Přepadení vlaku z Pelhamu

Určitě se nevyhnu srovnání s remakem Tonyho Scotta. Původní film je trošku něco jiného. Není to tak zběsilé a hlavně to není zbytečně překombinované, ale krásně jednoduché a přitom zajímavé. Matthau měl podle mě mnohem méně prostoru než Washington v nové verzi. Co však jasně vítězí u původní verze je záporák Roberta Shawa, který je naprosto dokonalý a chladnokrevný. (27.06.2010)

Až doteraz som tiež pripisoval prvenstvo s menami podľa farieb Tarantinovým 'Reservoir Dogs', takže aj preto najprv spomeniem originalitu tohto kvalitného akčného thrilleru. Premyslenosť a inteligentnosť únosu pripomína mnohé zo súčasných akčných trhákov, ktoré viditeľne čerpajú inšpiráciu aj zo scén už v tomto filme dávno natočených. Nekompromisnosť, triezvosť a v podstate (v porovnaní s dnešnými snímkami) jednoduchosť dávajú značný pocit reálnosti. A Matthau ako akýsi Bruce Willis po telefóne bol tiež zaujímavý, ten jeho finálny kukuč si zapamätám. 80%. (23.04.2008)

Nejen, že odtud opisoval Tarantino, když gaunerům ve svém debutu dal jména podle barev, ale navíc i dynamika mezi jeho tamními postavami v mnoha ohledech rezonuje s těmi zdejšími. Především ale "Přepadení vlaku z Pelhamu" představuje masterclass v budování napětí a v topografii vyprávění, ze které čerpá většina nadcházejících nejen velkoměstských thrillerů, kde se do akce zapojují různé složky bezpečnosti a dopravní infrastruktury - od "Splašeného vlaku" po "Smrtonosné pasti" (a to nejen očividně "Pelhamem" inspirovaná trojka, ale i předchozí dva díly). Joseph Sargent velmi dobře odhadl, že výchozímu vynikajícímu scénáři prospěje, když se dění vytáhne z metra do ulic. Díky tomu "Pelham" nepojednává pouze o jednom únosu, ale o New Yorku jako pulzujícím organismu zabydlenému výtečně načrtnutými a obsazenými figurami. Díky permanentnímu střídání hledisek, přičemž v danou chvíli se i sebemenší postava stává hlavním hrdinou své příslušné sekvence, zůstává film neustále ohromně vtahující, neokázale dynamický a chvílemi adekvátně vypjatý i naopak sympaticky odlehčený. V tom také spočívá zásadní rozdíl mezi tímto prvním filmem a druhým zpracováním předlohy pod vedením Tonyho Scotta, které je vystavěno jako souboj důvtipu hrdiny a záporáka, kteří ale zcela zastiňují všechny i všechno ostatní. (10.09.2023)

Dost hodně slušný film, který na mě bafl naprosto znenadání, aniž bych věděl "o co se sakra jedná". Na sedmdesátý čtvrtý rok zatraceně dobře udělaný thriller, který je napínavý, nedělá z vás blbce a některými nápady vyloženě překvapí (a navíc je i velmi dobře nadabován do češtiny). Pelham 123 je otestován časem a nevidím důvod, proč ho nezařadit do klasiky žánru. (28.06.2008)

Zase správná chuť zlatých sedmdesátých let. Většina přepadává vlaky, letadla, auta, autobusy. Ale tady si řekli metro, no proč by ne? Občas černo humorové hlášky padly. "They're gonna fly the train to Cuba." "She's movin'. Who's movin'? What's the matter with everybody? How many hijacked trains we got?" A spousta dalších vtipů, stačí projít ostatní komentáře. (14.11.2012)