poster

451° Fahrenheita

  • český

    451 stupňů Fahrenheita

  • anglický

    Fahrenheit 451

  • slovenský

    451° Fahrenheita

Sci-Fi / Drama

Francie / Velká Británie, 1966, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • RHK

    Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(4.9.2012)

  • dwi
    *****

    Antiutopická vize společnosti s řadou pro nás apokalyptických represí je látkou pro Truffauta poměrně netradiční a o to zvláštnější. Lidé zhypnotizování prostřednictvím stěnových obrazovek, vytvářejících realitu zdánlivě dokonalého světa, stimulanty potlačující elementární lidské emoce a hlavně striktní zákaz jakékoliv knihy je v režisérově pojetí až dechberoucí. Nádech francouzského espritu by tu bylo zbytečné hledat, stejně jako americkou akčnost. Film oplývá sugestivní atmosférou, v níž nehraje zásadní roli věda, ale postavení člověka (lidstva) v takovéto realitě. Kontrastem této pseudoidylické společnosti jsou pak lidé-knihy, jejichž priority jsou diametrálně odlišné, avšak ve svém důsledku působí paradoxně taktéž (knihy se pro ně stávají až jakousi mýtickou modlou, opět ohraničenou realitou). Středobodem pak zůstává ústřední hlavní pár (Montag a Clarissa) balancující na hranici obou těchto světů. Ačkoliv sám Truffaut označil tento film jako nudný (Mám ten film docela rád, když ho vidím po kouskách nebo tři kotouče za sebou, ale když ho vidím od začátku do konce, připadá mi nudný), pro mě osobně je jeden z důležitých pilířů žánru (science) fiction.(29.10.2004)

  • Ilicka
    ****

    Upřímně jsem byla překvapena tím, že režíroval Truffaut. Jinak přiměřená adaptace Bradburyho variace na Orwella.(28.12.2010)

  • AngelAngie
    *****

    Přímo omamný audiovizuální zážitek! Přečetla jsem si obsah a nemohla věřit, že TOHLE natočil mistr Truffaut. Ihned jsem si film plná očekávání pustila a musím říct, že on je asi jediným, který má očekávání splní vždy a za každé situace. Tenhle jeho barevný anglicky mluvený snímek nemá jediné hluché místo, kamera vypráví přesně tak, že divák je vtažen naplno, nic mu neuniká, herci hrají skvěle. Co se pálení knih týče a vlastně samotného děje, tak jsem si pořád kladla otázku, jestli Equalibrium trošku neopisovalo? Každopádně scénář je geniální a ony skrýše a vůbec nápady, které jsem zde viděla, zbytečné cokoli dodávat. Snad jen jedno - ten film je nadčasový jak jen to de. Už jste viděli film ze 60.tých let, kde je obří plazmová televize, která je přesně taková, jaké se prodávají dnes? Ne? Tak prosím, tohle vám nesmí uniknout.(13.9.2009)

  • gudaulin
    ***

    451 °Fahrenheita není ničím víc ani méně než důstojnou adaptací známého románu Raye Bradburyho. Vzpomínám si, že např. Mel Gibson si opakovaně pohrával s myšlenkou na remake a určitě nebyl sám. Můžete přisypat pár milionů, přidat řadu efektů, ale bez zásadní revize původního textu se s tímhle kouskem nic dělat nedá. Nemám totiž ani ten nejmenší problém s Truffautem, dokonce bych řekl, že ten jeho tradičně chladnější odtažitý filmový styl k příběhu perfektně sedne, jako spíš mám problém s literární předlohou. Bradburyho zobrazení totality považuji za nepřesvědčivé a vzpouru proti systému za naivní. Bradbury tvořil v době, kdy televize získala dominantní pozici na poli distribuce informací a lehká televizní zábava rychle převálcovala dobově naivní představu o "zušlechťování" mas pomocí televizních přenosů oper a naučných dokumentů. Bradburymu se zdálo, že vyšší kultura podlehne v souboji s povrchní popkulturou a zánik kultury povede k nastolení totalitního systému. Jenže tohle podobenství skřípe z více důvodů. Knihy nejsou žádnou baštou vyšší kultury, je jenom médiem, které může mít ten nejrůznější obsah a kvalitu, stejně jako film nebo televizní pořad. S výjimkou šíleného experimentu rudých Khmérů, kteří toho ale sebrali obyvatelům mnohem víc a v podstatě všechno, nikoho ani nenapadlo knihy zlikvidovat, spíš se jim, obvykle s velkým úspěchem, dařilo knihy ochočit. Bradbury by kulil oči na milióny výtisků prominentních autorů a propagandistické spisy v leckteré diktatuře. Přežívání a úspěch režimu nesouvisí ani tak s velikostí knihoven a dotacemi na kulturu, jako spíš s (ne)schopností populaci nasytit a zabavit konzumem. Diktatury ve východní Evropě určitě nepadly proto, že by se v nich nesměly hrát hry Václava Havla nebo nemohla zpívat Marta Kubišová, ale proto, že je konzumně vyhladovělé obyvatelstvo vyměnilo za plné obchody po vzoru západní Evropy. Čínský autoritářský systém úspěšně přežívá i s cenzurou jen proto, že ekonomika Číny jde nahoru, a extrémně protikulturně zaměřený netolerantní náboženský systém v Saudské Arábii důkladně vykrmené ropou hovoří za vše. Truffautovi se nedá upřít dobrá ruka při volbě herců hlavních postav (snad jen manželku jsem si představoval unylejší), působivost některých scén (vnitřní boj udavače) a především atmosféra (rudé požární auto zlověstně se řítící ulicemi). Přesto ve filmovém světě už dnes najdu daleko zajímavější a mrazivější distopie. Celkový dojem: 60 %.(30.4.2013)

  • - Truffautův první barevný snímek. (DaViD´82)

  • - Rozhodnutí obsadit Julie Christie do dvojrole Clarisse/Lindy padlo až těsně před začátkem natáčení. (DaViD´82)

  • - Truffautův jediný anglicky mluvený snímek. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace