Pátá pečeť

Parádní psychologická povídka. U Páté pčetě ale dodržení Santovy knižní předlohy pro mě nevedlo ke stoprocentnímu vyvrcholení. [SPOILER] Při zasazení děje do reálné situace bych spíš věřil tomu, že to vězeň ten odskáče jinak. I když pouhý pohled do jeho očí musí být těžký, zachránit si život takto, to by udělalo 99 lidí ze sta. Takže škoda té symboliky. (30.01.2012)

Nečakane silná výpoveď (medzi filmovými tvorcami nie tak známeho) obdobia Maďarska za druhej svetovej vojny. Dej sa odohráva v roku 1944 kedy strana šípových krížov, takzvaných Nyilašovcov, sa dostala za podpory tretej ríše k moci a začala robiť v spoločnosti "čistky"(židia, utečenci, politický oponenti skončili buď v koncentračných táboroch alebo boli popravení na mieste)_________ Film rozpráva o tom ako štyria priatelia ktorý sa každý večer stretávajú v krčme a preberajú veľmi zaujímavé filozofické, psychologické a spoločenské témy, na jednu z takýchto kontrol doplatia. Nechcem viac spoilovať, ide o veľmi zaujímavý film ktorý sa odohráva iba v krčme a vyšetrovni, no jeho výpovedná hodnota predbehne hocijaký výpravný film. Herecké výkony na jednotku a tá atmosféra??? ojojoj... keby sa v krčmách debatovalo takýmto spôsobom asi by som nejakú aj navštevoval. Rozhodne to považujem za jeden z najlepších Maďarských filmov aké kedy boli natočené. (07.07.2021)

Dlouhou cestu urazil Zoltán Fábri od Chlapců z Pavelské ulice... Až po apokalyptickou vizi posledního soudu popsanou v páté pečeti: "... a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni." (Zj 6,11).... Tento skutečně náročný film se skládá ze tří segmentů, propojených pouze postavami čtyř (snad) přátel: 1. Hospodská diskuse, především na téma pán/otrok (soudce/souzený atp.), 2. Rodinný život, odhalující další facety jejich charakterových vlastností, 3. Tváří v tvář rafinovanému násilí... Po rozlomení prvních čtyř "koňských" pečetí s výzvou "Pojď!", se rozlamuje pátá pečeť s výzvou "Jak dlouho ještě?", týkající se původu, trvání a konce (poslední soud) utrpení... Pro odlehčení: Dal bych přednost El Grecovi (Pátá pečeť apokalypsy) před Hieronymem Boschem. (12.04.2015)

Pátá pečeť patří rozhodně k tomu nejzajímavějšímu i nejsvéraznějšímu, co jsem dosud v kinematografii poznal. Je to psychologická hříčka z období druhoválečného Maďarska, která střídá groteskní momenty s těmi mráz nahánějícími. Celé je to neskutečně chytře napsané (některé pasáže mi bohužel kvůli rychlému sledu anglických titulků unikly), výborně zahrané a režijně nesmírně atraktivní; do paměti se mi vryla zejména úžasně napínavá vnitrozáběrová montáž na jednotlivé tváře, kdy protagonisté zaregistrují zvenčí blíže nespecifikované zvuky, po nichž následují výstřely. Kamera se v rozprávacích scénách (cca polovina filmu) kroutí jako had a její pohyb je chvilkami prošpikován údernou salónní melodií. Ústřední čtveřici tvoří zajímaví aktéři, jejichž nevinné popichování o morálce se v závěrečném stání posune znenadání do kruté reality, v níž se postavy octnou před ničivou zkouškou. Otázka možnosti volby, zda "být či nebýt" za cenu úpadku mravní identity - v tomto případě dokonce dvojího úpadku: jednak ze strany bitého, který je ranou ponížen, jednak ze strany toho, kdo mu ránu uštědří - vybízí v posledních okamžicích filmu k širokému poli interpretací. (23.04.2024)

ocenenia : MFF Moskva 1977 - 1. cena (12.01.2012)

