Sedm květnových dní

V uplynulých měsících se objevily šeptané pochyby, zda jsme neztratili velikost. Tak vida, ony tu ty pochyby byly už těsně po pifnutí JFK / před vstupem USA do Vientamské války. K tomu témata jako whistleblowing, nepovolené drancování vládních fondů, norimberské mediální móresy, rekordně neoblíbený prezident, fuckování tisku ve velmi napínavém politickém thrilleru o puči po emericku, který trudná současnost pokropila elixírem aktuálnosti. To vše je legračně rámováno dobovým režijním stylem, používáním rekvizit jako videotelefony a drátovými telefony snad ve všech šuplících psacího stolu. A Kirkem Douglasem s dírou v bradě jak od Lee Harvey Oswalda. Musím jet do Texasu. To samo stačí na to, aby se člověk chtěl vykašlat na politiku. (06.05.2018)

Veľmi fajnový politický triler, ktorý najprv začína nevinne a príliš ukecane, ale rozhupne sa do skvele rozohranej hry. Možno z dnešného pohľadu mu chýba nejaká akcia a možno aj záverečný zvrat, ale na svoju dobu a v čase rozhypovanej studenej vojny ide o vydarený Frankenheimerov kúsok. Vysokú kvalitu dodáva nielen výborné obsadenie Douglasa a Lancastera, ale aj high-tech vyzerajúce interiéry vtedajšej bezpečnostnej organizácie (videotelefóny už ale boli príliš). O jasnom posolstve je zbytočné hovoriť. (23.01.2019)

Údajně jeden z top politických thrillerů všech dob líčí konflikt prezidenta se sborem náčelníků štábů armády a tajnou hrozbu zvanou "ECOMCON" - tj. vojenský coup d'état v reakci na smlouvu se sověty o odzbrojení. Film prý vznikl na popud samotného JFK (po zkušenosti s hardcore generály typu Curtis LeMay), už úvodní titulky sjedou původních sedm článků Ústavy a rychle se rýsuje ústřední téma, ideál demokracie versus militantní pravičácká paranoia. Což beru lehce s rezervou, úsměvem, ale i s jistou dávkou dějepisný sliny - při pohledu takhle hezky zpětně od studené války a záhadného atentátu v listopadu 63, člověku to nemůže nešrotovat... Každopádně kvalitní podívaná, silná zejména herecky - zásluhou ústřední čtveřice (flirty Douglase se smyslnou Gardnerovou nemají chybu) potažmo všech účastněných. (16.05.2018)

Dalsi z rady prekombinovanych frylerov o statnych prevratoch, jadrovej vojne ap. Burt Lancaster /Ptacnik z Alcatrazu, Vlak 1964/ sa snazil, ale marne, Kirk Douglas /Spartacus 1960/ o nicom herecky vykon. A to sa mi nevidelo, ze staci par krat odbehnut a uz som stratil nit. Potom sa svinsky tazko hlada : 60 % (08.07.2017)

Je ťažké sledovať snímok, ktorý končí záverečnou rečou prezidenta USA o tom, že jedného dňa sa všetka tyrania pominie a svet bude voľný a mierumilovný. Ani po 53 rokoch od týchto slov sa nič podobné neudialo a ľudstvo sa zo svojich chýb stále nepoučilo. Zbrojí sa stále, teror prekvitá. Tento snímok, ako nejeden pred ním a aj po ňom, chcel posunúť túto myšlienku masám, pretože práve jedine ľud v demokratickom svete má schopnosť zvoliť si, ako bude táto planéta pokračovať vo svojej existencii. Lenže volí stále iba zlo. Alebo nie? Tento film náležite napínavou formou sprostredkováva niečo, čo možno niekto bude považovať za výplod paranoidnej mysle, ale to niečo sa môže hocikedy, hociktorej nasledujúcej minúte stať zúfalou realitou. (09.07.2017)