451° Fahrenheita

V hodnocení typu "plná palba" mi překážela de facto jen jediná věc - lepší herecké výkony. Takřka se všemi zúčastněnými (snad kromě Julie Christie v dvojroli Montagovy manželky a Clarissy) jsem měl problém, působili mdle a nezúčastněně, dokonce i představitel hlavního hrdiny. V ostatních směrech se Truffaut s předlohou popasoval skvěle. (18.09.2012)

║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $1,000,000║Tržby Celosvetovo $1,000,000▐ Nápad dobrý, okolie snaživo budované, či už ide o výber lokácii, nadzemnú prepravu, ubytovania, herci hrajú dobré, dokonca príde aj na experimentovanie so zábermi pustenými odzadu a naaranžované tak aby pôsobili dojmom priameho chronologického prechodu medzi scénkami ale problém je ten že celé to je v tak nechytľavom háve podané. /40%/ (14.03.2013)

Truffautovi sa imho nepodarilo zobraziť práve tú najdokonalejšiu dystopickú budúcnosť, vzhľadom na objem informácii, ktoré nám o nej poskytol. Jej charakteristické črty a pravidlá, ktoré nám boli predstavené dostatočne zreteľne, by sa hádam dali spočítať na prstoch vlastných rúk. Atmosféra je tu však intenzívnejšia. Sýte farby vybavenia požiarnej stanice sú prevažne v kontraste so všetkým ostatným (s oblečením postáv, ich príbytkom a napríklad aj brezami vysadenými v okolí), čo vizuálu dodáva odtieň hierarchického usporiadania spoločnosti. No napriek tomu všetkému, najhlavnejším faktorom, vďaka ktorému ma Fahrenheit 451 oslovil, je moja láska ku knihám. A nezáleží ani tak na tom, v akom bizarnom kontexte vo filme vystupujú. Stačí mi, že tam sú. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň so sci-fi filmom). (10.08.2015)

Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba. (05.02.2006)

Vcelku verná adaptácia. Až na to, že dôraz nie je kladený na vzťah jedinec-spoločnosť, ale na medziľudské vzťahy. Namiesto čítania sa tu rieši skôr cítenie (precítenie). Hlavný hrdina nevzdoruje prísne organizovanému režimu zo strany štátu, prieči sa mu hlavne režim, do ktorého upadol vo svojom súkromnom vzťahu. Nepamätám si, že by mi pri čítaní Bradburyho predlohy (pravda, roky rokúce dozadu) napadali podobné myšlienky. A nemám pocit, že sa jej Truffaut spreneveril. Len si dovolil pozmeniť optiku - zostal v tom istom svete, pozornosť však preniesol inam. Neokázalo, s úctou... ale so zdravým sebavedomím obrovského talentu, ktorý sa nebojí vnímať rozpory a predkladať nečakané paralely. Vedel čo nakrúca! (04.02.2009)