První třetina velmi dobrá, prostřední strašná a poslední špičková. Také parádní rozbor lidské psychiky a jednání v extrémní situaci, takže nebýt toho slabého prostředku, byl by to fakt excelentní film. Takhle je "jenom" nadprůměrný. 80% (23.12.2021)

Zajimavy film plny skrytych symbolu, jen si myslim, ze ve skutecnosti by ten zaver filmu dopadl jinak. (06.03.2016)

Po slabšom úvode, kedy sa kecá o tom, či je lepšie pridať do mäsa cesnak alebo suchú salámu, sa dej prehupuje k otázke o tom, čo je lepšie, týrať bez svedomia alebo byť týraný. Odtiaľto už film napriek pomalému tempu naberá na sile, viac sa rozvíjajú charaktery postáv a ich predvídateľno-nepredvídateľné konanie. Silný záver s týraním a manipuláciou to celé korunuje. Maďarská doba temna riadená Nyilašovcami síce nie v plnej kráse, tá bola ešte silnejšia, ale rozhodne znepokojivá a varujúca. (17.05.2022)

Neuvěřitelně působivá studie lidské morálky, která fascinuje svým minimalistickým pojetím, čímž dává více vyniknout filmařským finesám, metaforickým obrazovým znakům, skvělému scénáři a znamenitým hereckým výkonům, díky čemuž se nádherně buduje gradace končící doslovným katarzivním výbuchem, který boří doslova vše a nechává diváka v úžasu vnitřně vyhořet. (28.09.2021)

- A keď otvoril piatu pečať, videl som pod oltárom duše zabitých pre Božie slovo a pre svedectvo, ktoré mali. - A kričali hlasným hlasom a hovorili: Ako dlho, Pane, Svätý a Pravdivý, nesúdiš a nemstíš našu krv na tých, ktorí bývajú na zemi? (Zj 6,9-10) Musel som pozrieť 2x aby som to pochopil, možno inak ako väčšina komentujúcich. Nikdy nevieš kto je kto a ako sa zachová. Človek je najnebezpečnejše zviera na svete. Pud sebazáchovy ho môže primäť k veciam nepredvídateľným, naopak strach ho omráči a nie je schopný ničoho. Dej má svoju logiku. Ponížiš vojnového invalida a tak udá spolusediaciach, ktorých ani nepozná. Vyšetrovatel je hráč, ktorý sa vyzná a chce dosiahnuť všetko. Hlavného vinníka udavača film odignoroval, on mal niesť bremeno zodpovednosti. Najlepšie sa zachoval ten, ktorý je zdanlivo zbabelec a nemá charakter – hodinár Ďurica. Kto by sa postaral o tie deti ktoré zachraňoval ? Mali zomrieť bez pomoci spolu s ním ? (17.08.2020)

Divácky náročné existenciální drama pohrávající si se základním dilematem vlastních morálních hodnot a zásad. Symbolika pohlavku během finální žalářní scény vydá za tisíc slov. (12.02.2016)

http://youtu.be/Yl8mID31s04 - Online zde v původním znění, najít k tomu titulky je nadlidský zázrak. (12.09.2012)

Maďarský snímek Az ötödik pecsét Zoltána Fábriho, který ukazuje temným a pochmurným způsobem nejen dobu, ve které vládne pronacistická Strana Šípových křížů v Maďarsku, ale především poukazuje na morální dilema obyčejných lidí. Příběh, jenž se odehrává na konci druhé světové války v roce 1944, vypráví o partě kamarádů, kteří sedí ve své oblíbené malé hospodě v Budapešti. Nalezneme zde hodináře Gyuriczu, knižního agenta Királye, stolaře Kovácse a hospodského Bélu, kteří sedí a přitom hovoří o běžných, každodenních věcech. Když jeden z nich ale vyřkne hypotetickou otázku směrem k ostatním, změní tím naprosto jejich uvažování o sobě samých. Poté, když jsou všichni čtyři odvedeni fašistickou jednotkou, vyjde najevo pravá tvář každého z nich. Velmi hluboká psychologická sonda, která si klade mnoho zásadních otázek o životě, přátelství nebo o tom nejsprávnějším rozhodnutí, které musíte učinit. (12.01.2017)

