Bitva u Gettysburgu
Gettysburg
Režie:
Ronald F. MaxwellScénář:
Ronald F. MaxwellKamera:
Kees Van OostrumHudba:
Randy EdelmanHrají:
Tom Berenger, Martin Sheen, Stephen Lang, Jeff Daniels, Richard Jordan, Andrew Prine, Cooper Huckabee, George Lazenby, Bo Brinkman, Peter Miller, Sam Elliott (více)Obsahy(1)
Léto 1863. Konfederace se dere na sever do Pensylvánie. Odborové divize se srocují, aby jim čelily. Po tři dny se u Gettysburgu střetávají dvě velké armády a osud jednoho národa visí na vlásku. Tento film, natočený na skutečných místech bitvy a plný autentických detailů, vás vtáhne do žáru nejkrvavější bitvy na americké půdě. Historie ožívá na plátně ve skvělých bitvách, stejně jako osobní dilemata, motivace a obavy jejich vůdců. Tom Berenger, Jeff Daniels, Martin Sheen, Stephen Lang, Sam Elliott, Richard Jordan a další hrají klíčové role v tomto velkolepém eposu natočeném podle knihy oceněné Pulitzerovou cenou "Andělé smrti" Michaela Shaary. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
Uf, dosti vyčerpávající a podrobné vyprávění o jedné slavné bitvě. Těch detailů o konfliktu, kde kdo z jakého směru šel a takřka i to, za který strom se kdo konkrétně schovával, je bohužel až až. Slabším momentem jsou některé aspekty akčních scén, kdy (hlavně velitelé skupin) tak legračně pobíhají a mávají šavlemi, jako kdyby křepčili na nějaké vesnické zábavě. Vůbec ty tisíce komparsistů se občas chovájí "zvláštně", ale netroufal jsem si říci, zda záměrně a nebo to pár jedinců občas odfláklo, když si říkalo, že jsou stejně mimo záběr - ale chápal bych i záběr a skutečné chování pár jedinců při takovém střetu. Je i škoda, že se z tak dlouhé filmu divák nedozví takřka nic o občanské válce. Hlavním tématem je tu to, že proti sobě bojovali přátelé, bývalý spolubojovnící a někdy snad i bratři. ()
Pokud hledáte zfilmovanou vynikající historickou válečnou rekonstrukci, právě jste ji našli. Co do věrnosti době, dobovým vojenským i jiným zvyklostem, lidem i prostředí je tenhle film dost možná nejlepším, co jsem kdy viděl. Čtyřhodinový epos o válečných operacích roku 1863 poblíž malého městečka Gettysburg je věrnou komplexní rekonstrukcí bez účasti rušivých civilních vlivů. Jediné co bych filmu vytkl, je většinou skvělá hudba, ve které jsem ale postrádal výraznější dramatické motivy. Nečekejte žádný akční nářez, ani dojemný film. Je to zcela bez emocí perfektně natočený a zahraný film, kde neexistují ti zlí, ani ti dobří. Patos je zde přítomen jen tolik, kolik ho přísluší jednotlivým charakterům a době. Nevzpomínám si, kdy (a jestli vůbec) naposled jsem viděl tak dobrý americký historický válečný film. 100% = 5/5 ()
spolu s filmom Anderssonville , jeden z najlepších filmov o občianskej vojne v Amerike. Juh proti Severu - Sever proti Juhu? Konflikt označujú ho ako "právo na slobodu pre každého", vrátane černochov (dodnes vidíme v rasistických prejavoch o akú "slobodu" išlo). Jednoducho bohatý rozvíjajúci sa priemyselný sever nemal dostatok robotníkov a tak to chcel riešiť aj tým, že robotu ponúkne slobodným otrokom, čo sa nepáčilo južanom, keďže oni ich potrebovali na svvojich bavlníkových a tabakových plantážach (mnjam ručne na hladkých stehnách otrokyne šúľaný viržinsky tabak určite plantážnikovi viac chutil ako "sekane seno" nejakého (Marlborro) - tabakového koncernu ... hihi). A tak pod rúškom "jednotnej únie" a slobody pre všetkých zo strany Severu a túžbou "slobodných štátov bez diktátu Washingtonu" zo strany Juhu sa rozpútala občianska vojna. Ach jo , z občianskych nepokojov a nesúhlasom "diktátu jedného vedenia", vznikajú konflikty dodnes. Snáď si z toho tá naša ÚNIA (európska) zoberie ponaučenie ... veď pre príklady netreba isť 150 rokov dozadu, stačí uprieť pohľad na bývalú "zónu sovietskeho vplyvu". :( Filmu strhávam bod za šialene dlhú stopáž, a miestami patetické "nástupy" vojakov z jednej či druhej strany v oblakoch dymu z kanónov a pušiek. Z hercov zaujal Martin Sheen čoby pološialený generál Lee, ale páčil sa mi aj Berenger so strašne hustou bradou ale do filmovej postavy generála Hooda sa úplne dokonale vžil drsňák Gorman.. ()
