Ricardovi

Na Aarona Sorkina v poslední době nedám dopustit. Učaroval mě Chicágským tribunálem, což beru jako jeden z nejlepších filmů, co jsem viděla za poslední roky a ny ní přišel s Lucille Ball. Znám její sketche, něco málo jsem viděla a miluju to, Lucille měla opravdu talent na rozesmání lidí. Z filmu jsem měla radost, ale zastávám názor, že role Lucille měla padnout Debře Messing. Nicole nebyla vůbec špatná, hodně se mi tady líbila, více než v dalších filmech, ale ten plastikový obličej jí moc nepomohl. Chápu ale, že Debra není tak zkušená a velká herečka, nicméně by to pro ní byla obrovská zkušenost, nebojím se říct i životní role. Když se ale od toho odprostím Being the Ricardos je vcelku povedený životopisný snímek o manželství dvou celebrit. Hodně se ve filmu přeskakuje do minulosti, ale nevadilo mi to, bylo to snadno pochopitelné a nebudilo to žádný zmatek. Naopak to divákovi ukáže, jak jejich manželství vypadalo před a ke konci sitcomu. Film mě moc bavil, nenudila jsem se, herecké výkony perfektní. Jen bych tomu přidala trochu víc emocí a výměnila bych Nicole za Debru, kde by ta podoba byla daleko bližší a méně plastická. (29.12.2021)

Herecký koncert? Možná. Spousta nudně mluvících hlav? Rozhodně. Aaron Sorkin už víckrát ukázal, že by nebyl mým oblíbeným učitelem (moderních) dějin. Uvítal bych energičtější pojetí a o emocích se bavit ani nemusíme. Píše se rok 1952, I Love Lucy je nejsledovanější show v Americe, i po letech stále jeden z amerických sitcomových pokladů. V hlavní roli kraluje Lucille Ball, toho času průkopnice televizní komedie. Upřímně jsem o ní v životě neslyšel. Až nyní vím, že je to ta show, kterou s úsměvem na rtech sleduje Julia Roberts v apartmá Richarda Gerea v Pretty Woman. V průběhu děje bojuje s nadřízenými, s autory scénáře, s politikou studia i s vlastním manželem, který má docela velký problém s věrností. A ještě se musí vypořádat s obviněním, že je komunistka. Nicole Kidman svou postavou překopává (i třeba při neplánovaných nočních zkouškách) pravidla situační komedie, Sorkin hraje až příliš precizní hru a jejich užvaněný životopisný kus je vším, jen ne divácky přístupným. (28.12.2021)

Sorkin je pro mě scénáristický polobůh a nadchnul mě i ve svých dvou režijních počinech.Když se z čista jasna objevila na Amazon Prime jeho novinka,volba byla jasná.Being Ricardos nesou všechny prvky jeho typické tvorby - tedy dlouhá stopáž a hodně moc dialogů - ovšem na jeho poměry jde o poměrně komorní kousek,který se primárně zaměřuje na dvě hlavní linie.Tou první je natáčení sitcomu I Love Lucy,který sme u nás nikdy neměli možnost vidět,nicméně je to i po šedesáti letech takový fenomén,že každý fanda filmu/seriálu o něm minimálně slyšel.Tou druhou je poté vztah Lucille Ball a jejího muže Desi Arnaze,který byl bouřlivý a nakonec nedopadl dobře.Obě linky se tu pak v rámci jednoho týdne (kdy byla Lucille navíc nařčena z toho že je komunistka) různě proplétají a do toho jsou ještě prokládány flashbacky z dob kdy se oba manželé potkali a před natáčením "zlomového" sitcomu.Trochu mě mrzí,že linka bouřlivého a v té době už rozpadajícího se vztahu jede víceméně v náznacích a divák si musí leccos domýšlet,ale na druhou stranu tohle čtení mezi řádky nechává vyniknout Sorkinovým dialogům,které jsou opět výborné,čemuž samozřejmě pomáhají i oba hlavní herci.Nicole Kidman má trochu víc prostoru a je skvělá,ovšem Javier Bardem nezůstává upozaděn.V rámci Sorkinovi tvorby jde sice o jeho slabší kousek (režijně nejslabší,scénáristicky někde kolem středu),ale stále jde o nadprůměrný film a není zase tolik tvůrců,kteří by se tímhle mohli pyšnit...80% (22.12.2021)

(6/10). Po Chicagském tribunálu jsem vkládal velké naděje a očekávání do režiséra a scénáristy Aarona Sorkina. Bohužel se další bomba nekonala. Ricardovi jsou hrozně náročný film. Je to plné dialogů, obtížných dialogů, které vám nedají nic zadarmo. Vlastně když diváka nezaujme látka, která je tomuto filmu zasvěcena, tak to může v klidu vypnout. Já to vydržel, protože tohle ve zvyku nemám. Můžu konstatovat, že čekání přineslo ovoce, protože konec se opravdu povedl. Cílí na emoce, které vrcholí a do toho hraje ještě nádherná hudba, kterou jsem jako divák až tak nevnímal. Ale ten konec na mě fungoval. Takže to je těžko stravitelný film, kde Javier Bardem nádherně zpívá a Nicole Kidman hraje jako o život. Ale ani tyhle aspekty, nezabránily tomu, abych se u většiny stopáže docela nudil. (28.01.2022)

Zimomriavky. Keď už tá najúbohejšia náckovská špína tejto databázy, ktorej filmový rozhľad začína Predátorom a končí Komandom (arsenal88) napíše, že to bola nuda, môžete sa pripraviť na výborný film. Ani nie tak herecky, ale sorkinovsky. Skrátka starý Hollywood; komorný, konverzačný, interiérový, plný prehnaných gest a fyzického herectva, a hlavne dialógový. Posúvajúci dej slovami, bez potreby akčných scén. Rozvíjajúci jednovetový námet, opakovane sa vracajúci k zdanlivo nepodstatným témam a symbolom, a stále hlbšie prenikajúci do vnútra postáv. A s katarziou. Trochu mi to prišlo, akoby som dve hodiny sledoval Merchant-Ivory kostýmovku, do ktorej si miestami prišiel odskočiť Spielberg. Je to malý film, ale potešil ma viac, ako oba predošlé Sorkinove režisérske zárezy. 85% (24.12.2021)