Krok vpřed
Spring Forward
Krok vpred
Režie:
Tom GilroyKamera:
Terry StaceyHrají:
Ned Beatty, Liev Schreiber, Campbell Scott, Ian Hart, Peri Gilpin, Bill Raymond, Catherine Kellner, Hallee Hirsh, Sturgis AdamsObsahy(2)
Paula prepustia z väzenia za ozbrojenú lúpež a pridelia ho pracovať k Murphovi, mužovi, ktorému zomiera syn. Obaja muži si počas práce vymieňajú svoje názory, hovoria o svojich pocitoch a postupne sa zbližujú. Paul sa snaží krotiť svoju výbušnú povahu a Murph sa chce sám pred sebou ospravedlniť za chyby, ktoré urobil pri výchove syna. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Filmy, kde se "nic neděje a jen tam mluví" mám rád a proto mě tento snímek tak bavil. Právě propuštěný Liev Schreiber a "starý pardál" Ned Beatty vedou během práce rozhovory o všem, ale hlavně o životě. A přitom zažívají všelijaké situace (tak např. se hned první den povede Lievovi urazit Neda, protože nevěděl, že jeho syn je gay) a pak se stále omlouvá. A právě ty situace a především ty rozhovory "o všem a zároveň o ničem" mě bavily. Ne na plný počet, ale na čistých 80 %, to je bez debat. ()
║Rozpočet $2milióny║Tržby USA $117,471║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Ne, tak na Oskara tenhle filmek není, protože je obyčejný a to tak obyčejný, že se mu dá v pohodě uvěřit a přitom mít pocit, že tam někde žiji s nimi a potkávám ty dva na ulici a vůbec mi to nepřijde divný. Je to člověčina a tou to dýchá. Poslouchat ty dva je někdy o nervy a občas zazní nějaké moudro mezi sbíráním odpadků a uklízením města, jindy stačí zachovat se nějakým způsobem beze slov a přitom tím říct mnohé. Paule jsi fajn chlap a já Ti věřím, uvidíš, že to dáš a Murphe, jsem ráda, že jsi byl právě Ty ten, s kterým mohl Paul trávit svůj čas. Tenhle nezavislák mně sednul do nálady a tak dám klukům po dvou hvězdách, máte je mít. ()
Americký nezávislý film založený v převážné míře na dialozích mezi dvěma zaměstnanci komunálních služeb. Jeden z nich má krátce před důchodem, spoustu životních zkušeností, je vyzrálý, ale taky životem tak nějak opotřebovaný. Ten druhý v podání přesvědčivého Lieva Schreibera má za sebou pár životních kotrmelců včetně pobytu ve vězení, pocit frustrace ze svého dosavadního života, upřímnou snahu ho změnit, ale taky výbušnou povahu, která ho věčně svádí ke konfliktům. Jeho starší kolega pro něj představuje záchytný bod a během krátkého času mezi nimi vznikne chlapské přátelství. Takový malý film, nenápadný, bez velkých gest, akce nebo zlomů, ale přitom emocionálně působivý. Charaktery se tříbí díky na první pohled malým konfliktům a příhodám. Celkový dojem: 75 %. ()
Příjemný a laskavý snímek, který mi přilnul k srdci. Ačkoliv příběh není v podstatě vůbec žádný, tak si mě snímek získal především díky naprosto věrohodným a přirozeným dialogům a zajímavým myšlenkám, na kterých je celý film postaven, které mi zaimponovaly a podnítily mě k zamyšlení. Z konverzací dvou hlavních postav jsem vůbec necítila šustění papíru, jen vítr života. Krutý, studený, lehký a hřejivý, ale vždy silný a neúprosný. Možnosti života, jeho chyby, naděje či výčitky. Vždy se můžeme ohlédnout zpět, ale nic tím nemůžeme změnit. Ned Beatty a Liev Schreiber k sobě skvěle pasovali, coby dva poměrně odlišní lidé se svými vlastními chybami a výčitkami, jichž se dopustili a které v nich stále přetrvávají. Lieva jsem viděla v mnoha filmech, ale svou postavou zde si mě naprosto získal. Děkuji České televizi, že jsem v rámci Amerického nezávislého léta, mohla tento snímek zhlédnout v původním znění s titulky. Myslím, že nejspíš neupoutá ty, kterým jsou bližší