduchý a průhledný, vadily mi některé nesrovnalosti, např. sníh na počátku října, ale zvláště ti zarostlí pohraničníci, takové máničky, jaké měli Bartoška, Potměšil a jiní, tehdy nebyly. Nenudil jsem se, ale čekal jsem víc. ()
Film z doby osidlování pohraničí po válce.Myslím,že Jaroslav Soukup velmi dobře vystihl život mladých pohraničníků a jejich postoje v té době.Film mám rád,protože má spád a moc se tam neuvažuje,spíš jedná.Ideologie tam také moc není,takže je film i po této stránce přijatelný. ()
Fakt, pohraničníci měli tenkrát na planinách drsný časy. Každý zlý a protisocialisticky smýšlející třídní nepřítel, který proklouzl za čáru, zvyšoval riziko, že tu nakonec nikdo na to socialistické budování nezbude a naopak za čárou bude rapidně vzrůstat počet nepřátel strany a státu a hlavně míru a mírového budování naší vlasti. Blá blá blá, dobrej film o šílenejch děsnejch komoušskejch časech! ()
Byl jednou jeden pohraničník... ()
Průměrný dobrodružný film mapující neklidné pohraničí v poválečných letech. Překvapivě málo politických vsuvek, i když některé tam samozřejmě jsou (poslech protikomunistického projevu v zahraničním rozhlasovém programu), ale bohužel také málo napětí a skoro úplná absence akčních scén, které přece k tomuto žánru patří... Jasné tři hvězdičky. ()
nepleťte do všeho politiku,film výborný,hudba taktéž ()
Až na malinký kousek ideologie ve formě prozápadního špiona Karla Hlušičky je tohle překvapivě dobrý film zobrazující prvopočátky vzniku SNB (tehdy ještě za účasti opravdových válečných veteránů a bez pejorativního nádechu, který přinesla až doba následující) a boje s banderovci a podobnými bandami v pohraničí. A přiznejme si, že Zlata Adamovská byla nádherná a s Ivanem Vyskočilem tvořili naprosto uvěřitelný pár. Když jsem film viděl poprvé krátce po jeho uvedení do kin, nemohl jsem potom několik večerů usnout, tak mě sebrala právě Zlatina smrt. Jde o jeden z posledních opravdu dobrých Soukupových filmů. ()
Snímek se co do představené doby řadí před Krále Šumavy, ač byl natočen o dvacet let později. Můžeme samozřejmě polemizovat, jak moc je nepřesný, jak moc ideologický, ale měli bychom si uvědomit, že my na něj nahlížíme z odstupu čtyřiceti let a především po Sametové revoluci. Tehdejší zpracování v souvislosti s tím, co se na "čáře" dělo, bych označil za velmi věrné - třebaže co do obsahu to mnoha lidem není po chutí. Lidé po válce věřili všemu, co jim slibovalo lepší zítřky a z velkého časového odstupu tomu podřizovali až nepochopitelně své jednání. Navíc Zdeněk Barták ml. vytvořil hudbu velmi dobrou, nebojím se říci, že "pískací" motiv se řadí k těm nejlepším a z paměti jen tak nevymizí. ()
Film je spíš takovou mozaikou ze života pohraničníků, od formování jednotky těsně po válce až někam do padesátých let, přičemž je vše nasvíceno "správnou" režimní optikou. Lze ocenit snahu o plastické zobrazení nesnadných podmínek v pohraničí, humorných i tragických stránek při ostraze hranic, které se neustále střídají. Na druhou stranu jde jen o poměrně povrchní zachycení postav a drobných příběhů, aniž by si divák vytvořil k nějaké postavě hlubší emoční vztah. Ideologický nátěr filmu není nějak přehnaný a je ve své době vcelku pochopitelný. Dnes se tato doba zobrazuje opačnou optikou, ovšem také s příslušným ideologickým nátěrem - každému jak libo. ()
Tento snímek je něco mezi Majorem Zemanem a Králem Šumavy. Vypovídá o těžké práci našich pohraničníků, kteří hlídali náš klidný spánek. ()
Takový nově natočený a rozšířený Král Šumavy! ()
Na svou dobu velmi zajímavě udělaný film o ne úplně snadném životě vojáků pohraničníků na česko-německé hranici v prvních letech po 2.sv. válce. Setkaly se zde 2 herecké generace, ta starší narozená před válkou, Miroslav Zounar starší, Karel Hlušička, Jiří Tomek, Ferdinand Krůta, Jaroslav Mareš, Jiří Samek, Mirko Musil, a ta mladší narozená po válce, neohrožený Jirka Bartoška, Ivan Vyskočil, kuchař Jiří Lábus, Ladislav Potměšil, Zdeněk Maryška, Petr Svárovský, Pavel Trávníček, Rostislav Kuba, Petr Svojtka a o něco mladší Marcel Vašinka, Jan Kraus a Antonín Procházka a to vše pod taktovkou Jaroslava Soukupa. 70% ()
Průměrný snímek v lepším slova smyslu. Není na něm nic zvláštního, až na několik drobností. Herci to zvládli s bravurou, a tím to skončilo. ()
Tendenční, ale po filmařské stránce velmi povedené s notnou dávkou dobrodružna ()
Film nedrží pohromadě, je rozdroben do jednotlivých epizod. Trochu mi to připomíná sestřih nějakého seriálu, do nějž režisér zařadil jen nejdůležitější okamžiky, tedy akční scény a občas nějakou tu pseudohumornou příhodu. O postavách se nedozvíme nic, akční scény jsou jen průměrné a napětí chybí. ()
Ano ač to zní neuvěřitelně tak Jaroslav Soukup uměl natáčet filmy na které člověk nemusí vzpomínat z odporem a Drsná planina je snímek rozhodně povedený ano je to film poplatný době svého vzniku ale to je mi celkem ukradené, Jiří Bartoška, Ivan Vyskočil nebo Ladislav Potměšil v rolích vojáku vyslaných do pohraničí uvěřitelní plus výborná hudba Zdeňka Bartáka jen podtrhuje atmosféru té doby. 80% ()