Člověk pro každé počasí
A Man for All Seasons
Režie:
Fred ZinnemannKamera:
Ted MooreHudba:
Georges DelerueHrají:
Paul Scofield, Wendy Hiller, Leo McKern, Robert Shaw, Orson Welles, Susannah York, Nigel Davenport, John Hurt, Corin Redgrave, Colin Blakely, Cyril Luckham (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Paul Scofield v přepisu známé divadelní hry o historickém konfliktu Sira Thomase Morea a krále Jindřicha VIII... Sir Thomas More (1478–1535), známý londýnský právník a spisovatel (autor Utopie) a od r. 1529 i kancléř, se dlouhá léta těšil králově přízni a přátelství. Země však potřebovala následníka trůnu, jehož Kateřina Aragonská nedokázala králi dát. A Anna Boleynová byla tak mladá, tak půvabná – a navíc tak plodná! Jaký div, že král zatoužil po změně. Všichni jej chápali, všichni podporovali jeho plány na rozvod. Jen Thomas More, na jehož mínění Jindřichovi záleželo nejvíc, ne... Slavný filmový přepis známé divadelní hry (pamětníci si možná vzpomenou na skvělou pražskou inscenaci v Realistickém divadle s Jiřím Adamírou v hlavní roli!), který v r. 1966 získal celkem šest z osmi Oscarů, na něž byl nominován. Režisér Zinnemann dokázal vynikajícím způsobem skloubit verbální i obrazovou stránku filmu – podařilo se mu zachovat a přetlumočit celý náročný text, aniž by tím oslabil vizuální působivost díla. O jeho apriorních kvalitách svědčí ostatně i fakt, že se Zinnemannovi podařilo získat doslova hvězdné obsazení i pro ty nejmenší roličky (kardinál Wolsey Orsona Wellese má jen dvě krátké scény, Anna Boleynová Vanessy Redgraveové je de facto němá epizoda!). (Česká televize)
(více)Recenze (59)
Má to všechno co by dobré moralistní drama mělo mít, přesto to nevzbudilo můj výraznější zájem. Nevím proč. Snad že kromě svaté a až příliš bezvadně kladné postavy Thomase Morea všichni ostatní, včetně Cromwella a krále, zůstávají daleko v pozadí. Chybí konflikt: More nepochybuje, nezaváhá, nechybuje, a jde na smrt. ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Velký film o velkém muži a zároveň velikém bláznovi. Neb co jiného než bláznovství je taková víra v Boha, která donutí člověka nesouhlasit s královým názorem a se svým přežitím? ()
Další zajímavý film o anglickém králi Jindřichu VIII., který mapuje stejné období jako nedávno vysílaných Tisíc dnů s Annou (režie Ch. Jarrott, 1969). Řeší se stejný spor - první rozvod Jindřicha, protože mu jeho žena Kateřina neporodila syna. Katolická církev s rozvodem nesouhlasí, proto král rozhodne o jejím oddělení od Vatikánu. Hlavou nové (anglikánské) církve se stane on sám. Sir Thomas More, právník a vědec, kterému je tento film věnován, si svou (katolickou) tvář zachoval. Vzdal se všech funkcí, stáhl do ústraní, odmlčel. To vše proto, aby zachoval život sobě a své rodině. Jenže králi a jeho rádcům (hlavně intrikánu Cromwellovi) vadil mlčící ještě víc. Film o nesmírně silné a moudré osobnosti, která odmítla jít s davem a zaplatila za to životem. Silná a obdivuhodná byla i jeho rodina, ač se to zpočátku nezdálo. Poselství aktuální v každé době i situaci. Proto si tento film velmi cením. ()
Film o neposkvrnitelném svědomí a o nezdolné víře, kterou náš hlavní hrdina postavil i před rodinu a to o pořádný kus. Hádejte o jakou víru se jednalo? Samozřejmě, primárně o víru v Boha. Pokud se pokusíte v tomto filmu hledat nějakou uměleckou složku, tak se asi spálíte. Zahrán je samozřejmě výtečně, ale vše ostatní je maximálně průměrné. Film vyniká výhradně svojí myšlenkou a svým poslestvím, které už ovšem dávno spláchl proud času a jsem si jistý, že na mnoho soudobých lidí, včetně mě, už žádný dojem neudělá. Film je servírován tak protivnou cestou, že se neubráním konstatováním, že se u něj dobře spí. Probudit vás dokáže pouze charismatický Jindřich VIII, který někdy rád křičí. Odpad nedávám pouze proto, abych neměl špatné svědomí. ()
Nyní musím říci, že přes nesporné kvality tohoto filmu mi byl v tomto případě o dost bližší přístup novější verze, která působí - lidštěji je jediné slovo, které mne napadá. Chybí zde postoj a motiv protistrany, který je v nové verzi velmi chytře zakomponován (zřejmě se tak více odkazuje k divadelní předloze), nepůsobí tak černobíle a strojeně jako toto dílo. ()
Galerie (86)
Zajímavosti (6)
- Spisovatel a scénárista Robert Bolt získal za film Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. Rok předtím se mu podařilo to samé za scénář k filmu Doktor Živago (1965). (ČSFD)
- Celosvětová preiéra proběhla 12. prosince 1966 v New Yorku. (ČSFD)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)
Reklama