Sláva

Film o plukovníkovi Robertu Gouldovi Shawovi a jeho černošském 54. pluku z Massachusetts se mi moc líbil. Uvědomil jsem si, že se historie bohužel stále opakuje. Zde černoši toužili po tom aby mohli bojovat za svá práva po boku bílých proti armádě Jihu, za druhé světové války letka z Tuskegee usilovala o to aby mohla létat navzdory rasistickým přesdstavám části armádního velení, že černoši jsou v podstatě opice a nejsou schopni pilotáže. Jak jim kluci, kteří naštěstí dostali příležitost ukázat co umí vytřeli zraky zná každý fanda do letadel. Rudé ocasy, to je pojem. Neskuteční borci tihle hoši. Ona totiž někdy obrovská vůle se prosadit, ukázat, že na to mám, píle a trpělivost přináší až neskutečné ovoce. A podobně tomu bylo i s tímto plukem. Bohužel byl vyslán na skoro až sebevražednou misi a výsledek jeho nasazení zaúčinkoval více politicky než vojensky. Broderick se dobře hodil do role z prvu vyjukaného kapitána a docela by podobný i svéhu historickému protějšku. Je opravdu paradoxem doby kam se dnes protirasistická otázka v Americe dostala. Řada bělochů se stěhuje do jižních států, protože je tam bezpečněji. Největším paradoxem je fakt, že herci Washington a Freeman dnes BLM vysvětlují, že v Americe žádný rasismus není, stejně tak potřeba poklekávat. Paradoxně si oba zahráli v tomto filmu. Vždy jsem byl názorově na straně Unie. Ale to co se teď děje nejen v USA začíná být šílené... Pár lidí se tu zmiňuje, že ve filmu je hodně patriotismu. Ani bych neřekl. Glory je povedeným filmem ze začátku devadesátek, skvělé a svobodné éry kinematografie. Dávám za 4 páry bot! * * * * (29.12.2021)

Príbehom je to taká klasika, občianska vojna - sever proti juhu, ale keď tam pridáme spracovanie od Edwarda Zwicka, tak nám vyjde skvelý vojnový film. Skvostná výprava, či kostýmy, výborná hudba dobre dopĺňa dobré natočené akcie a čo sa týka hercov, tak Matthew Broderick, Denzel Washington a Morgan Freeman mi veľmi sedeli. Emócie taktiež nechýbajú, Zwick to má skrátka v malíčku. 85% - 4* (02.06.2010)

Pokud vás film začne někde uprostřed tročišku nudit, rozhodně neodcházejte! Přišli byste o jednu z nejlepších válečných sekvencí, kterou pro vás připravil režisér na závěr. Dobývání pevnosti Fort Wagner, kdy vzduchem lítají těla a granáty a v očích vojáků hrůza a děs a do toho geniální hudba Jamese Hornera s andělskými dětskými sbory, - to je jedno z nejpůsobivějších zpodobnění válečných hrůz vůbec. (03.10.2003)

Na Posledního samuraje z dílny stejného režiséra tomu ždibec schází, ale i tak filmový masterpiece. Je mi až s podivem, že se mi tento film tak dlouho vyhýbal, až nedávno jsem ho náhodou našel. Filmů s tématikou Občanské války v USA moc člověk nenajde, napadá mě třeba Lincoln, což se shodou okolností vyznačuje podobnými prvky. Od Glory nečekejte film plný bojů, výbuchů a krvavých přestřelek. Samozřejmě to i tady hraje určitou roli, ale prvotně film "válčí" v psychologických vodách, změnách charakteru (Broderick nejlepší postavou filmu, jednoznačně) a také zde hlavní hrdina svádí bitvu s předsudky vůči černošským vojákům pod svým velením. Jedná se o komorní drama soustředěné na herecké výkony, ale komu to může vavit ? Broderick si mě svým výkonem získal, zdatně mu sekundoval Freeman a perfektní Washington. Film se může také pyšnit naprosto luxusním soundtrackem od Hornera, podle mě jeden z nejkrásnějších hudebních motivů vůbec. Závěrečná bitva mě tak trochu emocionálně skolila, neboť jsem věděl, že happyend se nedostaví. Úžasný lidský film, kde si každý divák uvědomí, že válka je obecně nesmyslná, zde notabene ten styl vedení (ty náběhy vstříc smrti mi rvaly oči, strašná strategie). Po dlouhé době film, který mě nefalšovaně odstřelil. Za mě dávám 89 % (27.07.2018)

Každý tak nějak tuší, že Glory pojednává o válce Severu proti Jihu a že za svou roli vyzobal nějakou tu hereckou cenu tehdy nepříliš známý Denzel Washington. Já si budu ještě navíc pamatovat zručně natočené bitevní scény, hudební doprovod ostříleného Jamese Hornera a zejména to, že Glory funguje i po bezmála 30 letech. Černí Američané dostávají velkou příležitost podat důkaz o svých schopnostech, chytí se jí za pačesy a sledujeme tak vzestup 54. massachusettského pěšího pluku, jednoho z prvních černošských vojenských oddílů. Dle očekávání jedeme v tradičních kolejích, zkritizovat se dá leccos, nicméně Edward Zwick byl vždy vyzdvihovaný za řemeslnou preciznost i zdravou míru patosu, daří se mu to i tentokrát, takže těch dvou hodin litovat nebudeme. (12.06.2018)