Mickey Rooney

Narodil se jako Joe Yule mladší. Otec pocházel za Skotska a živil se jako komik. Matka byla v té době tanečnice Nell Carter. Vydrželi spolu pouhé čtyři roky. Matka vzala syna k rodičům do Kansas City. Vůně šminky byla však příliš vábivá, a tak po pár měsících oba cestují do Hollywoodu. Obchází ze synem jeden ateliér za druhým až se jí ho podaří roku 1926 u Foxe, kde hledali trpaslíka, zaměstnat. Oblékla šestiletého kloučka do smokingu a uvědomila si, že mu právě vypadli dva přední zuby. „To nic,“ řekla a vsunula mu do škvíry gumovou imitaci doutníku. „Pořádně ho drž a nikdo si ničeho nevšimne“.

Když se připravovalo několik krátkometrážních grotesek podle oblíbeného kresleného seriálu „Lidičky z Toonervillu“, který vycházel v novinách, potřebovali filmaři obsadit postavu Mickeyho McGuira, postavu malého rošťáka v odrbaném cylindru. Joe Yule roli dostal a sní se zrodilo i jeho umělecké jméno Mickey Rooney. Postavu McGuira si zahrál v 28 epizodách a pak už přišli na řadu hlavní role pro MGM.

Společnost potřebovala vyrábět laciné filmy pro svou síť biografů. Jeden z těchto filmů se jmenoval A Family Affair (1937) a děj se točil kolem chlapce z malého města, Andyho Hardyho. Mickey měl v roli Andyho takový úspěch, že další rok si stejnou roli zopakoval ve třech filmech. Postava Andy Hardyho se objevila celkem v sedmnácti filmech a natáčela se devět roků. Mickeyho vzrůst (uvádí se od 152 do 155 cm) mu dovolil hrát 17letého po celou tuto dobu. Studiu MGM vydělávala série miliony amerických dolarů a sám Mickey dostával kolem čtvrt miliónu. První velký úspěch zaznamenal tedy v sedmnácti. V jednadvaceti letech už točil až devět filmů ročně.

Pro generaci dorůstající za druhé světové války byl Mickey Rooney ztělesněním toho, jak má kluk a život na americkém maloměstě vypadat. Moudrého bělovlasého otce Hardyho zpočátku hrál Lionel Barrymore, později Lewis Stone. Vždy dokázal Andyho usměrnit. Důvěrnou kamarádku hrála copatá a pihatá holka s velkýma očima, Judy Garland. „Vážnou známost“, půvabnou a rozumnou Polly Benedict hrála Ann Rutherford. V zástupu dívek, které čas od času odváděly pozornost od Polly, se objevili žabci jmen jako Lana Turner, Esther Williams, Kathryn Grayson a Donna Reed.

S Judy Garland si zahrál v muzikálech jako Babes in Arms (1939), Strike Up the Band (1940), Babes on Broadway (1941), Girl Crazy (1943). Jako ostřílený herec se objevil po boku Spencera Tracyho v Captains Courageous (1937). Elizabeth Taylor učil jezdit na koni v National Velvet (1944). Nezapomenutelnou roli Hucka si zahrál v The Adventures of Huckleberry Finn (1939). V letech 1938 až 1940 byl Mickey poplárnější než Clark Gable, Gary Cooper a Spencer Tracy. Byly to zlaté časy a zdálo se, že vše tak půjde dál.

Za rok 1938 získal, společně s herečkou Deannou Durbin, osmnáctiletý Mickey zvláštní ocenění Cenu filmové akademie, Oscara za kladné ztvárnění mladistvého. Podobnou cenu předával své kamarádce Judy Garland o rok poději. Byla to jeho nejlepší kamarádka a on jí miloval jako svou sestru. Proto, jak později tvrdil, si nic jiné než tento rodinný vztah nedokázal představit. Trávili spolu spoustu času. Navštěvoval Judy doma a často si vyšli do zábavního parku v Santa Monice. Svého druhého Oscara, tentokrát za celoživotní dílo, obdržel v roce 1982. Po 50 letech u filmu.

Zatímco jeho filmová kariéra skvěle pokračovala, soukromý život se poněkud začal měnit. Občas se rád napil a zaflirtoval si. Možná, že i díky své malé postavě, si častokrát počínal dost výbojně. O děvčata však rozhodně nouzi neměl. Což přidávalo vrásky na čele i vládci studia MGM. Louis B. Mayer se zhrozil když, se dozvěděl, že jeho mužský symbol, vzor mravného dospívání, se má ženit se svůdnou hvězdičkou Avou Gardner. Rooney si do svých plánů však nenechal mluvit a v lednu 1942 se s Avou vzali. Manželství však bylo od počátku katastrofa. Mickey pil, karbanil a domů chodil pozdě. Rozvod se konal v květnu 1943.

Kariéra vrcholila v roce 1944 a pak přišel dlouhý sestup. Téhož roku byl odveden do armády. Působil ve vojenském zábavním souboru a absolvoval s ním v blízkosti fronty tisíce kilometrů. Než válka skončila, zlepšil náladu skoro dvěma milionům americkým vojákům. V roce 1946 byl poslán do civilu.

