Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

"Škrrr... škrrr... škrrpál!" Kdyby se více pracovalo s vnitřním univerzem mytických bytostí v pozadí současných kulis a la Vodník: The Masquerade, mohlo to být tehdy přelomové v kontextu všech následných Bladeů a Underworldů. Bohužel z toho vyšla akorát dost unavená tendenční veselohra, která si bere z normalizace jen to nejhorší. Tedy socialismus bez inkluzivity, kde naopak každá odchylka od "normálnosti" je považována za buržoazní přežitek hodný převýchovy, kterou zde může poskytnout mimo jiné okušení proletářského jablka poznání - tlačenky z pergamenu. Ve světě, jehož jediné schválené východisko je pracovat a množit se do rytmu Vondráčkový s Neckářem, je pak logické, že objekt milostného zájmu protagonistky má dvě charakterové polohy - "Ty můj kapříku." a "Hele, jestli seš ještě naštvaná kvůli tomu včerejšku, tak se uklidni.". Přičemž film mu ani za jednu z nich nedá pěstí. (08.07.2022)

Další skvělá československá komedie, která potěší i po letech, i když některé scény jsou zde zbytečně natahované (především s prof. Ikebanou, ale taky než bytovému referentovi dojde, s kým má tu čest). Vlastně je to smutná komedie, když ji vezmeme jako podobenství o tom, jak se vytrácí fantazie z našich životů a její místo zaujímají všední a obyčejné věci, nejlépe znormované a oštemplované. Líbí se mi trio sloužících vodníků, líbí se mi ta letní pohoda, ta touha žít naplno. Ano, je to pohádka, ale i pohádky mají svůj význam. (01.07.2019)

Po velmi dlouhé době jsem se zase podíval na čacký boj českých vodníků za právo žít v domě s hodně vlhkým sklepem. Teprve dnes mi došlo, že šlo vlastně o odbojovou skupinu řízenou imperialistickým Západem, která neváhala sáhnout na život nejednomu soudruhovi. Tvůrci to sice dovedně maskovali rádoby uvědomělými ideologickými odkazy, ale dnes jsem je konečně odhalil. Ale teď vážně- nebyla to ani zdaleka jedna z nejvtipnějších československých komedií, ale pořád mě baví a rozhodně jsem se nenudil. (25.12.2019)

Doktor Mráček bude asi po většinu diváků další československou mnohokrát reprízovanou klasikou z řady. Já se přiznám, že jsem ho viděl maximálně někdy školkou povinný a i když jsem od té doby domacích fantasy komedíí od Macourka, Vorlíčka nebo Lipského zhlédl docela dost a některé si i oblíbil, na Mráčka jsem pořád jaksi zapomněl a viděl ho pořádně až dnes. No, možná kdybych ho viděl už poněkolikaté asi by pro mě nešlo o žádnou pecku, ale takhle to pro mě bylo alespoň neokoukané a bavilo mě to.  Vorlíčkovi a Macourkovi se opět povedla zdařilá a na svou dobu v československu určitě neobvyklá fantasy vzrušuíjcí zápletka o utajených vodníkach v Praze s řadou zábavných bláznivých, záměn, omylů, dobrým komediálním tempem, i kapkou romantiky, byť škoda, že mi to občas přišlo dějově poněkud rozbředlé. Ale i tak jde o fajn komediální fantasy kousek s kapkou pohádky, kde bylo šťastné i obsazení velmi roztomilé Libušky Šafránkové. Potěší i (u Vorlíčka takřka dvorní) tradiční Vladimír Menšík se svým fajným zábavným herectvím stejně jako prakticky většina dalších českých herců, kteří se zde mihnou.  Je to prostě takové příjemné. Dokonce bych se narozdíl od některých ostatních komentujících slitoval i nad závěrem, ve kterém bych snad žádnou ideologii ani nehledal (pokud si dobře vzpomínám, tak i v Dívce na koštěti se nakonci nadpřirozené bytosti stanou obyčejnými lidmi.) (03.04.2021)

Tenhle snímek prostě zbožňuji. Je to krásně hravé, ujeté a zároveň to má příběh, který má hlavu a patu, je zde spousta gagů, ať už spojených se psem, anebo s vodnickou podstatou, které jsou skvělým kořením filmu. A v tom všem hrají naprosto skvělí čeští herci. Jako dítě jsem ten film miloval, po letech se nic nezměnilo. (07.11.2014)