spíše akční filmy, spádový děj či jednoduché dialogy. Hodně se zde mluví a přemítá, což může některým po nějaké době připadat nezáživné a stále stejné, bez výraznějšího zvratu. Mě se však tento film velmi zalíbil. Jen kdyby člověk věděl, kolik knih či stránek má ještě před sebou. Ale čemu by to vlastně pomohlo. Dopředu v knize života listovat nemůžeme a možná ani nechceme a zpětně si jen můžeme pročítat stránky popsané našimi příběhy, zmáčené našimi slzami či roztrhané naším hněvem. Vše z toho, co jsme prožili, pro co jsme žili, co nás utvářelo, už není. Jen nostalgie... ()
Komorní, nikterak svižný, přesto velmi lidský, konverzační a zajímavý film o dvou naprosto obyčejných lidech, kteří řeší nejrůznější otázky, jež přináší každodenní život... Nejsou ničím a nikde, ale přesto jsou vším a všude. Příjemná podívaná "o ničem". ()
Možno nezávislý, ale určite veľmi vyčerpávajúci film. Nekonečne dlhý film o ničom. Jeho obsah dokážem vyjadriť dvoma vetami, preto dve hviezdičky. Aspoň viem, že sa filmom nezávislých Američanov mám vyhnúť. A rovnako aj filmom Američanov závislých. ()
Drama, které jsem nedokoukal. Dialogy o duchovnu, sebenalezení a tak podobně, mi jsou blízké a občas byla radost je poslouchat. Jenže film na začátku si stanoví své tempo a příběhová linie se absolutně nevyvijí. Prostě veškeré dialogy maj stejnou strukturu, jen se kecá v jiném prostředí při jiné činnosti. Hlavní herecké duo fajn, ale scénář moc netlačí na pilu a emoce zde nejsou. Chybí mi nějaké finále, cíl ke kterému by film směřoval. Hodina mi stačila, hodnotit nebudu. ()
Film ode dna až po víko doslova napěchovaný životním moudrem. Pan režisér a scénárista v jedné osobě tam to moudro napřed naházel vídlema a pak na tý haldě skákal a skákal, aby se všechno moudro utemovalo a vešlo se ho tam co nejvíc. Takže nás čekají obligátní chlapské rozpravy o životě, plné takového toho nezávislého mlčení (dramatická pauza, se tomu říká, Bedříšku). Což suma sumárum čítá: filozofování o karmě a pravidlech lidské společnosti, homosexualitě, vyvržencích, mezilidských vztazích, zvířatech, snech a v nich ukryté symbolice, sexu, zábavě, bezdomovcích, mládeži, kriminále a nápravě charakteru v něm, nutnosti vlastnit auto, nadnárodních korporacích, vztahu mezi přírodou a člověkem, stáří, smrti, víře, zhýčkaných parchantech a lidech v politice, co je správné a co špatné, jak se mění charakter doby, konzumerismus ...a v neposlední řadě taky o Wal-Martu, o němž se dozvíme to nejhlubší poselství, že "na něco je dobrej a na něco ne." A ve vší té nikam nevedoucí (ovšem ne nezábavné) rozborce zapomněl pan Gilroy, že by se jeho film mohl občas taky někam Odpíchnout. ()
Přesně takový druh americké konverzačky mi sedne jak studený obklad na vyvrknutý kotník. Už jen když jsem uviděla tvář Lieva Schreibera, tušila jsem, o jaký filmový zážitek se bude jednat. Člověk si ho nezapamatuje z nějakých blockbusterů, i když v nich taky hrál, ale spíš z amerických nezávisláků, jejichž názvy si člověk občas ani nepamatuje - spíš jen jejich atmosféru a Schreiberovu filmovou kreaci v nich. Tentokrát mu byl rovnocenným hereckým partnerem Ned Beatty. Dialogy jim plynuly z úst tak přirozeně, že se nemůžu ubránit dojmu, že to nebylo ze scénáře, ale to je určitě jen můj mylný dojem - v titulcích je uveden i scénárista:-) Mimochodem v jedné osobě i režisér. Prostě autorský film jak vyšitý! ()
Příšerně nudný a otravný film, ve kterém akorát filozofují dva maloměští metaři totálně o ničem (chvílemi jsem to musel přetáčet), věkově od sebe oddělení, mladší z nich bývalý kriminálník, snaží se odpíchnout ode dna, ale moc se jim to nedaří, trochu akce nakonec, která ovšem film neutáhla, třičvrtě filmu je čistý odpad. ()
