Mys hrůzy

Jo, tohle je špičkový thriller, který léty nestárne. Útočí na divákovu jistotu domělého bezpečí a straší tím, že ukazuje jak je pro někoho, kdo se vám rozhodne udělat ze života peklo jednoduché to udělat, aniž byste s tím mohli vy cokoliv dělat. Alespoň právní cestou. S takovým problémem se potýká i právník Sam Bowden, který je zmítan mezi svou vírou v zákon a strachem o svou rodinu, který se posléze mění v hrůzu, ze které nakonec vzejde jeden obzvláště zoufalý plán. A ten právě ten vede k jedné z nejnapínavějších scén v dějinách hollywoodského filmu - na lodi zakotvené u Mysu hrůzy... Kvalitní režie (mnozí ji označují za řemeslnou, jako by to bylo synonymum pro nudnou), přesvědčivé výkony spolehlivých matadorů, G. Pecka a R. Mitchuma. 90% (24.01.2007)

Slušný napínavý snímek, který povyšuje zejména účast vynikajících herců. Gregory Peck je mů velký oblíbenec, jeho postavy jsou téměř vždy skvěle ztvárněny. Zvědavá jsem proto byla hlavně na Roberta Mitchuma, o němž vím, že byl velice populární herec zlaté hollywodské éry, ale ještě jsem ho v žádném snímku pořádně neviděla...hraje zde postavu násilníka a bývalého trestance, který se chce pomstít advokátovi (Peck) a jeho rodině. Na mě působil poměrně děsivě a s narůstajícím napětím jsem byla docela nervózní. Takže na mě celkem silně zapůsobil. Zajímavé je i obsazení vedlejších postav, kde uvidíme Martina Balsama (Psycho) nebo ''Kojaka'' Tellyho Savalase, který tu měl ještě vlasy. :) Film není nějak překotně originální a poutavý, ale nabízí slušnou a napínavou podívanou a taky staré hollywoodské matadory. Místy mi něco připomínalo Hitchcocka, ale to asi ta Herrmanova muzička :) http://www.youtube.com/watch?v=QH3RhbVP7cA (03.06.2013)

Dva urostlí muži proti sobě v boji o život - Robert Mitchum a Gregory Peck. Jeden na straně zla, druhý na straně zákona, tedy (ad hoc) dobra čili tak, jak by to mělo ve skutečnosti být a fungovat. Atmosféra v tomto snímku pomalu houstne a je čím dál tím více jasnější, že finální konfrontaci a měření sil se nelze vyhnout, takže původní válka nervů se mění ve skutečný souboj na život a na smrt. To vše podporuje vynikající hudba a také naaranžování scén. Nelze však opomenout také vynikající herecké výkony ústřední dvojice, ale také potěšující Telly Savalas a Martin Balsam, kteří mají o něco méně prostoru. Herečce Lori Martin, jež ztvárnila dceru Sama Bowdena, bylo v době natáčení 15 let, ale to uvádím spíš jako zajímavost (protože zde zatím není uvedena). Stejně ses zpozdil o deset minut. - Je chyba učit ženy vyznat se v hodinách. :) (29.01.2012)

Při vší úctě - nevím nevím, jestli by zvažovaný Alfred Hitchcock tento snímek natočil lépe, než méně známý, ovšem úspěšný režisér J. Lee Thompson (např. Děla z Navarone, Mackennovo zlato), který zde udržuje napětí snad v úplně každé vteřině a film se mu opravdu povedl. Gregory Peck (Bowden) a Robert Mitchum (Cady) jsou vynikající, hudba Bernarda Herrmanna mrazivá a celý tento černobílý klenot dýchá zvláštní atmosférou, kterou jsem však dokázal vstřebat a ocenit až na několikáté zhlédnutí. Ovšem o to radši si dnes tento film pouštím. Líbí se mi především vykreslení postavy advokáta Bowdena, který se postupem času - v nervydrásající hře - mění z poctivého a slušného občana, v osobu Cadymu ne nepodobnou. P.S. Tam, kde v novější verzi Martin Scorsese svůj film graduje, tak tady Thompson naopak přichází o plusové body. Závěrečná půlhodina je totiž extrémně natahovaná. (17.11.2009)

Největším kladem Cape fear je hudba Bernarda Hermanna – je snad ještě lepší než jakákoliv jeho spolupráce s Hitchcockem. Nebýt jí, film by přišel o mnoho svých napínavých momentů (při prvních tónech vác bude mrazit pouhý pohled na logo Universalu), a byl by tak ještě průměrnější. Za zmínku pak stojí ještě výkon Roberta Mitchuma, který s přehledem přehrává svého umírněnějšího kolegu Gregoryho Pecka. Hraje přesně tak, aby mu divák chtěl dát pěstí do obličeje – a to přesně jeho postava vyžadovala. Jak už jsem ale naznačil, film je to jinak v celku průměrný – chování a motivace postav už dnes mohou vyvolat lehký úsměv. O to víc pak vynikne přínos Martina Scorseseho, který v 90.letech natočil snad trochu zdlouhavý, ale neuvěřitelně charismatický remake, který svůj předobraz v mnohém překonává. (14.05.2006)