Pan Vok odchází

Jedna hvězdička za oblíbeného Martina Růžka v roli posledního Rožmberka a ta druhá za kladnou zmínku mého také oblíbeného (ač zde by spíše bylo adekvátní užítí slova milovaného) Záviše z Falkenštejna a kritiku jeho nečestného zajetí na Pražském hradě českým králem Václavem II. (přičemž pohnutý osud téhož okouzlujícího českého šlechtice týž režisér Steklý tak ráčil sprasit (či snad zprasit?) ve Hře o královnu). Jen tak mimochodem, když jsme loni byli na výstavě o Rožmbercích, pořádané u příležitosti 400 let od úmrtí právě Petra Voka, tak jsme až žasly (my holky), jak mu moc byl Růžek podobný. (28.05.2012)

Nebylo velkým štěstím měnit přestavitele hlavní postavy. Miloš Kopecký vtiskl Vokovi svou pečeť příliš okatě, ústřední postava byla alfou a omegou, proto opravdu nedobrou volbu dostal film už do vínku. Myslím, že režisér si toho byl dobře vědom a snažil se posunout ztvárnění Voka do pozice stárnoucího, skepsí nahlodaného leč životem zmoudřelého šlechtice, srdcem chrabrého a duchem bodrého. Melancholie se podařila, humor už méně. Škoda. (03.11.2008)

,,Chudina se postí celý rok. Dej jim kus flákoty!" Na komedii je to málo vtipné, na tragédii je to málo komické. Pryč je ta hravá lehkost prvního dílu a nastupuje melancholie stáří, která ale jakoby nemá divákovi co říct. Ale ona by i měla, ale to by musel režisér mít nějaký jasný záměr. Karel Steklý asi mířil tím směrem, ostatně několik scén má zvláštní melancholicky meditativní atmosféru, ale celkově vzato se jedná jen o nudnou komedii. Absence pana Kopeckého mi vůbec nevadila, ostatně role starého a smutného pana Voka by mu neslušela. A opět jedna výtka k žánru, jedná se totiž o pseudohistorický film, ostatně na to stačí si přečíst citaci výše. (18.03.2012)

Také souhlasím s tím, co napsal monolog, ale také souhlasím s tím, že je to velká nuda. Je to asi tím, že film postrádá nějaké ústřední téma, skáče ze scény do scény a téměř nedává smysl. Divák se snaží s někým ztotožnit, ale příběh netečně proklouzává prsty a ani Růžek, ani ostatní to nedokážou zachránit. I když vím, co tím chtěl básník říci, přesto se ptám: Co tím chtěl básník říci? (02.01.2011)

Hodně nevyrovnaný film, kde je sice nádherná kamera, reálie a hudba, ale to je tak všechno. Děj to prakticky nemá (PRO TOHO, KDO FILM NEVIDĚL, TAK SPOILER: stárnoucí muž nemá potomka, upne se k bláznivému mladíkovi, že by mohl být jeho levobočkem, kluk umře, Vok začne sám jezdit po vlastech českých, umře KONEC SPOILERU), skáče se z jednoho tématu na druhé, někdy jsou tam díry v ději až děsivé. Chvíli se to tváří jako taškařice, pak to zvážní do naprosto nepřehledných mocenských půtek, pak je to o stárnutí, celou dobu se o ženách převážně jen mluví (i když dvě holky kozy ukážou), církev je samozřejmě zlo, některé postavy se sem tam objeví, aby hnedle zmizely a buď už se neobjeví vůbec, nebo až delší čas, vše ale nepodstatně pro to, co se děje. Třeba přepadení paní hraběnky skončí tím, že se válí v trávě s básníkem? Wtf? Nebo soutěž v prdech s ohněm jako v Tankovém praporu? Chybí tomu i nějaká soudržnost co se atmosféry týče, nebo jakéhokoliv tahu na branku. O postavě samotného Voka vlastně nevím, co si myslet - je to taškář?, muž znavený životem?, konspirátor? Nic z toho nepřevažuje a není jasné. Ale člověk se aspoň dozví některé ojedinělé a dílčí historické reálie. (11.12.2021)