Fašistické Maďarsko v roce 1944. V době děje tohoto filmu nebyl u moci starý respektovaný admirál Miklós Horthy. K moci byli Němci dosazeni fašisté, nazývající se Šípové kříže v čele se Szálasim. Poslední rok války byl nejen v Maďarsku dost tvrdý. V těchto těžkých časech se sejde v hospodě parta čtyř chlapů, kteří probírají běžné záležitosti. Například rozebírají kus telecího masa a jak ho nejlépe uvařit. A není to náhodou lidská hruď? Do krčmy najednou zavítá umělecký fotograf, válečný veterán a začne vést existenciální řeči o tom, že na umění máme každý jiný vkus a bylo by to hrozné, kdybychom přemýšleli všichni stejně. Jeden z nich pak začne mluvit o absurditě války, že jeden šílenec posílá ostatní na smrt a tisíce lidí umírají. Toho se chytne fotograf a začne mluvit o hypotetické situaci, kdy by mu někdo tvrdil, že válka je správná a pokud nesouhlasí, tak je hlupák. Rozhovor tedy začne být celkem nebezpečný pro všechny zúčastněné. Debatu přeruší akorát dva příslušníci Šípových křížů, kteří si dají trochu pálenky a odejdou. Následně poví jeden z nich příběh o jistém Ďuďovi, kterého týrá, mučí, trýzní a okrádá jiný týpek, který nad ním má neomezenou moc, jako nad otrokem. Mluví se o znásilňování mladých dívek, chlapců, odžezávání jazyka, uší a vypichování očí. Prostě krása. Tento příběh jim všem zůstává v hlavě, přemýšlí nad tím, zda by byli raději Ďuďou nebo tím druhým. Pan fotograf má jasno – raději bude Ďuďou, protože tak aspoň nebude nikomu způsobovat utrpení a nebude za nic zodpovědný. Nebo tak nějak jsem to pochopil. Další den opět sedí naše čtveřice v hospodě, když v tom dovnitř vtrhne více příslušníků Šípových křížů a bez pardonu, s jednou rozbitou hubou je všechny zatkne. Jsou předvoláni na výslech, který vede mladý sympatický blonďák, prý dokonce filozof, ale způsoby má typicky fašistické. Manželku jednoho z nich nazve kurvou a ten se neudrží a vystartuje po něm, načež dostane pěknou nakládačku. Nakládačku dostanou všichni a hrozí jim poprava. A proč to všechno? Asi za ty jejich řeči o válce. Ale mají možnost se zachránit. Velitel stanice jim dá skvělou možnost, jak se osvobodit, stačí dát dvě facky zavěšenému, spoutanému a zmlácenému komunistovi, který odpálil muniční sklad. Ne každý z nich to však, zvládne a nakonec se stejně bude popravovat. Jen jeden se k zoufalým dvěma fackám odhodlá a s rukama od těla nejistou a houpavou chůzí opustí stanici. Film má dost těžkou a depresivní atmosféru, často nesrozumitelnou uměleckou kompozici, děj je narušován různými sny a představami jednotlivých postav a ty slovenské titulky tomu taky moc nepomohly. V obrazu převažují tmavé barvy, rok vzniku filmu taky dělá své. Chápu, že si s sebou nese jisté poselství a částečně jsem ho zachytil, ale na opětovné zhlédnutí do prostě není. (28.04.2022)

! ! ! (03.10.2015)

Vo vysielaní ČST uvedené v stredu 26.3.1980 o 22:00 na 1. programe. (16.02.2016)

Veľmi pôsobivá maďarská sonda do ľudskej duše a povahy. (24.03.2016)

Hodinář Gyurica nechce zemřít zbytečně, jako ti muži před ním. Cítí povinnost ke svým malým dětem doma - to je víc než abstraktní morálka! Cílem těch fašistů je zničit v člověku sebeuctu, ale Giurica si tak připadat nemusí. Sartrovo drama "Mrtví bez pohřbu" je o podobném dilematu: spor morálky a praxe. (22.03.2017)