poster

Caravaggio

  • anglický

    Caravaggio

  • slovenský

    Caravaggio

    (festivalový název)

Drama / Historický / Životopisný

Velká Británie, 1986, 93 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ****

    Caravagio vo filme hovorí, že umenie nie je život. Že nemá jeho tep. I keď asi sa o to stále usiloval a o zachytenie tepu jeho života sa snažil umeleckou formou aj Jarman. Tep príbehu dodávajú najmä vedľajšie postavy, film si tak trochu kradnú pre seba, respektíve ovládajú filmárske plátno Tilda a Sean. Doba, kedy sa láska dokazovala vrazením dýky niekde nad brucho, no proste tam, kde to schytal aj Ježiš a nie je to jediný kresťanský odkaz vo filme. Vizuálna stránka prináša akúsi kombináciu divadla a prepracovanej filmovej mizanscény. Pri aranžmá niektorých scén som mal pocit, že film plynule prejde do klipu Losing my religion. Áno a Nigel Terry je britský Juraj Kukura.(16.4.2016)

  • Pacco
    *****

    Ehm, ehm, tento komentář poněkud vybočuje, páč si po vzoru celého Caravaggia dělá směsku z útvarů publicistiky, stejně jako film mísí neuvěřitelně souladným způsobem nesouladné historické prvky. Je to výsměch, výsměch všech biografiím slavných, kde se režiséři pokouší o novum vyjetí z dráhy v klasických zaběhlých kolejích- narodil, měl těžké dětství, poznal svůj talent/můzu, dal si do těla pár dávek koksu, vyjel z třídního boxu, tvořil, stvořil, tragédie, vetché stáří (případně další tragédie) a endešlus-konec. Jarman (jehož krátkometrážní prvotiny jsou již menšími vlaštovkami do oblasti malířství) si zabalil pro interní ozvučení fidlátka a venkovní ruchy natáčel v novodobé Itálii, zbytek filmu si pak herci odbyli v ateliérech v Londýně. Příběh pak sám o sobě odpovídá zavedenému vzorci (jojo tomu začínaje těžkým dětstvím, v případě Michala to je spíš úchylné ♥..) o dekadentním životě jednoho renesančního/ranobarokního malíře-homouše-lidi by řekli-žádnej originál, kdyby jim v příští scéně nespadla čelist hluboko za oblast hrudního koše, když si jeden z hlavních hrdinů ťuká v dobovém oblečku s krajkami do kalkulačky, druhý spravuje v moderních šatech motorku a přitom v šerosvitu v dáli ateliéru tvoří mistr podle strnulých modelů jeden z budoucích klenotů. Takhle umolousaným popisem to zní jako částečný předchůdce jakékoliv moderně pojaté klasiky (od sračkoidních Othellů po zdárně bizardního Romea a Julii), ale ono to JE historickým filmem, kdy se mizascéna stává vizuálně impozantní, modernosti jsou jen spojníkem moderní doby a roku 1610 (a časem mi už ani nedocházelo, že má Sean Bean černé jeany [náš Boromir byl za mlada pěkný kus, vrrr] a že se žádná scéna neodehrává v exteriéru). Na tuhle historicky avantgardní slivku (nezaměňovat z alkoholem) se sešel výkvět dnešní herecké Británie – kromě již zmíněného Boromira-Seana Beana stojí za zmínku Tilda Swintonová, která již v té době měla punc nezemského anděla s černou duší. „Umění se stává životem a život uměním.“ – výstižná citace a hlavní myšlenka, procházející celým mrazivě komickým dílem o odvrácené straně umění.(30.12.2006)

