Munich – The Edge of War
Režie:
Christian SchwochowScénář:
Ben PowerKamera:
Frank LammHudba:
Isobel Waller-BridgeHrají:
Liv Lisa Fries, George MacKay, Jannis Niewöhner, Paul-Ernest Flanagan, Nick Wymer, Jessica Brown Findlay, Raphael Sowole, Mark Lewis Jones, Alex Jennings (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (114)
Předčilo to mé očekávání - škoda, že se nepodařilo zajímavěji vykreslit postavy a dát jim víc charismatu. Herci jsou na to dobří dost. Vůbec to nevnímám jako hledání omluv pro appeasement, ten dojem evokuje jen závěrečný titulek a jedna věta vyřčená v posledních pěti minutách, které tak málo navazují na zbytek filmu, jenž pracuje s ambivalencí a nejistotou, že bych skoro hádal, že jde o nějakou ex post úpravu, aby film výsledný dojem míň znepokojivě. Rozhodně by to taky nemuselo mít přes dvě hodiny. 3 a1/2 ()
Film zachytávajúci „diplomatické“ pozadie „jednania“ medzi Veľkou Britániou a Nemeckom, alebo spíš medzi Nevillom Chamberlainom a Adolfom Hitlerom, o zabránenie vypuknutia ďalšej veľkej vojny. Pre mier Chamberlain obetoval všetko (hlavne to, čo on sám nevlastnil), medzi inými (zo začiatku) aj časť Československa. Celý film, i so svojimi hereckými postavami, pomerné suché, bez väčšieho kúska napätia. Jeremy Irons hrá sebavedomo, ale zázraky v tomto prípade nevie spraviť ani on. Nejaký vývoj charakteru, avšak predpokladateľný, je možné sledovať u postavy Paula von Hartmanna. Osobné hodnotenie: 64% (**) ()
Tema, ktora je teraz aktualnejsia ako kedykolvek predtym, je spracovana oproti Harrisovej predlohe znacne zjednodusene, avsak za mna film ako celok bez najmensieho zavahania funguje. Lokalne publikum moze byt rozcarovane britskym pristupom k vykladu dejin a absencii akehokolvek ceskoslovenskeho prvu vo filme. Tu nejde o ziadny revizionizmus. Faktom zostava, ze prave preto ide o dohodu "o nas-bez nas", ktore sa vo velkych dejinach neraz vyskytuju. Historicky sme na prahu obdobneho geopolitickeho kolapsu a o to dolezitejsie je si uvedomit vzacnost toho, co dnes mame, zatial. 3,5/5* ()
Jedného z najnesympatickejších politikov v dejinách Európy si zahral charizmatický Jeremy Irons. To vlastne samé o sebe hovorí za všetko. Našťastie Irons je dobrý herec a tak táto postava je aj vo filme hodná pľuvanca. Rozohratý príbeh v pozadí je síce fiktívny, no spolu s dobovými ulicami sa napriek občasnému prehrávaniu celkom sledovať dal. Ale ten alibistický blud v titulkoch na konci si fakt mohli nechať, na druhej strane tým ešte viac zhodili sami seba. Je škoda, že českého distribútora nenapadlo premenovať film viac do nášho jazyka: Mníchovská zrada - ak by sa film volal takto, aj mne osobne ako Čechoslovákovi by sa naňho trochu inak (lepšie) pozeralo. ()
Briti si robia apológiu Mníchovskej zrady. Oni vlastne boli tí mierotvorci, vôbec nikoho nenechali v štichu, oni mysleli len na dobro Európy. Pritom ich zrada sa nedá ospravedlniť ničím, ako spojenci zlyhali na celej čiare. A aj keby sa dnes opakoval podobný scenár, vybrdli by sa na nás podobne. V podstate sa vysrali aj na Poľsko. Veď keď ho Hitler napadol a tým sa začala 2. svetová vojna, tak zo strany Nemcov to bola Blitzkrieg a zo strany spojencov len Sitzkrieg - teda oficiálne vyhlásili vojnu, ale nerobili vôbec nič, pokiaľ nenapadol Hitler aj ich. Apropo Hitler, to už nevedeli nájsť herca, ktorý by sa aspoň trocha podobal? To si myslia, že hocjakému komparzistovi nasadia polfúzik a už vyzerá ako Hitler? ()
Galerie (30)
Zajímavosti (6)
- Herec George MacKay sa kvôli úlohe Hugha Legata naučil nemecky. (MikaelSVK)
- Dokument, který Helena (Sandra Hüller) ukazuje Paulovi (Jannis Niewöhner) ve svém bytě, je Hossbachův protokol. Hossbachův protokol je záznam z tajné porady A. Hitlera s W. Blombergem, W. Fritschem, E. Raederem, H. Göringem a K. Neurathem a dalších ze dne 10. 11. 1937, při které byli vysoce postavení politici a představitelé armády sezámeni s Hitlerovými plány rozpoutat válku v Evropě. Řešilo se na ní jak zaútočit na Československo, Rakousko a Francii, i v jakém pořadí. Už zde se uvažovalo nad následném nuceném vystěhování alespoň 2 milionů obyvatel Československa a alespoň 1 milionu z Rakouska. Hitler zde také prohlásil, že otázka německého „životního prostoru“ musí být vyřešena „nejpozději do roku 1943–1945“. Případnou pomoc Československu ze strany Velké Británie a Francie ve svých předpokladech vyloučil „se vší pravděpodobností“. Protokol je pojemnován po Hitlerovu vojenském pobočníku, plukovníku Friedrichovi Hossbachovi. (Maulincio)
- V závěru filmu se objeví titulek: „Čas získaný mnichovskou dohodou pomohl Británii a jejím spojencům připravit se na válku a vedl k porážce Německa,“ což se může jevit jako ušlechtilý plán, avšak zbrojní výroba v později obsazeném Československu (a poté i ve Francii) posloužila Německu k výrobě potřebné vojenské techniky a vybavení k rozpoutání války v Evropě a jejímu postupnému obsazení, které vedlo až k přímým útokům na Spojené království a až zapojení USA s výrobními kapacitami a Německem nedotknutelnými továrnami se podařilo Evropu osvobodit. (Maulincio)
Reklama