Vůně ženy

„Plukovníku, říkal jste…slyšel jsem dobře?! Říkal jste, že se zabijete?!“ - „Ne, říkal jsem, že si zatmím mozek…zkus tenhle rohlíček, Charlie. Namazal jsem ti ho.“ Plukovník Slade (žádný „pan“!) má plán. Zaletět si do NY, naposled si užít a vše ukončit zbraní, kterou umí složit rychle jako málokdo. A ten najatý, vyjukaný studentík, co ho má hlídat, mu v tom přece nemůže zabránit….Al Pacino a oslava jeho herectví, které se dá v tomto případě označit za absolutní. Jeho postava má styl, šarm a humor, ať už popisuje ženy, utužuje „milující“ rodinný kruh, tančí tango či prohání ferrari ulicemi nic netušícího NY. Jeho herecký kolega mu sice jen „přicmrndává“, ale zas je typově přesný. Hudba perfektní (zajímavé spojení Newmana a Tango Project). Konec působí (samozřejmě?) až příliš pohádkově, naivně a celkový dojem sráží, což ale nelze říct o skvělém plamenném projevu, který mu předchází. Dávám solidní 4*. „Jo, Charlie, ještě k tomu tvému problému…na světě jsou 2 druhy lidí. Ti, kteří vstanou a přežijou, a ti, kteří se schovaj. Schovat se je lepší.“ (06.12.2020)

Pokud by u tohoto filmu platila okřídlená fráze, že samotný hrdina je tak dobrý jako jeho protihráč, tak si to Martin Brest prokoučoval na celé čáře. Proti natolik matnému Chrisu O´Donnellovi neměl šanci ani výborný Al Pacino, a to i kdyby se rozkrájel. Plukovník očividně neměl vůči komu hrát a jeho spoluhráči byli natolik neviditelní, že ani svým óbrtalentem si nemohl vymodlit lepší film. (06.02.2008)

Herecký koncert Maestra Pacina. Taký koncert, že ani zapredaná akadémia už nemohla konať inak a namiesto nekonečného dávania nominácií mu dali sošku. Pretože zahrať slepého lepšie ako hocijaký slepec, to je proste nadľudský výkon. Prvýkrát môžem povedať, že jeden herecký výkon ma zaujal viac ako samotný príbeh, samotný film, samotný dej. Proste mi stačilo pozerať len na Ala. Už len to bolo zážitkom. Pri vyslovovaní každého slova. (04.08.2021)

Jen k málokterému filmu by tak seděl přívlastek "klasika" jako zde. Film se rozvíjí dle těch nejklasičtějších šablon, ale není to vůbec na škodu, je to jako květ, který rozkvétá přesně do těch barev, které si v tradičním dramatu o sbližování přejeme vidět. Vůně ženy je filmová cesta o vykreslování charakteru hlavní postavy a nejvíc se mi líbí, že všechny zastávky na ní jsou samostatně velmi zajímavé a zároveň i účelné pro nerušený posun v příběhu (např. návštěva bratra je zajímavá pro ostré slovní přestřelky a důležitá pro sdělení plukovníkovy minulosti). Nemohl bych však opěvovat všestranou krásu tohoto noblesního díla, kdyby nebylo nadpozemského výkonu Al Pacina, neboť je to právě on, kdo svým projevem povýšil většinu scén na další level. PS: Vznik vztahu u původně opozičních postav mi zde přijde lépe zpracován, než u Rain Mana (méně očividná emocionální podbízivost). 9/10 (19.01.2011)

Emoční rozmrdávačka v největší kvalitě. Závěrečnou řeč Al Pacina bych vytesal do kamene a ten bych pak ukazoval všem moralistům, pokrytcům a maloměšťákům. Al Pacino zde předvedl doslova zlatoolympijský herecký výkon. Při scéně kdy nasává Al Pacino vůni žen se mě vybavilo, jak některé dámy za komunistů používaly tehdá módní sovětský parfém a když se postříkaly touhle chemickou zbraní a prošli se pak po Václaváku, tak naše nejslavnější náměstí bylo na týden toxicky zamořeno. Tam kdyby tenkrát chudák Al nasál, tak by svět přišel o jednoho z nejlepších herců téhle planety. (21.01.2008)