  • thommas
    ****

    Zatímco ostatní režiséři se snaží svými životopisnými snímky obejmout celý jeden život, Derek Jarman vypráví jen relativně krátký životní úsek. Malířova předsmrtná autoretrospektiva začíná v dětství u Milána (Jarman se však geografií Caravaggiova života nenechává nijak spoutávat), následuje časový skok a pokračuje až po Merisiho uzdravení v Římě u kardinála Del Monteho. Hlavním záběrem není ani tvorba, ani obrazy nebo slavné jméno. Vše se točí okolo složitosti vztahů, lásky a koexistence několika málo lidí. Ani erotika a sexualita nemá v tvorbě zanedbatelné místo - možná spíše naopak. Posílení dokonalou vizuální stránkou (která je s hlavním hrdinou velmi úzce spjata) a množstvím současných symbolů, jejichž očividnost se navyšuje společně s prohlubováním dramatu (od malé papírové čepičky z novin na Ranucciově hlavě až po velké nákladní auto ukryté v šerostínu při závěrečné vyhrocené scéně, po které už nemůže následovat nic než smrt, dělá z Caravaggia bez diskuzí kvalitní snímek, který stojí za to shlédnout.(18.8.2008)

  • Lanark
    **

    Celý film jsem přemýšlel, proč se mi to celé prostě nelíbí. Proč mi lezou krkem ty různé aktualizace (dobrá, scéna s Maratem ve vaně je vtipná) v podobě kalulačky nebo motorky. Až pak mi to došlo, tento film vlastně není ani tak o umění ani o samotném Caravaggiovi..je to jeden z dalších sebevědomí dodávajících snímků pro homosexuální komunitu. Jarman, známý bojovník to za práva homosexuálů, prostě vzal Caravaggiův odkaz světoznámého malíře, který ve své době bořil mnohá tabu a vybral si z jeho života momenty, které mu umožnili vyslovit svoje vlastní myšlenky. Na tom není nic špatného, ale mě téma homosexuálních menšin prostě dost míjí/nezajímá.(26.12.2012)

  • Elfias Dóže
    ***

    Jedna z těch biografií, jež má s běžnou životopiseckou praxí jen pramálo společného. Jedna z těch biografií, které fakta potlačují v prospěch autorské vize. Jedna z těch biografií, v niž by se postihovaný, v tomto konkrétním případě Michelangelo Merisi, řečený Caravaggio, zřejmě zahlédl jen horko těžko. Co říkáte? Že na tom není nic špatného, že je to plně legitimní? Pravdu díte, není na tom nic špatného a je to plně legitimní. Však jsem doposud pouze konstatoval, nic proti ničemu. Znalý Jarmanova o něco mladšího opusu, "životopisu" rakouského génia Wittgensteina, byl jsem si vědom toho, že chtít poznat, jak skutečně žil a jak skutečně tvořil "vynálezce světla kinematografie", měl bych se porozhlédnout někde jinde, třebas tady, nebo tady (třídílný seriál). Kde tedy hledat problém (který nejspíš někde je... když hodnotím, jak hodnotím), když jsem dostal přesně to, nač jsem byl připraven? Nakonec přeci jen v míjení! Když nad tímhle filmem zpětně přemýšlím, tisíckrát se mně můžu líbit, kterak Jarman porušuje normy "slušných curriculum vitae" a tisíckrát se mně může líbit, kterak jednoho z nejznámějších malířů 17. století vyvlastňuje a přetváří k obrazu svému, v závěru své reflexe však jen zklamaně zavyji nad tím, že z toho všeho nic moc nezbylo, že obrazy a pocity, jež tento film nabízí, z mé hlavy a mého srdce zmizely, stejně tak jako se vypařuje pára z vroucího hrnce, zkrátka že ve mně tenhle film kromě rukopisu téměř vůbec nic nezanechal. 55%(5.7.2017)

  • - Michael Gough byl až čtvrtou volbou na roli kardinála Del Monte. (c.tucker)

  • - V roce uvedení snímku vyšel knižně i Jarmanův kompletní scénář k filmu s komentářem. (SeanBean)

  • - Michelangelo Merisi, zvaný Caravaggio (Dexter Fletcher, Nigel Terry), tvořil ve filmu tato díla: Hlava Medúzy, Koš ovoce, Chlapec loupající meruňky, Chlapec s košem ovoce, Nemocný Bakchus, Hráč na loutnu, Chlapec kousnutý ještěrkou, Hudebníci, Obrácení sv. Pavla, Mučednictví sv. Matouše, Nevěřící Tomáš, Vítězný Amor, Sv. Jan Křtitel, Mladý Bakchus, Kajícná Magdaléna, Smrt Panny Marie, Sv. Jeroným a Ukládání do hrobu. (Zdroj: ČSFD.cz)