Tam, kde hnízdí čápi

Karel Steklý má tak rozporuplnou filmografii, že by určitě bylo zajímavé přečíst si jeho memoáry. Možná bychom zjistili, co ho vedlo k takovému "saltu mortale" od úchvatné Sirény přes výborného Švejka, tvůrčí hledání šedesátých let až po vyložené paskvily let sedmdesátých. "Tam, kde hnízdí čápi" je především tendenční a propagandistický film, který má dokázat správnost poúnorového (1948) a posrpnového (1968) vývoje až do současnosti - poloviny let sedmdesátých. Hraje v něm sice několik vynikajících herců (například Fialová, Vinklář), ale především jsou to herci průměrní až podprůměrní, kteří našli své výrazné uplatnění až po změně společenských poměrů počátkem sedmdesátých let (Filip, Willig, Hardt, Šebesta). V sedmdesátých a osmdesátých letech byl tento film často uváděn v televizi. V současnosti je docela umění se k němu dostat. Pro lepší poznání kontinuity dějin doporučuji se s ním seznámit. (22.06.2014)

,,VIDÍTE TI KACHNY? JESTLI PAK VÍTE PROČ SE POTÁPĚJÍ? ŘÍKAJÍ SI TAM POD VODOU POLITICKÝ VTIPY." __ Oproti tragickému ,,Za volantem nepřitel" je ,,Tam, kde hnízdí čápi" podstatne stráviteľnejší kúsok pozoruhodnej Steklého kinematografiE a dokonca ma svojím spôsobom - zrejme zapríčinené mojou fyzickou únavou - sledovanie bavilo. Vyše dvojhodinová stopáž je tu akoby rozdelená na dve časti - prvá, ukazujúca zakladanie JRD začiatkom 50. rokov mi prišla podstatne vydarenejšia ako tá druhá odohrávajúca sa počas leta 1968, ktorej podobne ako u iných normalizačných filmov chýba výraznejšie dramatické vyvrcholenie. Vrcholným momentom celého filmu nepochybne zostáva nechcene smiešna svadobná scéna, ktorá je okrem netradičných zásnubných prsteňoch zavŕšená svadobným darom v podobe mlátičky na obilie. Herecké výkony sa hodnotia pomerne obtiažne, preto som pri rozhodovaní o tom, či dať filmu 2* alebo 3* napokon prilepšil pre zaujímavý poetický začiatok a záver, v ktorých akoby bola snaha pôsobiť umeleckejšie. (226. hodnotenie, 16. komentár k filmu) (10.11.2019)

Tak tuhle normalizační sračku nedržel pohromadě ani boj s kulaky po válce a ani boj s novými kádry let šedesátých... Dvě hodiny a šet minut muk, kdy ve spojených epizodách Jirka Krampol nejprve zakládá družstvo a stává se jeho předsedou, aby v šedesátých létech jej hájil před rozvraceči při demkratizaci KSČ... Musím uznat, že i zde když žvatlal o plánu, rozorávání mezí a žních, Krampol tu celkem dobře hrál (na své poměry). Film je doslova nabitý normalizačními herci (Adolf Filip, Miloš Wilig ad..).... Pokud máte problémy se spaním, pusťte si místo počítání oveček tento snímek, který by se spíše měl jmenovat - Starosti předsedy JZD... Garantuji vám, že do deseti minut spíte jak dudci... Tohle je prostě regulérní odpad v němž mne zaujal jen ten bílý Jeep. - odpad ! (08.05.2012)

Nejdelší a tudíž nejnáročnější ze "Steklé trilogie". Naposledy se setkáme se Skopečkem, Willigem, Velenem a dalšími a jejich tlustou čárou za obrodným procesem. Nejdříve sice musíme ves kapku rozkulačit, což zařídí herec-neherec Jirka Krampol, ještě jako sklář učedník, ale už nejlepší předseda na okresu, ale pak se přesuneme do jistých vod reformně reakčních. Steklý tu už ovšem vaří třetího turka ze stejnýho lógru, takže už tomu kapku chybí šťáva. (16.06.2008)

Jiří Krampol na začátku 50.let zakládá zemědělské družstvo a po 15 letech - v "krizovém" roce 1968 - musí jakožto předseda nejlepšího JZD v okrese čelit útokům pravicových sil. Jeden z angažovaných normalizačních filmů, které se dnes jaksi vzpírají objektivnímu hodnocení. Nicméně Krampol tam hraje o poznání lépe než v porevolučních filmech. (08.11.2002)