Přepadení vlaku z Pelhamu

Přepadávání vlaků, to byla svého času běžná živnost. Vlak ale musel převážet dostatečné množství peněz, či cenností, aby se lupič namáhal, aby měl k přepadení vlaku motivaci. Tenhle film se sleduje příjemně, herci hrají dobře lupiče i oběti, divák je jemně vtažený do starostí postav, zapomíná na ty své, takže pro mě za 3. (12.11.2010)

O existenci tohohle filmu jsem se dozvěděl až po tom, co jsem měl možnost vidět předělávku s Washingtonem a teď jsem se konečně dokopal si pustit i původní verzi. A ta mě k mýmu překvapení bavila ještě o ždibec víc než o pětatřicet let starší remake, i když ten je v mnohým odlišnej. Původní verze si tolik nehraje na napínavenej thriller a očividně nebere otázku terorismu až tak vážně, navíc ji odlehčujou i komediální vsuvky (japonská návštěva na New Yorským dispečinku). Sekvence s vyjednáváním (opět převážná část filmu) je tu skvělá hlavně díky božímu Matthauemu i dědkovskejm záporákům v metru a taky viditelný stísněný atmosféře uvnitř vagonu. Lidi si tu stěžujou na konec filmu, ale ten se mi moc náhodou dost líbil.Promiňte pane, ale mohli bychom se dozvědět, co se děje? - Děje se to, že vás přepadli čtyři ozbrojení muži. - Promiňte, to byla hloupá otázka. (10.02.2013)

Takových filmů o souboji dvou individualit - strážce zákona a zlosyna - je spousta, mění se v nich rekvizity a prostředí, ale obvykle v nich zůstává takový ten bohorovný americký machismus, který je mi silně protivný. Tak protivný, že se vlastně vyhýbám celému žánru. :) Film s Walterem jsem ovšem vynechat nemohl a nelitoval jsem. Už sám únos vagonu metra je čin tak nevídaný a zdánlivě pošetilý, že mě ani z hlavy nenapadá srovnatelný film. Celé to navíc přineslo zajímavou inovaci. Obrazně řečeno, Walter Matthau hraje s Robertem Shawem imaginární šachy se zavázanýma očima. Aby uspěl a zneškodnil z komunikační centrály únosce, tušeného kdesi v útrobách metra, potřebuje "poslepu" odhadnout všechny varianty jeho příštího tahu, což může a nemusí vyjít. Nepostupuje proto s onou protivnou nabubřelostí, s neochvějným přesvědčením, že "dobro" zvítězí nad "zlem" jaksi á priori, buď jak buď. To je asi hlavní důvod, proč mě tento film bavil a napínal víc než jiné, vnějškově podobné. 80% (03.01.2008)

Už tehdá se řešil problém terorismus, sice v jiném měřítku než dnes, ale i tak se tento film můžu zdát nadčasový dnešní době. Velice povedeně natočený únos vlaku v metru a napětí, které je od samotného začátku až po konec a nedá se u něj nudit. K tomu dopomáhá výborný ironický humor a řada opravdu skvělých hlášek. Neni to sice žádné arcidílo, ale i tak za shlédnutí minimálně stojí. Na tehdejší americkou společnost neskutečně faktický a nijak přehnaný film. --- Jsem kousek od toho vlaku. Právě zastřelili náčelníka. - Je mrtvý? - Vy byste nebyl? (26.05.2007)

Parádní kriminálka s civilním a naprosto uvěřitelným dějem, ačkoli je únos metra věc značně neobvyklá. I když se většina akce odehrává v konverzační rovině, o napětí rozhodně není nouze. Superhrdinové a superpadouši se zde rovněž nevyskytují a přesto je (díky jejich parádním výkonům) souboj dvou důstojných protihráčů Waltera Matthaua a Roberta Shawa z rodu těch nezapomenutelných. Nepříliš známý sedmdesátkový klenot. 90%. (23.09.2007)