Sláva

Zwick mi nikdy úplně nesednul. Ani ten Samuraj s Cruisem nebylo vončo - příliš patosu, takové to gentlemanské chlapáctví co reálně asi nikdy nebylo. Co ke Glory napsat - Broderick hraje správného naivku s pár chloupky na bradě, Freeman je tu jen aby dostal frčky a Washington taky není zrovna moc vytěžený. A v roce BLM to působí celé dost nemístně, zvlášť když víte, že většinu problémů a kriminality ... ale nic. Prostě za tři, takže dobrý no ... (22.09.2020)

"YOU ARE THE ONLY ONE NEGRO OVER HERE" ------- Konečne film, voči ktorému som mal relatívne väčšie očakávania. Zwick sa pustil do neohranej historickej udalosti spolu s poriadnym hereckým kádrom v podobe trojice Broderick - Washington - Freeman. Atmosféra je tu zachytená pomerne verne, akcia solídna, dialógy a hudba obstojná. Pre vyššie hodnotenie mi tu chýba niečo zapamätateľné, alebo minimálne niečo, nad čím by som na malú chvíľku popremýšľal. Dá sa však fungovať aj bez toho. Pre obľúbencov tejto témy sa určite jednalo o skvelú podívanú. (19.02.2016)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)

Pokud vás film začne někde uprostřed tročišku nudit, rozhodně neodcházejte! Přišli byste o jednu z nejlepších válečných sekvencí, kterou pro vás připravil režisér na závěr. Dobývání pevnosti Fort Wagner, kdy vzduchem lítají těla a granáty a v očích vojáků hrůza a děs a do toho geniální hudba Jamese Hornera s andělskými dětskými sbory, - to je jedno z nejpůsobivějších zpodobnění válečných hrůz vůbec. (03.10.2003)

Na Posledního samuraje z dílny stejného režiséra tomu ždibec schází, ale i tak filmový masterpiece. Je mi až s podivem, že se mi tento film tak dlouho vyhýbal, až nedávno jsem ho náhodou našel. Filmů s tématikou Občanské války v USA moc člověk nenajde, napadá mě třeba Lincoln, což se shodou okolností vyznačuje podobnými prvky. Od Glory nečekejte film plný bojů, výbuchů a krvavých přestřelek. Samozřejmě to i tady hraje určitou roli, ale prvotně film "válčí" v psychologických vodách, změnách charakteru (Broderick nejlepší postavou filmu, jednoznačně) a také zde hlavní hrdina svádí bitvu s předsudky vůči černošským vojákům pod svým velením. Jedná se o komorní drama soustředěné na herecké výkony, ale komu to může vavit ? Broderick si mě svým výkonem získal, zdatně mu sekundoval Freeman a perfektní Washington. Film se může také pyšnit naprosto luxusním soundtrackem od Hornera, podle mě jeden z nejkrásnějších hudebních motivů vůbec. Závěrečná bitva mě tak trochu emocionálně skolila, neboť jsem věděl, že happyend se nedostaví. Úžasný lidský film, kde si každý divák uvědomí, že válka je obecně nesmyslná, zde notabene ten styl vedení (ty náběhy vstříc smrti mi rvaly oči, strašná strategie). Po dlouhé době film, který mě nefalšovaně odstřelil. Za mě dávám 89 % (27.07.2018)