Vrátil se do Hollywoodu, kde mu slibovali návrat k filmovým rolím. Studia však začínala mít problémy. Hroutily se sítě biografů. Konkurencí začala být televize. Omezovaly se náklady a vypovídaly smlouvy hercům. Mickey se navíc pohádal se šéfem studia MGM, a tak mu záhy nebyla obnovena smlouva.

Vytvořil si vlastní společnost. V roce 1950 mu bylo 30 let a zavírala se mu cesta do ateliérů. Talent mu nikdo nemohl odepřít, leč příroda mu nenadělila potřebnou výšku na to, aby mohl hrát romantické role milovníků. Jak sám jednou řekl: „Jednoho krásného dne jsem konečně pochopil, že já si nikdy žádnou milostnou scénu s Ingrid Bergman nezahraji. Došlo mě, co lidem od filmu už dávno. Bylo nám všem jasné, že s tím nic nenadělám.“

Co si nemohl troufnout na plátně, zkoušel v soukromí. Po sňatku s Avou chvátal k oltáři ještě sedmkrát a zplodil deset dětí.

Ač jeho společnost v roce 1962 vyhlásila bankrot, on sám se rozhodně nevzdával. Psal scénáře, pracoval jako reklamní herec. Hrál v nočních klubech a dokonce jednou přijal pozvání a účinkoval na soukromém večírku pro nějakého snoba.
Velmi nelibě snášel, když mu naopak jednou bylo doporučeno neúčastnit se banketu při udílení cen Akademie.

V roce 1963 se zdálo, že se na něj usmálo štěstí. Stejně pohaslá hvězda jako on a jeho dávná a milá kamarádka Judy Garland ho přizvala k učinkování ve své TV show The Judy Garland Show.  Po letech si padly zase do náručí a protančili a prozpívali šest dní jako za starých časů. On byl kulatější a ona naopak hubenější. Léta poznamenala tělesné schránky, ne však jejich vztah a vitalitu. Na tom se nic nezměnilo.

Zatímco Judyina kariéra již klesala (zemřela v roce 1969), Mickey našel pevnou půdu pod nohama a zmohl se i na nějaké filmové role. Na jaře roku 1979 se režisér Carroll Ballard rohodl pro zfilmování klasického dětského románu Waltera Farlehyo The Black Stallion a Mickeyho angažoval do role starého trenéra učícího malého chlapce jezdit na koni. Za tuto filmovou roli byl nominován na Oscara, kterého ovšem nedostal. Jeho výkon byl ale přímo úchvatný, a tak možná i díky tomu broadwayský producent Harry Rigby, který právě připravoval společně s Terrym Allenem Kramerem muzikál v poválečném stylu, nabídl roli komika právě Mickey Rooneymu. Stejně jistou ruku prokázal i při výběru druhé hlavní postavy, tanečnice. Byla to Ann Miller a muzikál se jmenoval „Sugar Babies“. Úspěch to byl tak pronikavý, že producent musel spěšně vyjednávat pronájem většího divadla. Mickey na Broadwayi nikdy nehrál a doslova si ho podmanil. A to i v další roli ve hře „The Wonderful Wizard of Oz “. Za roli v „Sugar Babies“ byl rovněž nominován. Tentokrát na cenu Tony. Diváci ho milovali.

Osobní život Rooneyho, včetně jeho častých cest k oltáři, se ukázal být stejně epický jako jeho vystupování na obrazovce, kině a divadle. Mickey se rozešel i ze svou osmou manželkou Jan v červnu 2012.

V roce 2011 podal žalobu pro týrání a podvod na nevlastního syna Christophera Abera a jeho manželku. Rozhodl se také prolomit ticho kolem týrání seniorů. Vypovídal před Senátem ve Washingtonu D.C. Vyprávěl i o svém vlastním a srdcervoucím osudu. Požádal prostřednictvím Vrchního soudu, aby trvale mohl bydlel se svým synem Markem Rooneym, který byl hudebníkem a jeho manželkou Charlene, umělkyní v Hollywood Hills. V červnu 2012 se tedy rozešel (některé zdroje tvrdí, že se rozvedl), ze svou osmou manželkou. Ironicky tvrdil, že po osmi neúspěšných manželstvích se nikdy necítil a necítí lépe a že konečně našel štěstí a mír v životě. Cítil se v blízkosti svého syna moc šťastný.

Mickey Rooney zemřel 6. dubna 2014. Šel si jen odpoledne zdřímnout a už se nikdy nevzbudil. Bylo mu 94 roků. Mickey Rooney se poprvé objevil na plátně v šesti letech jako trpaslík žvýkající gumový doutník. Od té doby hrál v desítkách filmů, byl čtyřikrát nominován na Oscara a dva také získal. Roku 1934 mu bylo třináct a zahrál si v muzikálu „A Midsummer Night's Dream“ („Sen noci svatojánské“), úlohu uličnického čtveráckého skřítka Puka a hrál ho skvěle. Jak sám říkal i po padesáti letech: „Ten nejlepší a pravý Puk jsem byl vždy jen já.“ A nám nezbývá než mu věřit. Jeho filmová kariéra trvala úctyhodných 88 roků a navždy zůstane zapsána zlatým písmem do dějin filmu.

Lubor "KIT.HL" Horák