Klobuk dole co sa tvorcom podarilo pred 20.rokmi natocit! Film o najkrvavejsej bitke v dejinach Americkeho kontinentu. Divak sa moze zoznamit s vojakmi ako Unie tak aj Konfederacie a prezit s nimi sialenstvo a nezmyselnost celeho tohto konfliktu. Tazko je si predstavit ze skoro kazdý 13. vojak mal amputovanu koncatinu no bohuzial je to tak.Ludske utrpenie a 970 000 obeti tohto konfliktu tak znie vypocet oslobodenia cernochov z otroctva! Vrchol filmu pre mna bol Pickettov útok. 90% Kamkoli se obrátil zrak, bylo vidět pušky, šavle, chlebníky, lidská těla a kosti letící ve vzduchu nebo narážející na zem, která se pod námi třásla jako by ji rozechvívaly podzemní otřesy. — Voják Kemperovy divize, která díky odstřelování ztratila na 500 mužů ()
Čtyř hodinový epos o tatarech, co se střílejí na jedné louce. Tu jejich občanskou válku jsem nikdy nějak moc nechápal, ale budiž. Problém filmu je, že nezasažen tímto konfliktem, už během první hodiny jsem se ztrácel v tom, kdo je kdo, za jakou stranu bojuje a o čem se mluví. Furt stříleli děla a někdo někam přicházel, aby někam naběhl a zase se stáhl. Všichni zarostlí fousáči s klóbrcem do obličeje, aby nešlo nikoho rozeznat. Než film mi to spíše připomínalo televizní záběry z výročního setkání nějakého sdružení "Přátel války Severu proti Jihu" a amatérská fanouškovská rekonstrukce bitvy. A u každého doslova prdu, se ještě navíc pouštěla křečovitá vítězoslavná, dramatická anebo trilkovitá hudba ála 'všechno je to velká sranda, budeme si hrát', která ale budila přinejmenším pobavený úsměv a k tomu, co se pokoušelo odehrávat na obrazovce, absolutně neodpovídala. Touhle dobou už za mnou byla první hodina a já se už těšil na konec. Prdajs, čekali mě ještě tři, v tu chvíli jsem uvažoval, že 'Bitvu o Gettysburg' zařadím mezi tu mizivě malou kategorii filmů, které jsem ani nedokoukal. ~ Načala se druhá hodina, kdy jsem se začal rozkoukávat kdo je na čí straně. Připouštím pomáhala mi v tom skutečnost, že se přivalila lavina keců, které jsem měl sto chutí přeskočit a v několika málo případech jsem se skutečně neudržel. Naštěstí teprve nyní se začalo konečně něco dít, ačkoliv patetických žvástů neustávalo. A tak se táhla i celá třetí hodina. Sinusoida keců vs. plánování spolu s bojovou vřavou. ~ Čtvrtá hodina, hodina vysvobození. Konečně se načrtával konec, ale rádoby filozofické kdáky ne a ne ustát. A tak jsem byl svědkem poslední velké předváděčky. Mít možnost nechat si zvuk, ale vypnout hudbu, udělal bych to. Navíc bylo zřejmé, že se natočilo několik velmi kvalitních záběrů, které byly zařazeny do stopáže opakovaně znovu. Nu a místo toho, aby se film ukončil nějak smysluplně a s grácií, po hlavní bitvě se zase z reproduktorů ozvalo co? No zase jenom snůšky keců. Tedy kdo tohle napsal a schválil... Na úplném konci se mi ještě dostalo představení velících a generálů spolu s jejich zkráceným CV, díky čemuž jsem měl možnost poznat, že po čtyřech hodinách neznám ani čtvrtinu z nich. O celém filmu dost vypovídající skutečnost. ~~~ Ano, pro Američany a jejich relativně krátkou historii to byly časy asi skutečně významné, bohužel já pro tuhle historii moc pochopení nemám. Navíc je snímek naprosto učebnicově-čítankově-encyklopedickou ukázkou filmu, který si setsakra zasloužil sestříhání přinejmenším o jednu celou hodinu. Zkrátit začátek, sestříhat zbytečné ukázky zdlouhavých akcí, vyvarovat se absolutně zbytečných žvástů a mohl to být výborný pohled zpět do historie severní části Ameriky. Jenže tady se někdo neuhlídal, nikdo někomu nedal přes prsty a vzal se námět, který byl válečkem rozválen na neskutečně dlouhé a tenounké těstíčko, ze kterého se upeklo něco bez chuti, co se drolí. Nikdy více v téhle verzi. Třeba to někdy někdo zase natočí, mnohem rozumněji. Zkrátit o hodinu, hodinu a půl a dostalo by to ode mě hvězdičku navíc, takhle prostě nemůžu. () (méně) (více)
Galerie (22)
Photo © New Line Cinema
Zajímavosti (3)
- V bitke o kopec (okolo druhej hodiny filmu) je v priebehu jednej minúty použitý rovnaký záber rôznych kamier a dvakrát zastrelený ten istý konfederačný vojak, vždy iným unionistom. (tiradentes)
- Snímek se natáčel na území Národního vojenského parku Gettysburg a také v okrese Adams ve státě Pensylvánie. (Yardak)
- V roku 1994 bol Jeff Daniels (Joshua Lawrence Chamberlain) nominovaný Chicagskou asociáciou filmových kritikov na cenu pre najlepšieho herca vo vedľajšej úlohe. (Marek1991)
Reklama