Režie:
Otakar VávraScénář:
Jiří ŠotolaKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Božidara Turzonovová, Jiří Bartoška, Consuela Morávková, Jiří Pleskot, Jana Smrčková, Jiří Adamíra, Jana Dolanská, Světlana Nálepková, Ilona Vaňková (více)Obsahy(1)
Příběh lásky a cti se odehrává v období kolem poloviny devatenáctého století v době mnoha revolucí, ekonomické, politické, společenské... Zachycuje pokrytecké ovzduší oněch časů, zvláště takzvanou "lepší společnost", ovšem od společenského akcentu se více přesouvá k soukromým trablům dvou mimořádných, osaměle se však cítících umělců - Jana Nerudy a Karoliny Světlé. Jejich milostné vzplanutí dokládají zachované dopisy, které si vyměňovali. Na jejich základě scenárista Jiří Šotola domyslel plně uvěřitelný příběh, jemuž však režisér Otakar Vávra vtiskl staromilský výraz, marně nadlehčovaný nostalgicky zamženou kamerou Miroslava Ondříčka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Dneska by to nikdo lépe nenatočil, ani nezahrál. ()
Československý historický film odehrávající se v 60. letech 19. století popisující milostné vzplanutí mezi novinářem a začínajícím básníkem Janem Nerudou a o čtyři roky starší spisovatelkou Karolínou Světlou. Jednoho z nejznámějších českých básníků ztvárnil J. Bartoška a vdanou paničku, jejíž láska k manželovi P. Mužákovi ochabla po smrti jejich dítěte, si zahrála B. Turzonovová. Romantický snímek O. Vávry se věnuje především tajným mileneckým schůzkám a jejich vzrušeným dialogům, literární činnost obou hlavních postav je odsunuta do pozadí. Neruda zde byl zobrazen jako mladý vznětlivý novinář, oddaný vlastenec a zadlužený básník s poněkud naivním vnímáním světa, zatímco paní Mužáková se pohybovala v poněkud jiné společnosti, zvyklá na služebnictvo, přepychové bydlení a nadstandartní životní styl. Právě různorodost jejich životních poměrů byla hlavní příčinou ztroskotání jejich mileneckého vztahu a nenaplnění jejich lásky. Z hereckého hlediska oceňuji živelný a emotivní výkon pana Bartošky, zatímco B. Turzonovová mě nepřekvapila a předvedla svůj mdlý, nezáživný a bezkrevný standart, s nímž si vystačila ve všech jejích filmech. Bohužel historické události této doby, kdy si Čechové stále více uvědomovali svoji nesvobodu a požadovali po vládě ve Vídni více práv, byly na začátku filmu pouze naznačeny, poté se snímek zcela zaměřuje na vztah již zmíněných intelektuálů, který z mého pohledu není ani příliš dramatický, ani zajímavý natolik, aby udržel divákovu pozornost po celou délku filmu. V závěru snímku vztah mladého básníka a vdané paničky vychází najevo a je díky zásahu manžela navždy ukončen. Dobrosrdečného pana Mužáka ztvárnil J. Pleskot a v dalších rolích se objevil J. Adamíra, jehož jsem původně mylně pokládal za manžela paní Světlé a jeho skutečná totožnost tedy nebyla pochopena, M. Masopust jako konzervativně smýšlející vlastenec, O. Vízner coby Nerudův kamarád J. Arbes a několik ženských postav, které byly neznámé a nedůležité. Tento Vávrův historický romantický film neshledávám tolik zajímavý jako jiné režisérova díla a nemohu hodnotit jinak než podprůměrně. ()
Musím hodnotit vysoko kvůli neuvěřitleně vtipným národoveckým dialogům. Mluví mi z duše! ()
Škoda, že je to tak strašně poplatné době vzniku. Obsazení perfektní, výprava také. Ale zjevně úkol zněl Neruda klaďas a zbytek na něm musí oči nechat. Podle toho co vím, Johanna Nepomucena Mužáková (alias Karolína Světlá) nikdy vztah s Nerudou neměla. Z JUDr. Karla Mattuše a Václava Svatopluka Šulce jsou vyvrhelové a zákeřní úplatkáři a vyděrači. Opak je pravdou. Oba byli vlastenci a o české uvědomění se velmi zasloužili. Je mi líto, že je to taková komunistická agitka a strašně promrhaný potenciál. ()
Vávra je režisér, který měl cit pro látku, kterou točil. I vybrat téma si uměl. A to se mu u tohoto filmu moc povedlo. Bartoška a Turzonovová, jako ústřední dvojice, byl opravdu výbornou volbou. ()
Bartošku považuji za jednoho z nejlepších českých herců, ne-li vůbec nejlepšího. Turzonovová je taky dobrá herečka, to bez pochyb, ale celý film odehrála v jedné poloze a pořád se tvářila stejně. Mám ráda Českou besedu a Smetana, který byl v koloně s Nerudou, tam byl skvěle zakomponován. Takže 4* ()
Nasral mě už začátek filmu, když jsem zjistil, že vystřihli z titulků moji oblíbenou Consuelu. Pak jsem sledoval nezáživné televizní scénky prokládané Cupákovým komentářem a usínal u toho. Poslední půlhodina mě trochu probrala, ale na víc než 1* to u mě fakt není. Ztráta času. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)