Dva Buddhadásové se vznášejí na obláčku filozofických rozjímání a za pochodu a posedu diskutují o způsobu jakým ve své skromné přirozenosti nakládat se životem, vážit si bližního svého i sama sebe. Snímek je provzdušněn několika pěknými momenty chlapské upřímnosti, myšlenkových flow outů a proměnou postav směřující ke katarzi. To vše pod záštitou dvouhodinového hereckého dialogu mezi Schreiberem a Beattym, se kterými celý film cestujeme jako příruční zavazadlo po parcích, lavičkách, lesících a sledujeme jejich názorové konfrontace. Zatímco prvnímu jmenovanému je vyhrazena převážně úvodní část filmu, v druhé polovině už se příběh věnuje hlavně postavě Murphyho, řešícího otcovské problémy. Dvě hodiny pobytu v tomto žánru, vyžadují trochu trpělivosti a ochoty, přenést se přes fakt, že s každým dalším dialogem "o hovnu" příjdete o pár vlasů na hlavě ()
Liev Schreiber maká na plné obrátky, to zas jo. Jinak je to ale taková Tarantinovka bez Tarantina :D ()
Přesně tento typ amerických nezávislých filmů mám rád. Poklidné tempo, realistické dialogy, žádné vyumělkované krize, naopak příjemná závěrečná katarze.:-) ()
Působí to jako filmové ztvárnění divadelní hry. Prakticky pořád jen dva herci, samé dialogy a žádný pohyb. Typicky americká klišé, tvářící se jako životní moudra. Nejvíc mne iritovalo, že jsem ty dva zahradníky za celou dobu neviděla ani chvíli pracovat. S takovou pracovní morálkou by si místo asi dlouho neudrželi. Ale na to, jak nevděčné to byly role, zhostili se jich oba dost dobře. ()
Dost dlouho mi film připadal o ničem a bez děje. V závěru jsem však pochopil, jak na hluboký a hlavně skutečný tenhle film je. Postavy jsem si postupně oblíbil a při scéně na rybníku jsem Paulovi držel palce. Vůbec Liev Schreiber mě překvapil, kromě několika svých nevýrazných postav a záporáka ve Wolverinovi ukázal, že uní i hrát. ()
Sice dobré, ale strašně nudné. Nevím proč to tady nefunguje a u podobných filmů ano (pozemšťan, Joe black), možná je to herci, možná režisérem. Opravdu netuším a je to velká škoda. ()
Nepsal Tom Gilroy Spring Forward podle nějaké učebnice amerického nezávislého filmu? Přesně tak totiž na mne jeho počin působí. Mladý výtečník, který se zatím ve svém životě jen plácal, muž pár let před důchodem, jehož prožité roky obdařily zkušenostmi, moudrostí i nadhledem, nekonečné rozhovory zdánlivě o ničem, ovšem skrývající hlubší myšlenku (v tomto případě bohužel ne až tak hlubokou), jednoduchá "alternativní" hudba, příjemní a výrazní herci – ne úplně neznámí, ale ani megahvězdní, a přívětivé prostředí, prostoupené šuměním větru v korunách stromů. Všechno už to tady bylo nesčetněkrát, bylo to i mnohem lepší, ale i tak se mi tento snímek v rámci letošního Amerického nezávislého léta (2010) na ČT2 jeví jako jeden z těch vydařenějších. ()
Zajímavá konverzačka. Pár zajímavých myšlenek. Nic kvůli čemu bych utekl do hor. ()
Největším kladem tohoto nezávislého filmečku je hodnověrnost dialogů, na kterých je založen. A přestože se místy zdá, že Ned Beatty přehrává, herecké výkony obou hlavních (a snad i jediných) postav jsou opěrnou holí pro celý koncept snímku. Co však mnohým učaruje na filmu nejvíce, jsou působivá, pár sekund trvající, idylická intermezza zobrazující neznámé prosté lidi ve všedním, ale přesto nádherném životě, a jsou to právě tyto mezihry, díky nimž získává snímek na síle, připočteme-li k tomu i vkusně zkomponovanou hudbu, stává se z filmu "Spring forward" víc než jen příjemná podívaná. 70 % ()